Někdo tam nahoře mě má rád

Filmy o boxu vždycky umožňovaly představit emocionálně silný příběh jedince, který díky tomuto sportu překonal svou rozpolcenost, vymanil se z mizerného sociálního zázemí a stal se Někým. V tomhle případě poskytl filmařům možnost pořádně se vyřádit - od vynikající kamery hrající si se stíny nebo kontrasty přes sebejistou režii mistra všech žánrů Roberta Wise až po herecké výkony v čele s nasupeným a nervním Paulem Newmanem. První část je především potěchou pro oko a příběh věčného rváče a smolaře působí dost depresivně. Pak ale dojde k obratu, přidá se humor a v závěru si můžeme vychutnat tradiční souboj kdo s koho (20 let před Rockym). Ta druhá půle už je konvenčnější a absence humoru by taky nebyla na škodu, nicméně i tak je Někdo tam nahoře mě má rád jedním z nejllepších sportovních filmů se sociální tématikou (chtěl jsem srovnávat i s Kazanovým slavným snímkem V přístavu, ale ten je přeci jen o něčem jiném). (10.02.2012)

I my, chodící tady po zemi, se Vám nepřestaneme obdivovat. Stoupá uličník. Z rozervaných košilí do šviháckých kravat. Po stopách bicepsů, tvrdých jak skála. Jen si zakuste jeho pěstěných pěstí. To bude rána. Pro rošťáka z rynku - školou, novou výzvou ring. Povahová páka. V životě vítězit. Vybojované momenty slávy, profesní a soukromé salvy. Slovy: Svaly přinesly nové stavy. Ráno zápol v potu, v boji, večer do gala. Z boxerských rukavic do elitního klubu, společenského kruhu. Přes zapeklité začátky, ze ztrát k ziskům, k rajským koncům, pohádkovým zvoncům. (03.03.2018)

GENIÁLNÍ (a zřejmě životní) herecký výkon Paula Newmana - ne nadarmo srovnávaný s De Nirem v Zuřícím býkovi - jako primitivního zlodějíčka a rebela, který to dotáhne až na mistra světa v boxu střední váhy! Kladem je jistě i scénář a režijní (syrové) uchopení tématu. Zápor se naopak dá najít v několika vykonstruovaných a nevěruhodných scénách, které se nedokázaly vymanit z dobové hollywoodské rutiny (jde hlavně o situace, které mají být dojemné a jež se kumulují v závěrečné čtvrtině snímku). (06.10.2007)

Někdo tam nahoře mě má rád je plnohodnotný člen rodinky těch lepších boxerských filmů. Není možná tak hodně moc dobrý jako Zuřící býk, ale uričtě je minimálně stejně dobrý jako Rocky (čímž myslím prvního, ostatní do téhle vytříbené rodinky nepatří). Osud Rockyho Graciana je skutečně hoden zaznamenání na filmové plátno a tím lépe, že se to takto dobře povedlo. Paul Newman zde hraje trochu jinou, méně sypmatickou, postavu než u něj bývá zvykem. Osobně na hercích hodně oceňuji, když se snaží předvádět i jiné polohy svého herectví a nezakuklí se ve 100x stejné roli jako např. dnes Tom Hanks, nebo Morgan Freeman. Kromě tohoto, zasluhuje nejen on, ale i celý film respekt za dobře natočené boxerské scény, které nestránou tak rychle jako jiné pasáže filmu. Ze soubojů je patrné, že jich herci asi při natáčení pár schytali. No scénář je místy zastaralý, ale stejně vás udrží v pozornosti až do napínavého finále filmu. (16.08.2012)

Shlednuto tesne po revoci, kdy tehdy mam pocit ze ve stredu davali vzdy filmy legendy stribrneho platna, ale uz je to temer dvacet let, takze mozna nejsme presna, ale tyhle vecery jsem proste milovala a tohle byl jeden z filmu, na ktery si dodneska vzpominam a i na to, ze tehdy se mi to hodne libilo. Stejne jako kocka na rozpalene plechove strese. (12.03.2009)