Šíleně smutná princezna

Jako dítěti se mi tato pohádka nikdy nelíbila a jako dospělý na tom nejsem o moc líp. Mám rád pohádkové pohádky a ne tyto těžko zařaditelné zmršence. Dokážu ocenit, že je tam spousta skvělých herců a že si vlastně autoři z obyčejných pohádek dělají tak trochu srandu, ale přesto se mi nijak extra nelíbí. Je zajímavé, že se tu všichni tak rozplývají o těch čtyřech hlavních postavách (Vondráčková, Neckář, Kemr, Vostřel). Nesporné kvality, hlavně rádcům, nelze upřít. Ale já bych rád vypíchl někoho úplně jiného, o kom se tu vůbec nikdo nezmínil (a je to možná i tím, že jsem právě doplnil obsazení a tak nebylo odkud opisovat), přestože je to nejhumornější postava z celýho filmu. Mě okouzlil naprosto dokonalý francouzský kat Františka Dibarbory a ten jeho přízvuk a trefný a humorný hlášky (pár frantíků, kteří přišli k nám znám a tak mi věřte, tohle je skutečnej francouzskej přízvuk v češtině). Neboli pro mě tento film zachraňuje především on, protože i když se na něj klidně podívám znovu, žádná velká srdcovka to pro mě není. (03.02.2007)

Další z klasických starých dobrých a českých pohádek, které mají své kouzlo narozdíl od těch, co točí například Troška, od těch moderních slátanin, co se někdy ani nedají nazývat pohádkami. Tahle se mi taky líbí, jako většina těch starých, dobří herci (kromě Vondráčkové), kouzelná pohádka, která potěší nejenom o Vánocích! (27.06.2013)

Za komunistické éry vznikaly velké spousty dobrých filmů (+- v poměru 5:1 se současností) a pohádky veškeré produkci jasně vévodily. Když bych chtěl vyjmenovat všechny dobré mezi lety 1948-89, tak bych se určitě nedopočítal (po revoluci mě napadají dvě). Šíleně smutná princezna je jedna z nich a předpokládám, že se bude vysílat ještě pár desetiletí. 85% (24.08.2016)

Nevím, jak se mi to podařilo, ale tohle je další z těch pohádek, který jsem se až do roku 2014 úspěšně vyhýbal. Ty písně, které zde jsou, jsou ale prostě jedinečné a člověk je prostě zná, i když pohádku nikdy neviděl. Neckář je výborný, ale výborné jsou také kulisy, které mě postě ohromily. Výprava parádní. (25.12.2014)

Jedna z nejtypičtějších představitelek (post) moderních filmových autorských pohádek Šíleně smutná princezna, odkazující už svým názvem k pohádce klasické, za kterou stojí nestor české režie Bořivoj Zeman. Umně zkombinované pásmo dramatické a muzikálové, výtečná a pod úroveň dobrého vkusu nikdy nesestoupivší hudba Jana Hammera a šťastně zvolení hlavní protagonisté filmu - tak klukovsky vypadající sympaťák Václav Neckář a dokonalý archetyp ženské krásy s tváří Heleny Vondráčkové, to jsou nosné pilíře celého pohádkového filmu. Pohádka oplývající laskavým humorem, pozitivním (a nevnucujícím se) etickým rozměrem, skrze dobu svého vzniku též jasným protiválečným poselstvím a celou řadou drobných nápadů a vtípků z druhého plánu (značka zákaz předjíždění kočárů v úvodu filmu, dialog hlavních hrdinů pod mučícími nástroji atd.), samozřejmý souboj Dobra a Zla a konečně velká a romantická oslava Lásky... (28.09.2007)