Kontakt

Zemeckisova nedoceněná sonda do vesmíru, politiky a hlavně mezilidských vztahů, kterou mám den ode dne radši. Od milého a plného zážitku mi vystoupala až do filmu, který se mi v nejrůznějších životních situacích promítá až nebezpečně často. Tohle je v mých očích životní role Jodie Foster a pravděpodobně i prostřední bod Zemeckisovy cesty za duševní obrodou (započatou Jenny ve Forrestovi a zakončenou Trosečníkem Chuckem). Ta cesta byla strašně dlouhá a přitom zcela jednoduchá. (03.06.2008)

Nezvykle rozvláčná a intelektuální sci-fi s drobnou sladkobolnou linkou hollywoodského párování prezentuje, jak by měla vypadat správná sci-fi - s potenciálem pro zamyšlení a zaměstnání divákovy mysli,. Osobně netrpím antipatií vůči slizkým monstrům, ale pouze Kontakt ve mně zanechal jakýsi pocit tajemna, neurčita. Narozdíl od zmiňovaných chapadlových záležitostí, které ve většině vyšumí po závěrečných titulcích do neznáma jako pára nad hrncem, dneska jsem vzal po zhlédnutí dalkohled a vyrazil na obchůzku... (11.05.2003)

Věda versus víra v jednom z mála neakčních sci-fi 90. let a la GATTACA. Film pokládá zajímavé otázky, postavy staví před silná dilemata, děj plný zvratů připomíná jízdu na horské dráze, byť tempo nijak závratné není, a rozuzlení je výborné. Stejně jako výkon Jodie Foster. A moc se mi líbila postava tajemného, nevypočitatelného a neukotveného miliardáře Haddena tahajícího v pozadí za nitky. (22.01.2017)

Volně plynoucí sci-fi s náboženským podtextem vás donutí přemýšlet, jestli tam přeci jen někde v té načernalé dáli něco není.. Kontakt sice nedisponuje délkou světelného roku, přesto si mohly střihačovy nůžky na některých místech mírně zaskotačit. Závěr konfrontující vědu a víru zanechá spoustu otázek a pramálo odpovědí. Zrnění na záznamu je jasné jako facka, ale jaká byla na Veze sledovanost slavnostního zahájení berlínské olympiády? (29.08.2008)

Kontakt v mnohém připomíná Speilbergovy filmy. Používá náš reálný svět, jako jeho středobod vykreslí moderní technologie, a na těch pak uvěřitelným způsobem buduje sci-fi prvky. Taktéž využívá sílu dětského snu jako odůvodnění fanatického odhodlání postav(y). Paradoxně více než Blízká setkání, která mimochodem Kontakt naprosto splachuje do záchodu, se mi zde vybavuje Jurský park. Je tedy fajn, že Kontakt netrpí problémem spielbergovské naivity. Na druhou stranu Kontakt není dokonalý film, zasloužil by trochu vylepšit svou střední část, ale na mainstream dokáže nečekaně vybídnout k zamyšlení. Nejde jen o otázky typu: Jsme ve Vesmíru sami? Existuje Bůh? Stojí věda proti víře? Jde o celé myšlenkové procesy, jak o těchto otázkách uvažovat, nejde tedy jen o samotné odpovědi... Co se týče kontaktu s mimozemskou civilizací, film se soustředí především na sociální dopad. Jsou tady barvité střety názorů, komentář k politickému systému i terorismu (což není u filmu před 11. zářím obvyklé). Posledním sympatickým aspektem je neopakovatelná a moje oblíbená atmosféra 90. let, aneb ať žijou CRT monitory! :) 9/10 (28.09.2013)