Nesmrtelná teta

Bohdalová, se svým slušným komediálním talentem, Hanzlík, jehož pomalý král je komicky roztomilý, klasicky pohádkový motiv (v tomto případě boje proti závisti, což je na české polistopadové poměry sedí) a hmmm... pár malých roliček, které do výsledného dojmu moc nepromluví. To jsou klady tohohle zástupce novodobé pohádkové tradice. Tohle ještě zkousnu, nad Troškovými díly to má přece jenom o třídu navrch. 50% (21.06.2006)

Víte co? Já měl Nesmrtelnou tetu fakt hrozně rád, ale co jsem jí viděl posledně a pokaždý si stihl všimnout Bohdalový, vzpomněl jsem si na ty posraný fotky, kde Bohdalová stála po boku nejdřív Havlovi, pak Klausovi a nakonec Schwarzenbergovi a i Zemanovi. A výsledek? Vysloužila si nějakej ten zasranej řád, co herci dostávaj za zásluhy k podpoře kultury tomuto státu. Je mi z Bohdalový na blití a proto dávám o stupeň nižší známku, pohádka si to bohužel nezaslouží, Bohdalová jo. Kdybych ji viděl po boku Husáka, asi bych se neudržel a poslal tuhle pohádku do odpadu, naštěstí se to nestalo a tak tahle pohádka zůstala ušetřena. Uvidíme na jak dlouho. (29.12.2013)

Mou osobou už velmi zapomenutá pohádka na kterou jsem si vzpomněl úplnou náhodou. Nezlobte se na mě, ale více než dvě hvězdy si tento snímek nezaslouží. K hodnocení přihlížím k době, ve které jsem toto dílo viděl. Tzn. "malý svišť":) V hlavě mě utkvěla jedině Jiřinka, ostatní herecké výkony raději komentovat nebudu. Znám spoustu jiných a lepších pohádek. (20.08.2011)

„Závist je věčná! Cha cha cha…“ a Bohdalka taky! Ne teď vážně, musím uznat, že při posledním zhlédnutí se mi Nesmrtelná teta líbila o něco více než dřív. Princezna a její milý byli sice hodně jaloví, ale ostatní herci v menších rolích už tolik ne (nejvíce mě z nich pobavila Smoljakova pidirolička: „Ale…já jsem muž! Ale…já jsem opravdu muž!“), navíc je tu vcelku odzbrojující prostoduchý Hanzlíkův král („Růženka, chuděra, zastřelila sebe sama na lovu.“) a samozřejmě nad všechny ční nesmrtelná Jiřinka se svými nejenom vnitřními komentáři („Našeptávat umím, co závidět druhým.“). Vyprávění je občas trochu zmatené, ale zase protkané nějakými těmi (morálními) ponaučeními (Šaty dělaj člověka; Rozum není nic platný bez štěstí atd…) a divák se zas tolik nenudí. Hodnocení měním na lepší 3* a sám jsem zvědavý, jak na mě Nesmrtelná teta zapůsobí příště. „Pod čepicí s bambulí, hlava mě už nebolí!“ (27.12.2013)

"Jo, jo, to se mi ulevilo..." když to celé skončilo. Hlavní hrdina mi vyloženě vadil, princezna byla strašně prkenná a křečovitá snaha o "profesionální českou pohádku" sálala z každého záběru. Jiřina Bohdalová však ztvárnila jednu z nejlepších (a nejinteligentněji vymyšlených) záporných postav v historii českých pohádek a i některé další postavy jsou herecky i scénáristicky na solidní úrovni (třeba výborný Král Ctirad v podání Jaromíra Hanzlíka...). Stejně tak příběh vcelku neurazí. Ve výsledku je to celé takové... průměrné - s poměrně velkými výkyvy na jednu i druhou stranu. (19.02.2009)