Matrix Revolutions

K vyjádření nějaké hluboké myšlenky (boj dobra a zla, smysl života etc.) používalo lidstvo po celá staletí rozličných vyjadřovacích prostředků. To, co předkládají bří Wachowští v MATRIX REVOLUTIONS, osobně beru jako vyjádření hlubokých myšlenek za pomocí symbolů a kódů 21. století. Prostě: postmoderní doba užívá k vysvětlení své vlastní kódy. Náměty jako otázka uznání práv dalším bytostem, téma lásky, smíru, rovnováhy/hledání rovnováhy/nerovnováhy, smyslu života, boje dobra a zla etc. zůstávají po celé generace neměnné; mění se pouze "kulisy", "kostýmy" a onen vyjadřovací kód. Bří Wachowští stáli před nelehkým úkolem, a to celý "matrixovský fenomén" (celou tu plejádu námětů, myšlenek a úvah) vhodným způsobem spojit dohromady a uzavřít. Spojit tak, aby z toho nevzešel nějaký "nepovedený slepenec", ale mozaika, v níž každý kousek má svůj smysl a své místo. V tomto ohledu se MATRIX REVOLUTIONS vyvedl na výbornou! Matrix od nynějška tvoří uzavřený a pevný celek, který je ve svém žánru jedinečným a revolučním počinem. Nepopírám, že film obsahuje i některá slabá místa. Obsahuje, ale pochopte mě: moje mamka je skvělá kuchařka, dělá skvělé koláče. Někdy se jí však stane, že se kraj nějakého toho koláče trochu a lehce připálí, ale pořád je to pro mě skvělá kuchařka a já ty její koláče miluji. Podobně i bří Wachowští "upekli" znamenitý koláč, který sice nemusí každému chutnat či má pár těch "připálených okrajů", ale jejich "koláč" patří k mým oblíbeným a vždy se do něj rád zakousnu, a to bez obav, že se tímto "koláčem" jednou přejím. Shrnuto a podtrženo: Je to silné, je to hluboké... je to výborné ukončení "matrixovského fenoménu". Poznámka: Bří Wachowští se i tentokrát (a snad možná více než v dílech předchozích) nechávají - vedle řady jiných vlivů (comicsová kultura etc.) - inspirovat židovsko-křesťanskou symbolikou. Celý závěr filmu se nese přímo v tomto duchu. A nedá mi to nenapsat ještě toto: "deštivou" scénu ve finále MATRIX REVOLUTIONS považuji za jedno z přelomových, zásadních a především našich (tj.postmoderních) vyjádření odvěkého a neustálého boje dobra a zla. (05.11.2003)

Ježíši Kriste, oni z tebe udělali Nea... a to zdaleka není jediné překvapení, kterého se dočkáte. V nabídce jídelního lístku tohoto pochybného podniku se nachází prchající rodinka nadivoko, pseudofilosoficko-náboženské plky bez náplně, válečná agitka lehce osmahnutá, jedna z hlavních postav prošpikovaná a závěrečná idylka přírodní. Vskutku revoluční způsob, jak udělat z diváka naprostého blbce. (21.07.2007)

Pro mě osobně ohromný divácký zážitek, který rozechvěl moje tělo na dlouhé hodiny (skutečnost, i když to zní divně). Wachowští pokračují přesně tam, kde skončili v Reloaded, a potvrzují jak skvěle měli celou trilogii naplánovanou (v duchu dialektiky - to samo o sobě vyvrací řeči o sračkovosti). Revolutions má navíc mnohem větší šanci uspět u lidí, kteří se u Reloaded nebavili, protože vše směřuje přímočaře k závěrečnému zúčtování, příběh už není tak komplikovaný (i díky tomu, že úloha vedlejších postav byla minimalizována). Boj se stroji je úchvatný, sice jsem si ani jednou neřekl "Dobrý triky", ale to pouze proto, že mi to připadalo jako realita a ne jako počítačem vytvořené záběry. Nemá cenu se dál rozepisovat. Tohle je prostě a jednoduše nádhera. O takovémhle filmu jsem vždycky snil. (30.10.2003)

5 / 10 Neskutočné sklamanie zabalené do pekného digitálneho šatu sa síce tvári ako filozoficky hlboké veľdielo, ale v skutočnosti je to len kŕčovitá snaha nejako sa vyvlieknuť z jedného veľkého prúseru - prúseru, do ktorého sa bratia Wachowski dostali v momente, keď veľmi nerozvážne vyhlásili, že Matrix bol už od začiatku plánovaný ako trilógia. Je podivuhodné s akou eleganciou a noblesou sa dokázali tvorcovia oboch pokračovaní vymaniť z okov prvého dielu a doslova poprieť svoje korene - tam, kde nás pôvodný Matrix udivoval nádhernou vizuálnou stránkou skombinovanou s myšlienkovou plnosťou, tam druhý a tretí diel len bezmocne tápu v tme - ale na rozdiel od Reloaded, ktorý zachránila úchvatná automobilová naháňačka a pár ďalší momentov, Revolutions neponúka nič iné, ako úbohú popkornovú zábavu. A ten koniec už nie je nič iné ako nie príliš vtipná groteska. Holt, vidina peňazí je veľmi silná a opojná droga. PS: Ak si ešte stále myslíte, že Wachowsky dali vzniknúť dnes už legendárnemu bullet-timu, mýlite sa - v skutočnosti za ním stojí tento vizionár (viď. Smirnoff - Smarienberg) (02.01.2006)

Kdybych měl být upřímný, o žádné pokračování jsem nestál. Vše, co jsem potřeboval, se jedničkou uzavřelo a pocit dokonalého uspokojení jsem si nechtěl nechat vzít. Dialogy stejně jako ve druhém díle vypadají, jako kdyby si tvůrci z diváka dělali legraci. Asi by někdo namítl, že se všechno dá vysvětlit a vše má svůj smysl. Jenže já se chci u Matrixu bavit. Udržet v hlavě celý koncept je navíc poměrně obtížné. Filosofické cákance ze dvojky nejsou nikterak zúročené, prostě nabalujeme další scény a vrstvy, až se nám v tom všem nechce vůbec přehrabovat. Navíc mi přijde, že ve trojce jsme už v úplně jiném žánru, realistická sci-fi je pryč, Neo a spol. jsou v jakémsi fantasy patvaru, atmosféra je definitivně tatam, akce prakticky vůbec nestrhne. Co na tom, že na velký fight se připravují obří dvounozí roboti, kterým ubozí přihrávači rozvážejí na jakýchsi trakařích náhradní munici (ano, přesně tak). Za chvíli tahle pasáž omrzí, což se u jedničky u žádné akce říct nedalo. Ani finální monumentální souboj při přihlížení stovek agentů Smithů nestrhne. Žádná revoluce, průměrný kus, který nenutí se k němu vracet. Neříkám, že se třetí díl vyloženě nepovedl, ale prostě se neuvěřitelně vyvedla jednička. A od té se všechno odvíjí. (07.09.2016)