kleopatra

"Věřím jen ve dvě věci, v sex a smrt, ale po smrti ti aspoň není nevolno". Naprosto špičková sci-fi komedie, která alespoň mou bránici nenechala chvíli v klidu. Zkuste si třeba představit scénu, kdy Woody Allen hodlá s Diane Keaton klonovat velkého vůdce a k dispozici má jen jeho nos, pár bot, kravatu a fusekle.

Miroslav Donutil byl v té době opravdu velmi přitažlivý, spolu s Ivou Bittovou tvořili nádherný pár v této v pravém slova smyslu baladě. Oba se pak nadlouho tak trochu poztráceli.

Po náročných spektáklech si Bertolucci zřejmě chtěl trochu odpočinout a tak se nadechl čerstvého toskánského vzduchu, přibral spoustu známých hereckých tváří v čele se začínající zato filmu dominující, krásnou Liv Tyler a natočil film, kde se v rámci jakési umělecké bohémy trávící čas uprostřed nádherné přírody nic moc neděje, ale který přesto a možná spíš proto, svou poklidnou atmosférou a harmonickým obrazem jistojistě pohladí.

Nejsem až za hrob uctívající tvorbu páně Gilliamovu, ale tenhle film, který jsem si musela pustit několikrát, abych ho absorbovala v jeho plné rozvětvenosti, barevnosti, emotivnosti a vůbec v celé jeho pestré škále, velmi ctím. Bruce Willis, kterého jsem do té doby vnímala především jako vtipného bodrého řízka, mě posadil svým výkonem na zadek.

Strašně nerada to říkám, Kevina Bacona mám hodně ráda a považuji ho za výborného herce, ale tak, jak jsem se na tenhle film a na jeho roli "kriminálníka" těšila, jsem byla zklamaná. Nevím, jak je to možné, jeho role skýtala obrovské možnosti a on se jich jistě snažil využít, ale ......ale..... ale ..... prostě jsem v některých momentech měla neodbytný pocit, že ve snaze převalcovat všechny dosavadní "historické" ( a heroické:-)) ) herecké výkony těžce přehrával, někdy mě dokonce přepadl pocit trapnosti. A scénář byl taky tak tendenční a předvídatelný, skoro slovo po slově. Na závěr zas to hektické (když to není tleskání, tak ) mlácení hrnky o mříže...... Přitom postava Garyho Oldmana měla všechno ok, nevím, nebylo to zkrátka ono.

Autorkou scénáře je Lenka Procházková, dcera Jana Procházky, ano "toho" Jana Procházky, který napsal Kočár do Vídně.

Courtney Cox v době, kdy jí do Přátel a slávy ještě nějaký rok chyběl. Tady je za malířku komiksů. Pamatuju si, že zakotví někde na samotě, aby měla klid na práci, ale objeví se tam Craig Sheffer, který se chce kamarádit, a začnou se dít věci.

Historii filmu Yentl jsem sledovala od dob natáčení v Čechách, kdy si Barbra český štáb nemohla vynachválit. Stejně tak ti, kdo jí byli přiděleni, se prý až na 5O cigaret denně nesetkali s takovou profesionalitou a přísností sama na sebe. A tak vznikl krásně dojemný film o židovské dívce, která se chtěla vzdělávat a protože to bylo jen pro chlapy, ostříhala vlasy, oblíkla kalhoty a vyrazila do školy, což bylo v pohodě do doby, než se zamilovala - do muže. Ve výčtu pochval nesmí chybět Mandy Patinkin, Amy Irving, krásná "červánková" kamera, písně...... nádhera.

Není to sladce ubíhající pohádka o nespravedlivě uvězněném človíčkovi, který se snaží dostat ven. Je to příběh člověka, který je drsnými prostředky v politické konstalaci tak zoufalé, jaká jen mohla v Irsku v té době být, přinucen přijmout trest za něco, co nespáchal. Opravdu hodně depresivní ale skvěle natočený film, který skýtá zas trochu jiný pohled na IRA a na obyčejné lidi, kteří byli do toho všeho vtaženi, ať chtěli nebo ne. Kdo uznává pana Day-Lewise jako mimořádného herce a neviděl tenhle film, má co dohánět - úžasný výkon.

Další inscenovaná verze Pygmalionu, tentokrát s velmi milým překvapením v podobě anglické modelky Twiggy v roli Lízy. A nebyla tu za modelku s dlouhatánskýma řasama a hubenýma nohama, ale za výbornou herečku.