Cesta do pravěku

Nádherné Zemanove fantázie, ktorými by som v detskom veku bola úplne uchvátená. Nie je to len tým, že milujem krvilačných dinosaurov či iné ,,neidentifikovateľné", no za to úžasné príšery z praveku, ale najmä Zemanovou schopnosťou preniesť svoje vízie na filmové plátno, navyše v rokoch, kedy sa to v našom československom priemysle mohlo zdať nesfilmovateľné. (11.06.2010)

"Já a moji kamarádi jsme prožili nejkrásnější prázdniny. Podnikli jsme velikou výpravu. Až do pravěku ..." Jasně si vzpomínám, že když mi bylo zhruba osm devět let, "Cesta do pravěku" byla mým bezkonkurenčně nejoblíbenějším filmem. Společně s kluky jsem si výpravu dokázal vždy skvěle užít. A poté ji v knížkách, u ilustrací Zdeňka Buriana, prožíval ve vlastní fantazii znovu... (01.03.2012)

Nejdůležitějším prvkem je nádherná poezie filmu, čiré dětské fantazijní dobrodružství a přírodopisnost. Raději by školákům měli promítat Cestu do pravěku, než je vodit na 3D dinosaury do IMAXU. Někdo hltal indiánky, já jsem měl v dětství svoji Cestu do pravěku. Právě tenhle film odstartoval můj zájem o trikové filmy a i dnes jsem zastáncem této poctivé ruční práce. - S odstupem času ovšem vidím přílišně naivní film s pěknou spoustou moralitek a dnes až nezdravou dávkou skautství. (08.04.2003)

Klasika!!! Věděli jste, že se na amerických filmových školách používá jako studijní materiál? ***Věděli jste také, že: Když chlapec Petr ukazuje kamarádům knížku o prehistorickém zvířeti, které právě spatřili, stojí pod obrázkem kostry záhadný text: "... a zaplatil za ně chtivému náčelníku pět krav. Od obchodníka koupil vejce správce obchodu, od toho jiný kupec a od něho..."*** (11.04.2005)

Jeden z nejlepších chlapeckých dobrodružných filmů světové kinematografie. Divukrásný filmový svět Karla Zemana se silným didaktických základem konstruovaný na bázi fantastiky románů Julese Vernea (ne náhodou jsou ostatní Zemanovy filmy adaptacemi právě verneovek). Ne Cesta do středu Země, ale cesta proti proudu času (symbolicky ztvárněného coby řeka, jak obvykle zjednodušeně chápeme chronologii historického času) je syžetem Zemanovy metaforické cesty do pravěku. Ve své době nevídané trikové scény (kombinování technik vícenásobných expozic, čímž Karel Zeman propojil hraný film s animovanou složkou filmu), dnes krásně nostalgické ohlédnutí na jeden z vrcholů československé kinematografie a zároveň na osvícenecko-budovatelský koncept nekonečných možností lidského rodu, který sice právě nosí červené pionýrské šátky, ale to je asi tak jediná dobová kotva, neboť Zemanovy snímky zůstaly dodnes silně nadčasové. Cestu do pravěku jsem zbožňoval jako kluk, radostně jsem se k ní vracel coby dospělý a zřejmě se k ní budou vracet i moje děti... Nádherný film... PS: Až neuvěřitelně dnes zní fakt, že po pár letech od svého natočení byla dokonce Cesta do pravěku s menšími úpravami vysílána ve Spojených státech a zaznamenala obrovský divácký ohlas. (23.10.2010)