Kód Navajo

Hodne slusnej valecnej film, kterej kazi jen dve veci. Jednak neustaly vzpominani Cage na akci v bazine, kdyz to sledujete po nekolikaty, zacne to bejt otravny, ale nastesti to bylo hlavne v prvni polovine. A druha vec, vsechno vypada docela opravdove, vsichni padaj mrtvy, krejou se v prikopech, vsechno vybuchuje a do toho Cage s kulometem poskakuje po bojisti a zadna kulka ho nezasahne. Jinak co se tyce pribehu, je dostatecnej, i kdyz sem ho odhad od zacatku do konce. No a co se tyce samotnyho Nicolase, ze by podaval nakej uzasnej vykon se rict neda, ale v maskacich se samopalem mu to sekne. A taky stoji za zminku drsnej Stormare, skoda, ze ma minimum prostoru. Celkove je sice videt, ze film je spis o tech acknich scenach, ale to mi nevadilo a jelikoz tu je akce hodne a fakt paradne natoceny, tak jsme se dobre bavil celejch 130 minut. (31.03.2008)

Je s tých slabších filmov Johna Woo, ale ako akčná strielačka šikmáčov sa na to dá pozrieť, ale nič viac od toho neočakávajte. Príbeh nemá čím upútať a tak nám okrem dobrých akcii, kde sa nepozerá až tak na reálnosť ostal len dvojhodinový film, kde Nic Cage ťahá na území šikmáčov, ďalšieho šikmáča len s iným pôvodom. Herecké obsadenie slušné, herecky zahraté dosť mizerne od Nicolasa lebo polku filmu hádže ksichty ako psychopat. Inak je to fajn film pokiaľ sa idete kuknúť len na akciu. Okrem akcii dokáže upútať aj slušná výprava, kamera, kostýmy a taktiež aj Hornerová hudba. 80% - 4* (21.10.2014)

V žánru "válečných filmů" jde především o mé jedno velké filmové zklamání. Základní info slibovalo zajímavou podívanou. Samotná dějová linie se mi líbila - nemám nic proti dramatu zasazenému do závěru II. světové války - právě naopak; to vše slibuje zajímavý filmový zážitek. A můj výsledný dojem? Tristní, bohužel tristní... Ale budu konkrétní: 1. V prvé řadě jsem nebyl schopen překousnout způsob, jakým toto drama bylo natočeno. Úvodní (a nejen ty) bojové scény mi vyvolaly na tváři útrpný úsměv. Bohužel útrpný úsměv. Já ho tam nechtěl, ale při pohledu na způsob, jakým byl boj zachycen jsem nebyl schopen reagovat jinak. A tak místo vyburcovaných pocitů jsem to celé vnímal jako značně nepovedenou snahu natočil válku zblízka. Světlou výjimkou naštěstí byly makro-záběry válečného konfliktu. Mikro-záběry létajících mužů (po výbuchu granátu etc.) mi přišly takové nějaké nepatřičné a laciné. 2. Značně mě také znervózňovala přítomnost zvýšeného množství patosu. Tolik jsem ho už skutečně dlouho nezažil. 3. Hudební složka se pro mě stávala bezduchou a necitlivě implantovanou součástí filmu. Nemyslím tím, že by hudba byla sama o sobě špatná. Spíše mi nevyhovoval způsob, jakým byla "natvrdo naroubovaná" do filmu. Nezvýrazňovala atmosféru, spíše rušila. Shrnuto a podtrženo: Ano, byly to záběry z války... ale na můj vkus to byly takové "pouťové atrakce" - jen na povrchu pěkně zpracované a bez ducha. Jeden z těch horších a špatných filmových snímků. Bohužel. (15.02.2004)

Solidní válečný kousek, který po technické stránce představuje kus poctivé filmařiny. Teda....Aź na tu malinovkovou krev, digitální stíhačky a výbuchy dělostřeleckých granátů zobrazené jako obrovské ohnivé koule. V samotných scénách z válečné vřavy se v sobě John Woo ani nesnaží skrýt duši režiséra třeskutých akčňáků a tím pádem je válka pojatá částečně v duchu Hard Boiled. Američtí hrdinové kosí jednoho Japončíka za druhým jen s použitím pistole, pokud se náhodou dostanou ke kulometu, padají celé nepřátelské armády, a to vše je prosím podáno v akčním střihu a ve zpomalených záběr. A přichází chyba lávky. V druhém plánu totiž Woo servíruje znechucení z války a razí humanistické myšlenky, čímž se z Nicholase Cage stává schizofrenik jako prase, neboť chvíli potom, co hrdině rozstřílí padesátku Japončíků si zkroušeně sedne do zákopu a začne vzlykat nad nesmyslným zabíjením. Obě tváře Kódu Navajo se neustále přetahují o pozornost a tu si nakonec naplno nezíská žádná. Ta duchovní pro svou povrchnost a ta akční pro svůj nevýrazný háv, jež překvapivě není až tak eye-candy, jak bývá u Johna Woo zvykem. (10.11.2007)

"Teď trčím na Saipenu s velkým zapalovačem na zádech a opejkám si lidi. A šel jsem dobrovolně. To nepochopím." Já taky ne. Jsem totiž pacifista a věnovat svůj život na oltář zisků zbrojařů mi prostě nedává smysl. Ale tohle je válka, ve který to bouchá barevně, hlučně a zpomaleně. To se mi docela líbilo. Ovšem morální dilemata nejsou nic pro mě a tak jsem hledal poučení. Našel jsem ho v informaci, že Navajové nejsou indiáni, ale lidé Hořké vody z rodu Vysokýho domu. To je tak hluboký, že jsem se v nudnějších pasážích opájel velikostí tý myšlenky. A přitom jsem přišel na to, že to stejně jsou indiáni. Vraťte jim Ameriku. Howgh. (31.05.2022)