Království Planeta opic

Všechno se to ke konci semlelo příliš rychle a v závěru zanechalo relativně dost trhlin a mezer, které měly být buď dořečeny v nějakém širším sestřihu anebo se mají vejít do druhého dílu a ani to není jisté. Království má naštěstí tolik silných chvil a po celou stopáž se drží v kvalitě tak vysoko, že za mě není o čem a potvrzuji, že návštěva kina je kvůli nádherným záběrům, opět uvěřitelným digitálním lidoopům, hudbě a zvuku naprostá povinnost. Potěší i pomrkání panenky a klasické hudební motivy. Producentům mávám a děkuju, že to nepodělali a držím jim palce, ať to s pokračováním funguje stejně tak dobře a ještě líp. Ať je příběh epičtější a akční scény více osudové a ať je čas na to říct toho méně, ale stejně dobře, tudíž fakt pořádně a v klidu. Jako to uměla celá předchozí trilogie. A vůbec, mám pro tuhle franšízu celoživotně slabost a zatím jsem v pohodě úplně se vším, co mi naservírovala, vedle ikonické Planety opic zejména v posledních čtyřech filmech. Malý zázrak mezi blockbustery, které jsou v dnešním světě kompjútrú plné bombastických scén o ničem a pro nic a vlastně ani ne tak efektních jako to umí Planeta opic, kde i jen jízda na koni v otevřené krajině nebo procházka lesem činí radost. A ve finále ani nevím, kdy to bylo a nebylo digitální. Fungovalo to na jedničku. (12.05.2024)

Až nečekaně mě dokázal vcucnout další opičí příběh. Příběh je vyprávěn velmi poutavě směrek k divákovi, vývoj příběhu totiž dokáže perfektně pořit otazníky, proč se děje co se děje a kam to všechno spěje. Aby toho nebylo málo, tak opičí společnství se blíží tomu lidskému i z hlediska překrucování myšlenek praotce opic Cesara za učelem neomezené moci jedné óbr hnusné opice s korunkou. Samostatnou kapitolou je pak vizuální stránka filmu, ta je tady fakt hodně dokonalá v tomhle ohledu to chce kino bez debat. Když půjdou kino blockbustery tento rok tímto směrem, rozhodně budu za pěkně spokojenýho parchanta. (08.05.2024)

V recenzích se pokouším vyhýbat klišovitým hláškám typu ''na to, že jsem nečekal nic dobrý'', ale tady nevidím zbytí. Zcela upřímně, na to, že Ceasarova (málem bych řekl Reevesova) trilogie patří mezi mé nejoblíbenější trilogie, tak jsem se pokračování této dokonalosti zkrátka bál. Naštěstí ale musím konstatovat, že to zlé ani náhodou není. Ano, je to jiné, a jak (a popravdě už z trailerů se mi nelíbilo, že orangutan nemá ty svoje epické tváře a že vypadá jako Oslík ze Shreka). Bohužel tváře opic jsou takové strnulejší, než jak to dokázali rozpohybovat minimálně v předešlých dvou filmech (a nebo se jen herci málo snažili, nevím), jejich hlasy (nejvíc Soony) působí až moc lidsky a nejsou tam ty (dokonalý) nedokonalosti z předchozích dílů, a celkově to někdy vypadá (především pak orli) jako plastelína - respektive že to je takové málo prokreslené v strukturách, i když se sem tam opravdu dokonalý záběr najde (úvodní scénka z minulosti - která je pro fanoušky Ceasara přítomnost, ale celé je to prakticky ještě dle propočtů budoucnost a prostě wtf - je perfektní). Největší problém mám ale asi s dějem, který především pak na závěr (kde se tedy ukáže skvělý záporák, kterého filmový svět celkově potřeboval) začíná nabírat na pár nelogičtnostech a občas se zamyslíte,''jak je možný, že je tohle možný...'' Největší problém mám asi s lidma, především pak s Mae, která mi od chvíle, co promluví (což není spoiler, koukněte na trailery) nějak trošku lezla na nervy a se svým charakterem silné hrdinky si mě opravdu nezískala (i když mi bylo řečeno, že lidi by v podstatě věci pro svou záchranu vlastně udělali cokoliv, asi souhlasím). Jinak jsem teda ale z filmu uchvácen. Ano, nebýt sešlápnutí z plynu dokonalosti na závěr, za mě by se jednalo o pětihvězdičkovou záležitost. Minimálně první hodina šlape jak hodinky, člověk má opravdu strach a celkově i ten kinozážitek za to stojí. Proximus je (jak jsem říkal) dokonale zlý zloduch (a vlastně i prokreslený, na to, že coby postava není zvlášť chytrý) a Noe důstojný nástupce za Ceasara. Film má v sobě hromadu myšlenek a podobenství a i samotné záběry toho dokážou předat tolik, že za mě se jednalo o téměř tu pětihvězdičkovou záležitost. Především tedy pak ještě vchválím výpravu, i když popravdě nevím, co bylo reálné a co ne. A ten směr ke knižní předloze začíná být značný. 8/10 P.S. Orel, který má peříčka až k pařátům, opravdu nebude chytat ryby - minimálně ne přímo z vody (27.05.2024)

První, co mě napadlo někdy v půlce, bylo to, jak moc složité a zároveň odvážné je začít v této sérii budovat nový svět, nové postavy a nového hrdinu. Při vycházení z kina se mi to jen potvrdilo, když kamarád řekl, Cézar je prostě Cézar. Moje odpověď byla, ale i Cézar byl v prvním díle vlastně domácí mazlíček. Kamarád pokývl na souhlas.  WB se to povedlo. Do toho světa se rád vrátím, nádhernou Freyu Allan bych si dal v téhle roli znovu a i Noe má svůj velký potenciál.  Čistá 70 ka u mě, ale nutno dodat, že s velkou nadějí do dalších dílů. (19.05.2024)

Popravdě musím říct, že jsem dostal přesně to, co jsem čekal. A i když jsem nevyhlížel zázrak, rozhodně jsem si hodlal v kině užít chytrou, dobře vypadající dobrodružnou sci-fi a to taky Wes Ball dodal. Jde o první díl nové plánované trilogie, takže spousta času se tu věnuje budování světa (ten se oproti minulému filmu dost změnil) a představování hlavních hrdinů. A stačí hned první scéna s nimi člověka strhne, protože Království Planeta opic vypadá nádherně a Ball navíc skvěle využívá atraktivní prostředí zničených měst, které si příroda bere zpátky. Jenže to je jen začátek. Na jeho novince je nejzajímavější samotná opičí společnost, naznačování, jakým způsobem a jakými směry se vyvíjí nová civilizace a jednotlivé opičí komunity. Noe je navíc vcelku sympatický hrdina, jiný než Caesar a do jisté míry trošku obyčejnější a s jednodušší motivací, ale jako průvodce při putování po světě, který vlastně musíme znovu objevovat, poslouží skvěle, stejně jako jeho lidská parťačka Freya Allan, u které dlouho není jisté,jak s ní budou tvůrci pracovat.    Jediná potíž tak tkví v tom, že kvůli dlouhé expozici a představování světa není příliš času na samotný děj, který je v poslední třetině trošku uspěchaný. Nejednoznačný záporák by mohl předvést s lepším scénářem ještě zajímavější věci a víc prostoru by si zasloužily i morální otázky, před nimiž někteří hrdinové stojí, ale zase rozumím, že do dvou a půl hodiny se nedá narvat všechno. To, co tam Ball narval, na povedenou dobrodružnou sci-fi, která bez problémů obstojí vedle předchozích dílů, bohatě stačí. A já doufám, že bude mít šanci ve vyprávění svého příběhu pokračovat. (09.05.2024)