Koně se také střílejí

Zajímavý, svým způsobem dystopický námět převedl Sydney Pollack s až znepokojivou nezúčastněností. Svět venku v podstatě neexistuje, vše rámuje pouze prostředí nelidské soutěže, které samo ztělesňuje kritizovanou náturu společnosti - unavení lidé plahočící se za stereotypními povinnostmi, trpící hlady v krizí zmítané době a sloužící nabubřelé a senzacechtivé buržoazní elitě. Hůře uchopitelný než většina tehdejších hollywoodských produkcí, směřuje film k jednostranné depresi a neposkytuje žádná vodítka, která by mohla strnulého diváka duševně osvobodit. Škoda jen, že přes všechny filmařské klady tak činí stále až příliš uhlazeně a nepřekvapivě - místy tomu zkrátka schází silnější autorství a citelnější dílčí konflikty, které by svět s vnitřně rozkládanými osobnostmi průběžně lépe vyhrotily. Vyznění je však velmi silné a lví podíl má také Jane Fonda, která už přesvědčivěji možná nikdy nezahrála. Silný film do nepohody. 85% (23.09.2020)

Od Sydney Pollacka ako režiséra, herca, producenta som už videl všeličo, ale niečo takto pesimistické, depresívne a bezvýchodiskové teda ešte rozhodne nie. Je len veľmi málo filmov, po ktorých by som sa cítil tak neskutočne zle. Toto som veru nečakal, vedel som, že idem do niečoho silného a emotívne vyhraneného, ale že to bude až v takejto miere, to ma veru nenapadlo ani len vo sne. Pollack tu rozoberá nielen témy ako sú túžba po peniazoch, sláve... a to najmä v časoch, keď je peňazí ešte menej ako inokedy (hospodárska kríza), ale aj také témy, ktoré priamo súvisia so životom ako takým, v tomto svete plnom pretvárky, bezcitnosti a bezohľadnosti. Ľudia sú v honbe za bohatstvom a slávou schopní všetkého, v tomto prípade či už ako účastníci tanečného maratónu alebo ako jeho usporiadatelia. Vývoj postáv a zmenu charakterov od nevinných začiatkov až do absolútne šialeného maxima pokrivenosti tu Pollack zvládol majstrovsky a šokujúco presne. A to je dôvod na ešte väčší smútok a depresiu. To všetko tu je zastúpené v doprovode postupne ale neúprosne sa zhusťujúcej atmosféry, ktorá ku koncu už nemilosrdne tlačí na srdce diváka. Aspoň na to moje určite. Posledná veta filmu je zároveň i jeho názov, a ten do celkovej pointy nielenže krásne zapadá, ale svojou jednoduchosťou, no zároveň i priamočiarou nekompromisnosťou s veľkým myšlienkovým presahom, ma v náväznosti na filmový odkaz totálne duševne prevalcoval. Jedno je isté, nad filmom budem ešte veľmi dlho premýšľať. Odporúčam divákom, ktorí vo filme vyhľadávajú predovšetkým duševný pokrm a nevadí im obrovská dávka pesimizmu a depresie. (17.03.2016)

"Somebody screamed." "That was you, Alice". Nechápu, jak jsem mohl tak dlouho chodit po matičce Zemi, koukat na tuny brakových takyfilmů a nikdy nezakopnout o tenhle skvost. Pomalý, dlouhý rozjezd se postupně zahušťuje scénami, u kterých se tají dech a klesá čelist. Oba závody, hysterický záchvat ve sprše, nelineární dějové vsuvky a závěrečné rozuzlení stačí na to, aby se toto dílo okamžitě vyhouplo do klubu mých oblíbenců. Hluboký, nápaditý, nekompromisní a inteligentní. Opět věřím v magii a sílu filmu. (30.10.2011)

Veľká hospodárska kríza, 1932. Jedni pred ňou utekali na niekoľko týždňov na tanečný parket s vidinou výhry 1.500 doláčov, iní zasa utekali na tribúny tohto „predstavenia“. Celý čas sa nepozrieme mimo zábavný pavilón, ale existenciálnu ťažobu krízy vidieť na protagonistoch a ich fyzickej a psychickej vyčerpanosti a celkovo zúfalstve, niečo také neľudské podstúpiť. Termín reality show je v tomto prípade doslovný. Zaujímavosťou je, že snímka si vyslúžila až 9 nominácií na Oscara, no nie tú za Najlepší film! (08.05.2022)

Když si chce člověk odpočinout od fujtajblu moderní kinematografie, je nejlepší sáhnout do starších amerických filmů. Točilo se umění, ne jen popcornem zasypané plkání o ničem. Film Koně se také střílejí boří veškeré iluze, které člověk mohl růžovým proplouváním vlastním životem nabýt. Nádherný film. Vskutku nádherný. (27.05.2011)