Mnichov: Na prahu války

„Jak hrozné a zvláštní to je, že bychom měli kopat zákopy a zkoušet si plynové masky kvůli nějaké rozmíšce v daleké zemičce, mezi lidmi, o kterých nic nevíme…“ Myslím, že takhle nás vidí Angličané doteď. Jako malou bezvýznamnou zemičku, kvůli které není třeba způsobovat vlastním lidem jakékoli nepohodlí. Pro Československo byla Mnichovská dohoda zradou, se kterou se stále ještě nesmířili ani mnozí zdejší „odpadoví“ uživatelé, z pohledu Británie to byla pouze malá komplikace a zároveň možnost vyhnout se alespoň na čas bezprostřední válce. Nic víc, nic méně. Je každopádně zajímavé vidět Mnichov z perspektivy přímého účastníka, jakkoli se to českému divákovi může zdát nepohodlné a nespravedlivé… Pokud by byl snímek především o podpisu Mnichovské dohody a soustředil by se hlavně na Hitlera, Mussoliniho, Chamberlaina a Daladiera, pak bych možná šla s hodnocením výše. Ale uměle naroubovaná linie s mladými špióny nebyla zábavná a díky své historické nepravdivosti ani ničím obohacující. 2*. (02.03.2022)

Z hlediska udržení napětí a epiky se film jeví v pořádku, ale skoro všechny hlavní linky jsou v něm směšně filmově přepísknuté. Jako by byl celý příběh poskládaný z nesourodých scének, které se na různých místech v různých časech odehrály, a nyní je potřeba předvést je s důkladným přednesem před tabulí. A ten premiant u katedry, to je vystresovaná malá rybička, která se všeho bojí, nikdy nic nezažila, dostala sice ve svém akváriu důležitou funkci, ale nejspíš protekčně, protože nezvládá ani základy komunikace se svými nejbližšími a vůbec tak nějak leží stále mezi svou postavou a strachem ze zkoušení… Člověk neví, jestli je větší problém na straně scénáristy, nebo herců, ti se však zdají být, s výjimkou toporného a stále stejného George MacKay, ve skvělé formě… Chamberlain byl politik, nikoli romantický dobrák od kosti, který chtěl spasit svět, ale snahu o jistou restauraci a poctu mezi všemi těmi nechutnými Churchilly si nakonec určitě zaslouží, stejně tak jako Munich – The Edge of War si zaslouží své místo mezi snímky o WW2. V každém případě je jedním z relativně slušně řemeslně odvedených podnětů k přemýšlení. (07.06.2022)

Hodnotím herce, kostýmy, příběh. Nesouhlasím s vyzněním filmu shrnutým v závěrečných titulcích (ovšem předchozí dění filmu nám toto vyznění nijak nevnucuje, vidíme například i to, že v německé armádě byli někteří generálové připraveni v případě války proti Československu svrhnout Hitlera. Každý si tedy může- pokud nebude titulky brát jako zjevenou pravdu- udělat nazor sám.) Ale objektivně vzato je ten film slušný. Trochu přidávám s ohledem na nízké hodnocení ostatních. 65-70%. (23.01.2022)

Protahované, místy nudné a místy alibistické historické drama s přesným Jeremy Ironsem, mizerně obsazeným Hitlerem a závěrečnou štiplavou fackou Čechům. Nečekal jsem že si Británie bude pokorně sypat popel na hlavu. Úplně by mi stačilo kdyby se cudně zastyděli a zdůraznili obrovský rozdíl mezi "nepřijdeme Vám na pomoc" a "nesmíte se bránit, jinak budete Vy ti špatní". Pozice Británie nebyla jednoduchá. Kvůli pohraničním sporům se Britům do války nechtělo, a s appeseamentem měli bohaté zkušenosti, když strávili velkou část 19. století ustupováním sílícím USA, a nakonec se jimi nechali v pozici největší světové supervelmoci - ovšem vzájemné válce se vyhnuli. Pokus scenáristů udělat z Mnichova geniální strategický tah ovšem kulhá na obě nohy. Británie žádný čas nezískala. Německo bylo v době podpisu dohody jednoznačně slabší než v době vypuknutí Druhé světové války, a se stále rostoucím sebevědomím. Británie byla naopak demoralizovaná a půjčený čas vesměs promrhala. (01.02.2022)

Komentář k filmu by bylo dobré začít (omlouvám se, poněkud obsáhlejší) exkurzí do dobové geopolitiky. Za vznik Československa v žádném případě nevděčíme Velké Británii, nýbrž politickému idealismu amerického prezidenta Woodrowa Wilsona a jeho představě o sebeurčení národů a snaze Francie obklíčit Německo spojeneckými státy, které mu znemožní pomýšlet na odvetu. Britové želeli rozpadu Rakouska-Uherska, které považovali za ideální útvar k udržení pořádku ve střední Evropě. Byli dědičnou monarchií a český nacionalismus házeli do stejného soudku problematických malých nárůdků, jako byli Irové, kteří jim tehdy těžce zatápěli. Civilizace pro ně končila v Berlíně a Vídni, o situaci ve střední Evropě se nezajímali a veškerou energii směřovali k udržení své rozlehlé koloniální říše. Ta se už tehdy dostávala do problémů, leckde vznikala národní separatistická hnutí a správa říše si žádala stále větší prostředky. Ve východní Asii hrozil vzestup Japonska. Britové a speciálně Chamberlain dlouhou dobu považovali nacismus jen za výhonek autoritářského nacionalismu, který tehdy konec konců v Evropě dominoval, a jeho revoluční radikalismus nedokázali předvídat. Britové nikoho nezradili, protože s námi narozdíl od Francie neměli uzavřenou spojeneckou smlouvu. Rozhodovat o cizích hranicích jim nedělalo žádné potíže (o nás bez nás), byli na to jako imperiální velmoc zvyklí. Ten, kdo zklamal, byla francouzská vláda, ale Francouzi ve 30. letech procházeli vleklou krizí a Daladier si spočítal, že bez pomoci Británie to nedá. A tak, i když si strategický rozměr porážky při obětování Československa spočítal, neviděl jiné východisko než se k Británii přidat. Film sám je studený jak psí čumák a leckde mu schází napětí, které by při špinážním dramatu člověk očekával. O nešťastné volbě obsazení postavy Adolfa Hitlera psali už mnozí. Hitler byl tehdy na vrcholu popularity i svých fyzických a duševních sil a s tím upírem Nosferatu, který nám předkládá snímek, neměl nic společného. Typově přesný je naopak Jeremy Irons v roli Chamberlaina, ale obávám se, že to je jediné, co divákům z dlouhodobého hlediska utkví v paměti. Osobně nemám rád, když se v realisticky tvářícím historickém dramatu objevují pitomosti typu útoku esesáka na člena britské diplomatické mise na vrcholném setkání při mnichovské konferenci, kam se soustředila pozornost světové veřejnosti. Ten by mohl považovat za obrovské štěstí, pokud by skončil pouze v koncentráku a nikoliv rovnou před popravčí četou. Celkový dojem: 55 %. (23.02.2022)