Fabelmanovi

Na Fabelmanovi jsem přes víkend stihl zajít dvakrát a zejména podruhé jsem u nich zažíval pocity, které už si s moderními filmy dávno nespojuji. Dvouapůlhodinová anamnéza slavného filmaře o jeho složitém formativním dětství v rozpadající se rodině je určitě nejkrásnější snímek, jaký jsem za dlouhou dobu viděl, a skýtá narativní postupy tak rafinované a přitom mnohdy úplně nenápadné, že by se generace mladých režisérů opět mohla v kině učit. Příběh začínajícího filmaře a jednoho trpkého rozvodu stojí na střídání umělecké a racionální perspektivy. Kamera protagonistovi odhaluje věci, jež lidské oko v reálu nikdy nepostřehne (včetně maminčiny nevěry v pozadí natáčené akce), a díky fotografické formě záznamu, s nimž můžete ve střižně různě manipulovat, se filmy stávají tím nejspolehlivějším zdrojem existence. Něčím, nad čím můžete mít kontrolu a co dokáže podat autorské formy reprezentace. V závěru to rodinnou situací ztrápený Sammy využije ke glorifikaci školního šikanátora ve školním videu, čímž svému sokovi podlomí kolena - uvědomí si, že ve skutečnosti nikdy nebude vypadat tak dobře jako ve filmu. V životě je občas všechno šedivé a Spielberg v mládí poznal hořkost z antisemitismu, šikany, neúspěchu u dívek a hlavně rozvodu rodičů, z nichž pouze jeden jeho filmovou vášeň podporoval. Fabelmanovi reprezentují dva pohledy na svět, které se musí proplétat, ale ten bolestnější nikdy nesmí zadusit to, co nás nejvíce naplňuje a k čemu tíhneme. Je to emocionální a psychologicky do detailu propracovaná rodinná studie, v níž filmy neslouží jen pro útěk, nýbrž pro objasnění a filtrování emocí. Většina Spielbergových filmů o komplexu z neúplné rodiny nás dokázala vcucnout, ale Fabelmanovi jsou snímek, přes který můžeme inhalovat a navzdory smutným pasážím nasávat radost z vyprávění a jeho podnětů… Po druhé projekci jsem se kodrcal půl hodiny na autobus, do sluchátek jsem si pustil soundtrack Johna Williamse a nechal jsem se unášet tím, co mi Sammyho příběh vyjevil. I já se mohu snažit být extrovert a hlásit se o něčí pozornost, ale v duši vím, že vítám svou introvertní bublinu a ztrácím se ve filmech, kde nemusím řešit mezilidské vztahy, v nichž úplně nevynikám. A kde se raduji z toho, že mohu analyzovat práci s prostorem, pohybem kamery a rozestavením figur po scéně, která je ve Fabelmanech opět nádherná a originální. Steven Spielberg natočil úžasný film, který ke mně promlouval každou scénou a dá se říci, že mi zase trochu otevřel oči. Jestli máte tenhle rok (zatím) vidět jediný snímek, tak určitě tenhle - Avatar se bude muset hodně snažit. (28.11.2022)

Jemně (skoro až starosvětsky) natočený snímeček, který nám sám hned v úvodu ukáže starou dobu, kdy diváky uhranul střet vlaku s automobilem. Právě tohle zachycení fascinace mladého chlapce a jeho pokus o rekonstrukci vlakové scény, přirovnání filmům ke snům a později objevení rodinného tajemství při střihání rodinného filmu na pásce u kotouče  za doprovodu klavíry pro mě určitě byly nejsilnější momenty, které si s tímto filmem budu nejvíce pojit. Ale líbilo se mi to celé a i v jiných momentech je krásná dobová atmosféra. Snad  jen trochu dlouhé, ale pokud bych Stevena Spielberga miloval, asi těžko bych mohl najít lepší film.  Je krásné, pokud někdo tahle miluje film a dokáže o tom takto natočit. A je krásné, že nešlo o žádný životopisný  blockbuster (dostal jsem ho s Elvisem) ale opravdu pro změnu skutečně obyčejný citlivý  film. (30.11.2022)

"Movies are dreams that you never forget." Steven Spielberg ma svojim najnovším snímkom neskutočne očaril... Možno je to jednoducho tým, že som zatiaľ ešte nevidel film, s ktorým by som mohol Fabelmanovcov porovnať (áno viem o tom, že existujú aj ďalšie filmy o láske ku kinematografii 😉) alebo je to tým, že je tento snímok tak precízne natočený (dokonca som si ani nemyslel, že pozerám Spielbergov film, pretože je to sfilmované úplne iným spôsobom, na aký som u tohto pána zvyknutý). Po celý čas som mal z tohto snímku naozaj dobrý pocit, pretože som si hovoril, že sa pozerám na naozaj poctivo a s láskou natočený film. Dokonca mi ani nevadilo to, že Fabelmanovci sú o plných sálach, no počas premietania nás bolo v kine iba osem, ale to nič nemení na tom, že ja som si jeho zhliadnutie náramne vychutnal – bolo krásne sledovať to nadšenie v očiach každého jedného človeka, ktorý bol vo filme na premietaniach Sammyho Fabelmana a s úžasom sledoval jeho filmy, pretože také niečo som v skutočnom svete hádam ešte nevidel... A práve o tom Fabelmanovci aj sú – o kráse a sile kinematografie a o tom, že vytváranie filmov nie je pre množstvo tvorcov iba hobby, ale je to hlavne ich vášeň, ktorá s nimi vo veľa prípadoch pretrvá aj niekoľko desiatok rokov... A Steven Spielberg je toho živým príkladom, veď tento film je z istého uhlu pohľadu vlastne aj o ňom. Určite sa to nedá porovnávať s jeho najlepšími filmami, ale to nemení nič na tom, že Fabelmanovci sú naozaj kvalitne natočeným snímkom, ktorý rozhodne odporúčam všetkým filmovým nadšencom a fajnšmekrom a zároveň aj tým, ktorí jednoducho filmy milujú. A preto dávam 9 pohyblivých obrázkov z 10 a myslím si, že po záverečnom vtipe s kamerou a horizontom to inak ohodnotiť ani nemôžem... "What kind of movie are we gonna make?" (13.12.2022)

Film, v ktorom budú filmovou teóriou vzdelaní kritici nachádzať bambilión filmových odkazov a v komentároch (pardon, recenziách) použijú množstvo odborných termitov. Ale tým sa nenechajte odradiť. Nie je to len filmová onania legendárneho starého režiséra, ale v prvom rade dojímavý funkčný príbeh skvelého rozprávača, ktorý je zase po dlhšej dobe v prvotriednej forme. Už dávno nenatočil tak nádherný film. V centre príbehu je malý chlapec a vzťah k jednotlivým členom jeho rodiny, ktorý sledujeme jak sa vyvíja behom jeho dospievania cez rôzne narážky a prirovnania k rôznym filmom a filmovým postupom, keďže je mladý filmový nadšenec, z ktorého možno raz vyrastie Spielberg. Mňa najviac uchvátil jeho vzťah s matkou (na piaty pokus už snáď toho Oscara Michelle Williamsová získa), ktorý bol vykreslený veľmi silne a mali spolu viacero dojímavých scén. Zaujímavo je znázornená láska hlavného hrdinu k filmu, keďže mu spôsobí jak veľké potešenie, tak veľmi bolestivé chvíle. Paul Dano má tiež zaujímavú postavu otca, ktorý tam síce celý čas je v pozadí a zároveň vlastne v skutočnosti poriadne nie je, ako je u Spielberga zvykom. A obidvaja detskí predstavitelia ústrednej postavy sa tiež vydarili. Ten mladší je roztomilý jak je zažratý do filmov a ten starší zvládne aj náročnejšie dramatické scény. Takže po trailery som od toho nič nečakal a dostal som na sklonku roka nečakane asi najlepší film tohto roku. Ten starý hračička na to stále má. 10/10. (27.12.2022)

Zatímco nedávno viděný Babylon byl oslavou filmového umění v jaksi nabubřelém stylu plném ega, toto je naopak čirá a krásná oslava kinematografie skrz Spielbergův osobní příběh. A Spielberg opět převedl svůj ryzí talent, zápal a cit pro tvoření nezapomenutelných filmových skvostů. Tentokrát jde o dílo o to osobitější a speciálnější, jelikož divákovi předkládá skutečný režisérův příběh sledující jeho dospívání, rodinné záležitosti a rostoucí lásku k filmové tvorbě. Měla jsem za to, že jde pouze o „částečnou“ autobiografii a že velká část byla vyfabulovaná pro účely filmu. Jenže když jsem si zpětně četla o tom, co z filmu je věrné skutečnosti a co ne, zjistila jsem, že se filmové dění vlastně velmi drží skutečných událostí Spielbergova života. A tím spíš proto tleskám nad výsledkem, jelikož zachycuje pravdivé dění, aniž by si musel pomáhat velkým množstvím přikrášlování a změn. A přesto je to divácky velmi poutavý zážitek! Takto přirozeně a zároveň poutavě umí příběhy zpracovat asi jen Spielberg. Navíc jsem se mohla skrze film dozvědět více o jeho původu a pozadí, o intimních záležitostech jeho rodiny, o problémech ohledně antisemitismu a šikany… Za mě velmi hutný a nabitý a přesto zároveň přirozený lidský příběh. Samotnou mě překvapilo, že film náhle skončil (sledovala bych Spielbergovy osudy dál :)). Konec mi skutečně přišel trochu moc náhlý, asi jsem necítila dostatečné „vyvrcholení“ příběhu, ale na druhou stranu to asi dá rozum, protože v rámci Spielbergova života rozhodně nešlo o konec, nýbrž o začátek nové éry… Každopádně, k pětihvězdičkovému hodnocení chybí opravdu málo – za mě výsledný dojem skvělý, ale subjektivně mi k nejvyššímu hodnocení něco málo chybělo (snad právě onen pocitově silnější závěr). (Viděno 4.3.2023 v kině Aeon Cinema, Okayama, Japonsko.) ~(4,4★)~ (15.03.2023)