darkrobyk

Musím přiznat, že film se mi začal líbit až po třetím zhlédnutí. Nejspíš proto, že jsem silně ovlivněn rozsáhlou povídkou H.G.Wellse, podle kterého je natočen. A na okraj, původní film z 50.let se mi líbil, snad proto, že už to je hodně dávno, kdy jsem ho viděl poprvé. A měl v sobě takový zvláštní tajemný náboj....Každopádně, jak už to bývá, kniha je naprosto skvělá - stále musím oceňovat, jak svižně a aktuálně je napsaná, jak nadčasová, jak vůbec nepůsobí staře...Wells byl prostě génius a k tomu skvělý vypravěč. A například scény masového pochodu či destrukce jsou tak neuvěřitelně realisticky brutální, že stále nechápu, proč někdo nenatočí film přesně podle předlohy ( jasně, protože film přesně podle knihy nikdy zkrátka natočit nejde....). Ovšem určité pasáže z knihy mi přišly daleko děsivější a napínavější, než jak příběh převedl na plátno Spielberg. A možná i přenesení do současnosti dalo celkovému vyznění úplně jiný rámec. Ne možná, ale určitě. To, jak se lidé zpustošenou krajinou plahočili pěšky, či s koňským povozem ( auta byla ještě vzácností), vytvářelo ještě větší pocit bezvýchodnosti. Napoprvé byl pro mne film zklamáním, a nejen proto, že T.Cruise dvakrát nemusím. Později jsem zi začal všímat výtvarné stránky a musím uznat, že některé obrazy - zejména útoků Marťanů - jakoby do sebe nasály něco z temné tajemnosti knihy. Scéna, kdy se naproti přístavu vynoří z lesa a mlhy marťanské stroje, měla v sobě cosi nádherného a neskutečně děsivého současně. A moment, kdy T.Cruise běží ulicí a ulpívá na něm popel ze spálených těl, byl až mrazivý. Tož, závěrem - nepopasoval se Spielberg s Marťany až tak špatně. A ještě - ze stejného roku je i Invaze světů. Bohužel dopadla neslavně, byť se poněkud více snažila držet napsané předlohy, za což jsem jí musel dát hvězdičku. Holt každý není Spielbergem - naštěstí.

Jeden z klíčových filmů nové britské horrorové vlny. Clive Barker se ukázal nejen jako vynikající spisovatel, ale i jako dobrý režisér. Sám S.King řekl: ,,Budoucnost horroru má jméno C.Barker...." A já s ním mohu než souhlasit, jelikož kromě jedné knihy jsem přečetl od Barkera vše, co v češtině vyšlo. V jeho knihách, potažmo filmech, se často prolínají rozličné paralelní světy ( jak si to nakonec i sám King vyzkoušel ve vynikající 7 dílné Temné věži) - Imagika, Velké a tajné show, Cabal - Noční rasa ( zde tyto světy přímo splývají), Utkaný svět ( zajímavý nápad celého světa vetkaného do koberce) či Abarat ( původně snad pro mládež, ale druhý díl je už rozhodně spíše pro dospělé a já jsem zvědav na další. A taky doufám, že to nikdo nezfilmuje, jak se občas z Ameriky ozývá, protože stačí hrůzy jako jsou Letopisy Narnie....a ještě zprznit i Barkera). Hellraiser, byť jen povídka, vydal nakonec na celý film. Svět magické kostky, Cenobitů, bolesti, řetězů s háky, nejen stahování z kůže, ale přímo trhání na kusy....a v mrtvolách, z kterých se sypou červi, jako by se vrátila italská gore škola. Triky, dnes možná působící nedokonale, jsou hmatatelné a uvěřitelnější než ty dnešní počítačové. A z celého filmu dýchá nadšení pro práci! Herci, prostředí, bizarnosti, hudba - to vše dává dohromady jeden z nejlepších horrorů. Škoda jen, že velmi dobře navázal pouze druhý díl.....a přitom Hellraiser se svými Cenobity má takový úžasný filmový potenciál.

Těžko hodnotit film, když si ho oblíbíte. A navíc film, který se víceméně líbí, či nelíbí. Pro mě skvělá parodie začínající působivými titulky a připomínající zlatou éru horrorů a sci-fi , která již minula. Energií sršící Tim Curry, který nejen výborně hraje, ale i úžasně zpívá, stále vyděšená a nakonec kouzlu hradu podléhající Susan Sarandonová a jakoby srdnatý ochranitel Barry Bostwick. Trio, které doplňují další bizarní postavy a postavičky. Rocková anglická hudba 70.let, ovšem tu méně, tu více se přibližující klasickému rock ´n ´rollu ( zejména v podání Meat Lofa - zde skvělé, jeho pozdější utahané pseudoromantické / rozuměj sentimentální/ balady ale fakt nemusím....) je mému uchu milá. Spousty odkazů nejen na filmy, ale i výtvarné umění - do očí příjemně bijící parafráze na obraz Granta Wooda Americká gotika(1930) je asi nejtypičtější. Záměrně použitá klišé - temný les, bouře, pavučiny, kostra v rakvi, tajemný hrad jsou kulisou pro taneční výstupy i černohumorné vtipy. Slavnostní večeře, kdy se nevědomým podává chutně propečený čerstvě ubitý Eddie, či postupná návštěva Janet a Brada v jejich ložnicích Frankem v převleku, to jsou jen malé ukázky zvráceného humoru....Úspěšný muzikál, avšak neúspěšný film. Však všeho jen dočasu. Nakonec si své fanoušky našel, zejména při nočních promítáních. Mnozí přicházeli v kostýmech a výkřiky reagovali na děj filmu, případně i činy (např. rozhazování rýže). Já jsem film v kině také viděl ( po několika zhlédnutích na zahraničních Tv stanicích), bohužel ale jen v klubovém a nikoli o půlnoci. I tak jsem se královsky bavil!

Je dosti troufalé, porovnávat s Návratem do budoucnosti, a ještě troufalejší s Rocky Horror Picture Show. A originální? Tak pardon, ale tenhle blábol nesahá např. filmu Zítra vstanu a opařím se čajem ani po kotníky. Podle neustálého se ksichtění Fredericka Andersona jsem došel k závěru, že snad mělo jít o komedii...nu, asi typicky americkou, já se totiž nezasmál ani jednou. Nudný a až do konce zcela předvídatelný film bez jakéhokoliv nápadu či překvapení. A když se v téměř závěru objevil několikrát zhora nešikovně nastrčený mikrofon, pomyslel jsem si cosi o blbém amatérismu. Jedna hvězdička z milosti, ovšem filmu je lepší se vyhnout - ztráta času.

Jsem z toho dost na rozpacích. Nejhorší je, když očekáváte něco velikého, a ono pak přijde něco, co neodpovídá vašim představám. Chvílemi bych dal 5 hvězdiček, chvílemi naopak hodně málo ( hezký oxymóron). Po celou dobu se mi vybavoval jiný film - S.Leoneho Tenkrát na západě, což je pro mě naprostý klenot. Snad ani absence hudby nevadila, ale něco, něco prostě chybělo. A v závěru rozhodně katarze, tu jsem postrádal. Předlohu jsem zatím nečetl, chystám se na ni, ale znáte to, film a kniha se nikdy nesetkají úplně.....Celé je to takový zlý film o naší době, která se kamsi řítí, my cítíme, že svět je stále podivnější, ale nechceme to vidět. ,,Zabíjeli staré lidi, kopali jim hroby na dvorku, ale sousedi dělali, jako že to nevidí. Vůbec to s nimi nehlo. Až když vylezl ze dveří nahej chlap s obojkem, přišlo jim to divný..." Lhostejnost, ti staří se ještě nějak snaží dodržovat pravidla, ale tahle země už pro staré není..... a slovy T.L.Jonese - jakmile si lidé přestanou říkat pane a dámo, začíná být zle. Asi jsem film podhodnotil, asi po dalším zhlédnutí udělím jiný verdikt, každopádně nejsem spokojen, ale současně mi leží v hlavě. A to se stává jen u těch příběhů, které mají něco do sebe, které člověka zaujmou. Chytí se drápkem ve vaší mysli a odmítají se pustit. Je to film s takovým drápkem a já jsem zvědav, co se stane, až si ho za čas pustím znovu....

Upíři mají, na rozdíl do zvířeckých vlkodlaků, v sobě cosi vznešeného, aristokratického...Upíři v 30 dní dlouhá noc jsou ale především krvelačné bestie, a pak, jistěže, také trochu ta šlechta. Původní comics se mi velmi líbil, filmové zpracování mě naprosto nadchlo. Grafický román mi doslova ožil před očima - se svojí hutnou atmosférou, temnými obrazy, proudy krve, chladem sněhu. Šerosvit, chce se mi opět napsat až gotických obrazů, ale to by byla blbost, jelikož šerosvit je objevem baroka....a vida, skoro až barokních obrazů, proč ne? Zima = smrt. Upír = něco horšího, než smrt - nežití. Obojí dohromady - velký problém pro ty, co se ocitli v nesprávný čas na nesprávném místě. Tak chladný film, plný tolika horké krve se už dlouho neobjevil. A upíři? Žádní hezounci ze Stmívání, ale hmatatelně surová monstra bez slitování. Nu, zde by se jeden asi obtížně zamiloval..... A další plus - žádné vyčkávání, plánování, diskuse a přemýšlení. Film nabere tempo a řítí se jako rozjetý vlak temným tunelem. Joj, naprosto skvělý horror. Není divu, že pokračování je na spadnutí. Trailer nevypadá špatně, ale znáte to: nevěřte trailerům! Bylo by však fajn, kdyby se dvojka povedla stejně....dost bylo Zatmění!

Zpočátku klidně plynoucí film z přímořského sanatoria se pozvolna začne měnit s tím, jak hlavní hrdinka pojímá podezření, že se zde děje cosi nekalého. Všichni klienti jsou takoví rozesmátí, švitořící a stále veselí, a přitom ve vzduchu visí nějaká čertovina. Vnímavá Helena - vynikající A.Girardotová ( škoda jen, že ji nenadabovala V.Galatíková..., ale tenhle film zde v kině dabovaný nešel - a mám pocit, že před rokem 1989 vůbec ne, a pak možná v klubech či na nějakých filmových akcích s titulky) začíná tušit, že se sanatoriem není něco v pořádku. Scéna, kdy krade spícímu A.Delonovi klíče, mi přišla daleko napínavější, než sledování ponurého horroru. A čím více proniká Helena k tajemství léčebny, tím úžeji se okolo ní stahuje smyčka - její život je v ohrožení! Netušil jsem, že mě i dnes postarší francouzský film tak zaujme ( a to mám francouzskou kinematografii - 60.-80.let docela nakoukanou, tenhle film mi však stále unikal). A.Girardotová se v řadě filmů svlékla, tudíž nic překvapivého. Ovšem A.Delon v rouše Adamově zezadu i zpředu...to bylo přinejmenším nečekané. Ostatně i celá hromadná scéna v sauně a moři byla dosti odvážná, byť Francouzi nahotou ve svých filmech nikdy příliš nešetřili. ( hm, tak ČT v roce1992 udělala dabing s V.Galatíkovou, to mi uniklo. Je mi jasné, že dle praktik naší televize šel film někdy hodně dlouho v noci ve všední den.... nakonec V.Zavadská taky není úplně špatná a na úplný konec - každý dabing film zprzní, tudíž nejlepší je prostě originál!)

Občasná lekačka děsivý thriller opravdu neudělá. Patřím mezi velmi trpělivé diváky, vycvičen experimentálními filmy, tvorbou 60.let - kde se povětšinu nespěchá a také filmy sovětskými - kdě ani dumajut i dumajut..... Ovšem tento velmi snadno předvídatelný film mě opravdu nudil. Vydržel jsem do konce, ale bombastická pointa se nekonala. A přitom Španělé umí velmi dobré mysteriozní filmy a horrory. Pravda, film je rádoby efektně nasnímán, ale takto udělaných filmů jsou za posledních deset let mraky. Navíc 3/4 jsou v pološeru či tmě a divák se obtížně orientuje. Nepřišlo mi, že by tento způsob snímání podněcoval divákovu fantazii, mě prostě štval. To není stejné jako skrývat Vetřelce nebo ukázat velkého bílého žraloka až ve finále.... V momentě, kdy se bloudící hrdinka blížila ke skupině temných stromů a třeštila oči, už bylo jasné, že je zpět na místě, odkud vyšla. Opravdu originální. Zajímavý nápad představovali jen dvojníci, leč nebyli nějak dotaženi do konce. Podprůměrný špinavý film, který lze s klidem minout. A Karel Roden na tom nezmění vůbec nic....

Jeden z nejlepších Fulciho filmů! A to si autor údajně postěžoval, že ho točit horrory nebaví, leč co má dělat, když potřebuje živit rodinu. Tož Mistře, nevěřím vám ani nos mezi očima. A propos oči, to je Mistrova specialita a ani zde nemohou chybět - vydloubnuté pařátem, vyrvané skobou, prokousnuté pavoukem, živé, mrtvé, vytřeštěné, zvědavé, unavené, umírající... Fulci nashromáždil tolik nechutností, s kterými si trikaři vyhráli, a přece nepůsobí samoúčelně. Předpokládám, že takový Freud by si na filmu smlsnul. Jistě, lze ho sledovat prvoplánově jako vršení nechutností až k samotnému konci, kdy žili možná věčně, ale určitě ne šťastně. A co takhle jako destrukce světa, který se přežil? Společnost, která se dostala do slepé uličky ( Sodom a Gomora). Obžaloba systému? Kapitalismu nebo socialismu, podle toho, jak se kdo dívá. Film je zčásti snový, surrealistický, chvílemi vlastně divák možná tápe, co je sen a co skutečnost. Z toho plyne možnost různých výkladů, jako když čtete báseň. Fulciho Beyond je totiž filmovou básní a je na divákovi, co vše si v ní najde. Třeba by Mistr poznamenal, že chtěl natočit jen cosi nechutného...ale právě to třeba... Ponořte se do snu, z kterého se možná už nikdy nevzbudíte.

Horror? Sci-fi? Thriller? Tak ani jedno, jedná se totiž o dokumentární film líčící nevydařený návrat jedné kosmické posádky na matičku Zemi, klidně by mohl odpovědět režisér R.Scott. Puntíčkářsky vypilovaný gotický ( bože, pokolikáté už píšu v komentářích gotický - ale je to pravda, zkuste si místo kosmické lodi dosadit starý hrad....) horror. Temná, chladná, neuvěřitelně rozsáhlá kosmická dopravní loď Nostromo ( ten název má v sobě cosi zlověstného), kde se snadno ztratíte, nesnadno naleznete, co hledáte, ale snadno nalezne vás to, co vás hledá. Brilantní výtvarnou stránku má na svědomí švýcarský surrealista H.R.Giger ( ve svých návrzích a vizích však musel býti značně krocen, jelikož se do všech svých obrazů snaží vpašovat více či méně viditelné mužské pohlavní údy a vagíny....což se mu zčásti stejně podařilo a všímavý divák je odhalí) i samotný režisér, který má rovněž výtvarné vzdělání+praxi v reklamě = a výsledek je pak jasný.Ovšem formální stránka, jak je patrno z řady dnešních filmů, je jen polovinou díla. A Scott dodal výborný, napínavý příběh bez ohledu na to, že je mu vyčítána inspirace sci-fi filmem z 50.let. Já mu ji rozhodně nevyčítám. A o strhující hudbě J.Goldsmitha snad ani nemá cenu psát, stala se vzorem pro tolik dalších filmů....Při sledování vystřižených scén jsem si uvědomil, jak precizní práci režisér odvedl. Ano, ty scény ( zejména nalezení kapitána Ripleyovou a jeho následné...doražení...) se do filmu opravdu nehodí. A ještě k tvůrci vetřelce - nějak jsem se zatím přesně nedopátral ( ani po přečtení dvou knih o H.R.Gigerovi), kde našel inspiraci pro vysunovací čelist. Ovšem v přírodě bychom ji našli. Není zcela vysunovací, ale funguje úplně stejně. Mají ji larvy vážek a říká se jim odborně lapací maska.... Příběh samotný je natolik znám, že snad lze s klidem zmínit dvě nejšokující scény: setkání s vejcem a zrození samotného vetřelce. V četných recenzích se sice tvrdí, že herci netušili, jak se vetřelec narodí, a proto jejich vyděšené tváře jsou autentické...hm..mně se to moc nezdá. Scéna je bezesporu trikově náročná ( žádné počítače - naštěstí!), tudíž pochybuji, že skupina herců žila v blahé nevědomosti. Ale zahráli ji skvěle! Jako je skvělý celý film!