Poslední recenze (663)
Vlk z Královských Vinohrad (2016)
Nápaditá bilancující mystifikace, v níž věčný experimentátor Jan Němec spojuje archivní záznamy z roku 1968 s průvodním komentářem a rekonstruujícími záběry z festivalu v Cannes o půl století později. Vtipné, sžíravé, ostře glosující, nešetřící ani Němcovy nejbližší filmařské kolegy... takové je poslední dílo tohoto modernistického mistra čs. kinematografie. Hranice zvládnutého filmu a neumětelství se filmovým médiem vyjadřovat je zde chytře setřena Němcovým nezaměnitelným rukopisem.
Salvador (1986)
Přesně pro takové filmy miluju kinematografii! Oliver Stone je jedním z mála filmařů, co dokáží vytvořit dokonalou syntézu estetických i společenských hodnot. Uměl to snad ještě Forman, ale dnes mi to - bohužel - přijde čím dál tím prchavější, když vidím kolik sebestředných experimentátorů/neumětelů na jedné a morálních poslů/neumětelů na druhé nás zahlcuje svými díly. Skutečné umění tkví ale právě v tom, když mají jednotlivé obrazy co říct divákům. A to je Salvador!
Lula (2024)
77th Cannes Film Festival 2024: Prostě fantastické! Intenzivní a napínavý portrét velkého brazilského politika (asi největší osobnosti současné levicové politiky vůbec). Oproti fanatickým ódám na Castra a Putina se kdysi věhlasný režisér i přes nesporný obdiv k "Lulovi" tentokrát drží snadno dohledatelných faktů, které mísí s historickými i aktuálními materiály a také nově natočeným rozhovorem se samotným Lulou. Dokument vlastně nepřinese nic objevného, avšak způsob, jakým vypráví je tak expanzivně strhující, že v závěru vyburcuje napětí i u těch diváků, jež výsledek brazilských prezidentských voleb z roku 2022 dobře znají. Oliver Stone se konečně zase vrací mezi velké hráče. Díky za to!!
Poslední deníček (223)
Viděl jsem
Dnes večer jsem viděl patrně druhý nejočekávanější film letošního roku, Barbie. Gretu Gerwig s nadšením sleduji už od jejího debutu Lady Bird z roku 2017, její adaptace románu Malé ženy mi přišla skvělá a modernisticky vypiplaná, zato na Barbie jsem šel s očekáváními podstatně nižšími. Výsledek? Protože mám už komplet "Barbenheimera," mohu se dopustit srovnání (leč je to kravina). Oba filmy jsou za mě na krásné čtyři z pěti. Za srdce mě paradoxně více chytla uvolněná Barbie (zejména pro nádherné odkazy k hollywoodské kinematografii, nádherným kulisám a výtvarné koncepci a v neposlední řadě pro nádhernou a jako vždy božskou Margot Robbie). A feministická douška... ano, občas je nadbytečná a mechanická. Povětšinu filmu se mi však jakýsi odraz společenských tendencí dneška jevil jako půvabně nevtíravý. 7,5/10.