Herec

50.léta našim filmařům jdou a Herec je dalším důkazem. Hnusná atmosféra strachu z všudypřítomného práskání je tu cítit na každém kroku. Samotný charakter hlavního hrdiny je vykreslen na jedničku a svou pokřiveností do dané doby zapadá, na čemž má lví podíl i sugestivní výkon Jana Ciny. Příběh sám o sobě ale občas trochu hapruje. Jde zejména o kontakty s Stb a samotnou práskačskou práci, ve které se na můj vkus až příliš často objevovaly nedovysvětlené díry. Nicméně i tak se jedná další záležitost, ze které mrazí a která by si zasloužila promítat dítkám školou povinným 75% (03.12.2020)

Už po zhlédnutí první epizody jsem tušila, že půjde o výjimečnou tuzemskou minisérii. Před chvílí jsem dokoukala závěrečný díl a jsem nesmírně potěšena, že jsem se nemýlila. Nebudu šetřit superlativy, protože na tomhle dramatu z počátku padesátých let dvacátého století jsem si opravdu smlsla. Tvůrcům se povedlo naprosto věrohodně zachytit dobovou atmosféru, ze které místy až mrazilo. Svůj podíl na tom měla i výborná hudba. Také po herecké stránce jsem absolutně spokojená. Kromě vynikajícího Jana Ciny v hlavní roli je těžké někoho vyzdvihnout. V podstatě se totiž dá říct, že všichni, kteří neměli jen štěk, hráli skvěle. (90%) (30.10.2020)

Tíživá doba, sen o velkém divadle a zase jeden kus z poměrně nedávné historie, na kterou diváci slyší. A proto se k ní tvůrci opakovaně vracejí. Stanislav Láník žije v Československu na počátku 50. let. Matka údajně spáchala sebevraždu v ruzyňské věznici, otec zemřel v zahraničí v odboji. A o babičku přišel právě teď. Se sestrou, která zametá ulice, nemají zrovna nejnadějnější vyhlídky na spokojený život. Jenže Standa, ač jeho rodina nemá dobré jméno u vládnoucích komunistů, má sakra vysoké cíle. Hrát v ochotnickém divadle mu rozhodně nestačí. Chce mezi profesionály a aby toho dosáhl, klidně přijme roli, kterou napíše sám život. Nejprve se nadchne pro matematické úlohy, s druhým vysoce postaveným komunistou pak chce pláchnout „za kopečky“. Baví mě, že každý díl je krapet jiný, hlavně v případě klesajícího sebevědomí hlavního hrdiny, který si nejprve získá pár soudruhů a z toho pro sebe plynoucí výhody, do druhého „úkolu“ pak vstupuje jako zdatný manipulátor, ovšem do závěrečné epizody už kráčí coby zlomený antihrdina, který se bude neustále ohlížet přes rameno. Právě poslední díl je mírným úkrokem stranou, chvíli to vypadá, že scénář neví kudy kam. A rozhodně bych očekával hlubší vhled do přemýšlení/pohnutek/snad i výčitek hlavní postavy. Herci jsou každopádně skvělí: Jan Cina je zatraceně soustředěný, Jenovéfa Boková bravurně zvládá emočně vypjaté scény, domovník Adrian Jastraban je oplzlý a zlý zároveň, důvěryhodně se role soudruha kapitána ujal i Martin Finger. Režisér Peter Bebjak předložil atmosféru nejistoty a spoustu zajímavých postav, se kterými budeme soucítit nebo je nenávidět. (18.11.2021)

I když jsem měla v některých místech pocit, že to do sebe příliš nezapadá (především naprostá nepřipravenost útěku a setrvání na vsi nebo to jak se hrdinové dokázali "ztratit" mezi místními a nebýt podezřelí), stejně to byl silný příběh, který mě zasáhl. Padesátá léta byla možná nejhoršími v naší historii a nikdo z nás nemuže říct, jak by v té době obstál, ovšem Standa navzdory popisku v obsahu nejednoznačným charakterem nebyl. Taková malá bezvýznamná lidská svině bez morálky , která si vždycky najde pro svoje jednání aliby a omluvu. Takoví jsou nejhorší. (28.10.2020)