Americká noc

Kouzelně komplexní reflexe hořkosladce prokletého života tvůrců a spolutvůrců, se všemi paradoxy, tragédiemi, ústupky, zmařenostmi, sebeobětováním, míjením - a osudovou fascinací a zaujetím v procesu zrodu díla, jež všechny nevyhnutně pudí to přestoproto podstupovat zas a znovu. *** Pomalý rozjezd je v řádu železné logiky tvůrčího procesu, dynamika, oddanost, semknutost i kreativita, stejně jako napětí, se na všech souběžných frontách uhrančivě stupňují s blížícím se termínem dokončení a bobtnajícím rozpočtem. A pak je konec - *** Nenadála bych se, o kolik silnější bude celkový prožitek, když projekci nostalgičtější a ponornější Americké noci tematicky doplníte Trhákem, který se trefuje do stejného černého, jen mnohem ironičtěji broušenými, bleskurychle létajícími šípy - ta doplňující se dvojkombinace přináší vrcholnou slast. *** Na B12 s O., Lí, J., Š. a Bí. *~ (15.12.2023)

Podmanivý filmař a kritik, který rozpoutal revoluci ve filmu, Francois Truffaut, točí film o filmu, předkládá trable s tímto médiem, s herci i okolními spolupracovníky. Vystupuje jako režisér a ukazuje realitu za kamerou, filmařské i organizační potíže, ale především je cítit jeho lásku k filmu. Vyrovnané herecké výkony, v čele s krásnou Jacqueline Bisset, a zasloužená cena newyorských filmových kritiků za film! Upřímná oslava filmu.. (23.01.2006)

NE film, DÍLO tak strhujjící, plynulé a krasné, že vám v žádném případě nedovolí odtrhnout oči. Francois Truffaut si splnil svůj sen a ukázal nám, jak všechen ten kolos vypadá, jak těžký a stresující je režisérův den a dovolil nám blíže nahlédnout pod pokličku. Francois Truffaut miluje film, rozumí filmu a dokáže ho prezentovat na zajímavé úrovni. Americká noc budiž důkazem. Quote:Natáčení filmu probíhá jako cesta dostavníku na divokém západě. Začíná jako krásný výlet a najednou se neví, jestli se dojede do cíle. (19.03.2006)

Okouzlující iluze o okouzlujícím médiu iluzí a lidech i peripetiích, které vznik jednoho takového šálivého díla předchází. Oproti Godardově "Pohrdání", které se zaměřuje na filosofické ideály spojené s filmovým uměním a tvůrčím procesem, se Truffaut věnuje vyloženě banálním epizodkám z natáčení a melodramatickým zákulisním techtlím, které spojuje s upřímným vyznáním vůči filmu ne ve smyslu díla, nýbrž procesu i stavu mysli. "Americká noc" se stala iniciátorem dramatického rozbratření Godarda a Truffauta, když Godard, pobouřen trivialitou a falší snímku, napsal svému dlouholetému kolegovi a příteli rozhořčený dopis, na který následovala neméně nevybíravá odpověď. V řadě ohledů lze s Godardem souhlasit. Filmy jsou průsečíkem peněz, politiky a sexu, což "Americká noc" buďto vyloženě ignoruje, nebo zkouší bagatelizovat zahráním do úsměvných epizodek. Také nelze popřít, že Truffaut sám sebe ve svém filmu idealizuje. A to nejen, když zamlčuje své avantýry s herečkami. Navíc tím, že je z figury kinu a tvorbě oddaného režiséra, kterého sám ztvárnil, deleguje do postavy naivního a floutkovatého herce v podání Léauda, tak navíc zcela pomíjí celou mocenskou i fetišizující rovinu těchto vztahů. Jenže právě o to v zásadě v "Americké noci" jde, byť by to sám Truffaut takto neřekl. Je to vyznání režiséra, který bilancuje svůj vztah k filmu a říká, že není (pouze) filosofický a analytický, ale v prvé řadě se jedná o vášeň. Godard neustále hleděl dopředu a nešlo mu jen o nastolení nového filmu, ale ve výsledku o neustálé zavrhování aktuálního a hledání nového výrazu. Truffaut se naproti tomu vrátil zpět na začátek, ke svému obdivu a okouzlení filmy i samotným procesem jejich vzniku, kde faleš a přetvářka slouží k vytvoření opojných iluzí. "Americká noc" pak nevyhnutelně je meta-iluzí, jež pohledem do zákulisí nechce celkovou auru filmů bořit, ale naopak ji utužuje. Proto také ve své zdánlivé každodennosti a naivitě je nejen vykalkulovanější a zrádnější, ale také omamnější a dojemnější než "Pohrdání". Ještě více než filmaři a filmoví fanoušci musejí "Americkou noc" milovat zaměstnanci PR oddělení hollywoodských studií. Představuje totiž ideál, k němuž sami směřují ve svých "makning of" promo videích, která jsou stejně manipulativní, stejně umně zastírají svou vnitřní politiku i reálné stinné stránky a stejně náramně v nás vzbuzují dojetí i živí naší lásku k celému tomu kolotoči iluzí. (25.09.2020)

Snímky Francoise Truffauta jsou pro mě vždycky velkým filmovým svátkem. Naprosto přirozené postavy, vždy nápaditý a originální scénář a krásná hudba (Georges Delerue) - to vše s francouzským šmrncem a atmosférou. Americkou noc mám, jako překrásný film o filmařině a všech kdo se na ní podílí, obzvláště ráda. Vždy si vzpomenu na scénu, kdy Truffautovi přijdou knihy o filmech a režisérech, ta byla nejmilejší. :) Nutno také podotknout, že Jacqueline byla v té době jedna z nejkrásnějších hereček. ,,Jsou ženy magické?'' Prostě krásný film. http://www.youtube.com/watch?v=qSqfhjt-Gg8&feature=related (19.12.2010)