POMO

Tyto nezávislé vztahové dramata z New Yorku vypadají všechny stejně, akorát se v nich řeší pokaždé trochu jiné kolize a bolesti. Tady se hetero klučina zamiluje do transky a “musí” ji v mnoha věcech lhát, “nemůže” ji představit svým netolerantním známým, atd. Dobře vystihnuté momenty seznamování a prohlubování citů mezi nima, Leyna Bloom má skutečně ženské kouzlo a umí hrát, ale film jinak není moc zapamatovatený. [Cannes]

Vizuálně super, ten neustálý déšť je hutně noirový a hned první záběr filmu je mňamka mňamkózní. Celkově ale zmatečná nuda s mnoha scénami a detaily, které ji mají dělat vypravěčsky originální a snad až artovou, ale naopak jenom rozmělňují focus na to, co je pro dějovou linku důležité. Ta pak postrádá dramatický drajv a působí stopážově zbytečně nafouknutě. [Cannes]

Yakuza versus Číňané versus ani nevím kdo, a do komplotu náhodou zatáhnutý mladý neúspěšný boxer, který před všemi ochraňuje sfetovanou, ale důležitou teen prostitutku. Linka s boxerem, procházejícím transformací v bojovníka příjemná, ale film věnuje více pozornosti válce klanů, která je spíše groteskní než strhující, a její miikeovský indie vizuál jí (aspoň v mých očích) taky moc bodů nepřidává. [Cannes]

Nevyužitý potenciál. Vtahující futuristická forma odpovídající sterilnímu dějišti a zajímavý námět, který se dal rozvinout X způsoby s Y možnými vyústěními. A nevadí že zůstal komorný a nevýpravný, nebo že nenaplnil naznačované žánrové nádoby. Vadí, že v druhé polovině je v chytrosti o dva kroky za divákem a z hlavní hrdinky, která je v příběhu divákovou bezpečnou spojkou s rozvíjejícím se nebezpečím, dělá zaslepenou hlupačku. [Cannes]

Takto autenticky a s tolikou úpřimností umí Ken Loach vyprávět o “obyčejných lidech” a jejich problémech? A takto báječně umí pracovat s hercema? Krásné civilní drama, ve kterém se mají lidi skutečně rádi, přestože procházejí možná největší rodinnou krizí. Vlastně nevím, kdy jsem naposled viděl ve filmu tak hmatatelně zahrané porozumění a podporu dvou lidí, jako zde mezi Hitchenem a téměř neherečkou Honeywoodovou. Komunikace, dialogy. [Cannes]

Na 28-letého tvůrce obdivuhodně těžké téma s komplikovanými vztahy. Navíc obrazově perfektně vystihující atmosféru jak místa a doby, tak náladu příběhu a jeho protagonistů. Přestože mi je tento typ depresivních dramat s historickým zasazením do starého Ruska hodně vzdáleným šálkem kávy, před Balagovem jako umělcem musím smeknout. Co bude točit jako ostřílený matador? P.S.: Výkony obou hereček brilantní. I když otázka, nakolik to hráli. Druhý den jsem na ulici za rychlé chůze na okamžik zvednul pohled od mobilu před sebe a na vteřinu se potkal s blízkým pohledem kolemjdoucí děvočky Miroshnichenko (představitelka hodně komplikované hlavní postavy). Byl to přesně ten pohled a v něm reakce na bytost, vstupující do její komfortní zóny, jaké házela na všechny ve filmu. Až mě zamrazilo. [Cannes]

Ukecaná, náladou a situační komikou iritující rádoby woody-allenovka o duševně nevyzrálé zoufalce. Všechny ostatní postavy hluboké jako vypuštěné umyvadlo, ale důvodů něco pořád řešit v jakože autentických “chvilkách z běžného života” mají přehršel. K tomu rychlé střihové montáže, připomínající momentkové vnímání žen pouze částí vyhrocených situací bez celkové souvislosti a logiky. Jakože komedie na dámskou jízdu. Pro mě utrpení. Nějací diváci ze sálu odešli a nějací na konci tleskali. [Cannes]

Na ruční kameru si je potřeba zvyknout, a já musel tak trochu přetrpět i prostředí východoevropských kriminálních výrostků, kteří tady nejsou zobrazeni coolově po “guyritchieovsku”, ale realisticky odpudivě. Jak ale hlavní postava pod psychickým nátlakem klesá hloubš a hloubš, film víc a víc vtahuje a je zajímavě uzavřený. Slušné malé drama. [Cannes]

Neskutečná pecka, na kterou koukáte s otevřenou pusou, která nejde k ničemu přirovnat, a o které se těžko píše. Festivalový biják s velmi diváckym drajvem a umně skrytým, ale silným politickým podtextem. Dějově strhující, dá se říct až “akční” alegorie povýšeneckého zla a prostý život vyznávající ofenzivy, která se musí uchýlit k násilí. Již úvodní scéna jízdy kamionu brazilskou divočinou naznačuje ojedinělý zážitek, kterému frajeři Dornelles a Filho vrchovatě dostojí. Ohňostroj filmařské kreativity. [Cannes]

V chudém venkovském Texasu výprávěný příběh outsiderů, kteří musí být za tvrďáky aby přežili (nebo si to aspoň myslí), a přesto si mezi sebou vytváří náznaky přátelství. I když on je zestárlý, fyzicky zmordovaný bíčí fighter, a ona nezletiletá holka bez táty a s mámou ve vězení. Na celovečerní režijní debut hezky plynule vyprávěné, ale taky neoriginální, málo emotivní drama, které by se se stejnou story dalo umístit na tisíc dalších míst ve světě, a o nic by nepřišlo. [Cannes]