Od soumraku do úsvitu

Milé děti, takhle sprostého Clooneyho už nikde jinde neuvidíte. Což je pravděpodobně jeden z důvodů, proč si lze Tarantinův kult běžně naladit až půl hodiny po půlnoci - pro šílenou jízdu plnou hektolitrů krve a kondomů se svěcenou vodou jsou totiž i tři televizní hvězdičky málo. Tak bacha, abyste náhodou další reprízový večer neusli, protože tohle psychologické drama, které se později zvrtne v jednu z nejbláznivějších "akčních blbin" tisíciletí, si stojí za to zopakovat. Gratulace všem ostatním, kteří to uvidí poprvé. (07.01.2014)

Pořádný ranec fantazie převedl na plátno stále dětinsky nevybouřený Robert Rodriguez. Salma Hayek zde zpečetila pověst jeho hvězdy, George Clooney naopak nastartoval úspěšnou filmovou kariéru a Quentin Tarantino si vedle vtipného scénáře střihnul i roli psychopatického úchyla. Osobně mě více nadchla první polovina snímku (80%), které temperamentní Rodriguez vtiskl svůj svižný režijní rukopis a s gustem se vyžívá ve vypilovaných dialozích (a Tarantino je zde hodně cítit), zatímco v té druhé (50%) se důraz klade zejména na nekonečně krvavé efekty. Nejsou to nikterak zářivé čtyři hvězdičky, ale pořád jsou!! „Kam nás to vezete?“ – „Do Mexika!!“ – „Co je v Mexiku?“ – „Mexičani!!“ (04.06.2007)

S těžkým, přetěžkým srdcem dávám jen čtyři hvězdy. Film byl parádní, skvělá zábava, kterou Tarantino uměl (umí) vždy vykouzlit z ničeho a Rodriguezovi jsem koneckonců taky časem na chuť přišel. Jediná škoda je trochu nevyužitý potenciál. FIlm mohl být klidně o polovinu delší a jestli by si býval udržel podobnou kvalitu, byla by to jedna z nejlepších blbostí 90s:). Takhle mě jen mrzelo, že některé scény skončily zbytečně brzo, jiné ani nevznikly, přestože si o to doslova říkaly. Ještě že se QT poučil a ve svých vlastních opusech se řídí heslem "2 hodiny žádná míra". Díkybohu za to:). Tentokrát tedy pro mě jen 85%... (19.12.2007)

Jeden z těch dokonalých nesmyslů, u kterých se nedá nudit. Tarantino a Clooney jsou zajímavá dvojice a Rodriguezovy šílenosti z filmu dělají dvě hodiny jednorázové zábavy, která vás buď urazí, nebo rozesměje. Kdybych neviděl Planetu teror, dám 80%, ale teď už vím, že to jde i jednorázověji, hloupěji a nevkusněji (takže lépe). 70% (12.12.2009)

Prvá polhodina je geniálna! Dusná karma okolo Tarantinovho psychopatického vrahouna sa da krájať a zaprášené púšte filmu dodávajú drsnú atmosféru. Cítite, že sa blížia zlé veci. Ale od momentu, kedy nastúpia na pľac upíri, Robert Rodriguez zlyháva tam, kde je neohrozeným kráľom Peter Jackson (Braindead). From Dusk Till Dawn je ukážkovým príkladom, že na vkusné skombinovanie krvavej brutality s humorom treba špeciálny talent. (11.04.2002)