Kinsey

Neeson mě poprvé přesvědčil, že je celkem obstojný herec, nejen pohledný akční hrdina. Pochvalu si rozhodně zaslouží scénář, který mohl být povrchní, nebo lascívní, případně obojí, ale nestalo se tak a poměrně zábavně a s lehkým nadhledem vypráví příběh workoholika Kinseyho. Tu největší pochvalu si však zaslouží masky. Tahle branže filmového umění mě nikdy příliš neoslovovala, ovšem zde nelze nepostřehnout  naprostou dokonalost masek Kinseyho a jeho ženy. (04.06.2023)

Jako zkušený gigolo mám nejen jistou povědomost o tom, že děti nenosí čáp a že při orálu k otěhotnění nedochází, ale ovládám i obě dosud objevené sexuální pozice. Zejména v poloze "na lenocha" patřím ke světové elitě. Pan Kinsey však žil v době, kdy sex sloužil pouze k plodění dětí, nemanželský sexuální chtíč byl považován za nemoc a časopis Maxim nevycházel ani v samizdatu. To byly tak skvělé podmínky pro výzkum, že panu Kinseymu rozhodně závidím to, že on byl tím vyvoleným, který to začal zkoumat. Kinseyho vědecká práce byla zkrátka zajímavá, ale určitě si zasloužila méně uměleckého střídání černobíla s barvou a o něco vyšší žhavost. V této podobě byl film zábavný asi jako dvouhodinová přednáška o žlabatkách a to je poněkud škoda. (27.12.2013)

Film o životě jedné z person, která se rozhodujícím způsobem spolupodílela na tváři současné Ameriky a transformovala její ustálené kulturní a civilizační vzorce v oblasti sexu a intimního života, profesoru Alfredu Kinseym, by spíše měl patřit mezi filmy Miloše Formana, který se právě takovýhlemi osobnostmi ve své americké filmografii zabývá především, nicméně i pod režijní taktovkou Billyho Condona si uchovává ,,formanovskou" kvalitu. Přemýšlivému divákovi nabídne nekonvenční pohled do čtyřicátých a padesátých let minulého století ve Spojených státech, které nebyly svázány jen McCarthyhovským honem na čarodějnice, nechvalně známou činností Výboru pro neamerickou činnost, důslednou rasovou segregací a apartheidem v té nejtvrdší podobě, jak to známe z jiných filmů, ale i svou pruderností a sexuálními konvencemi jakoby z hloubky 19. století... (Motta z filmu: ,,Diverzita je základním faktorem života." ,,Lidé jsou prostě jen trochu komplikovanější žlabatky. Musím jich jen nasbírat více než kdokoliv jiný..." ,,Vaše stupnice, profesore: Nula je naprostý homosexuál, šestka je naprostý heterosexuál. Já jsem trojka..." ) (31.01.2007)

Ať si o doslovné aplikaci přírodovědeckých metod na společenskovědné obory a ignorování emocionálních vazeb (mluvit takhle o lásce je docela děs, že?;)) myslím cokoliv, jedno doktoru Kinseymu nemůžu upřít - že odvedl setsakra velký a ještě daleko záslužnější kus práce. Dnes už sice (alespoň v mém okolí) nikdo nevěří, že orální sex by mohl způsobit zemětřesení (i když, pokud se to opravdu umí, jsem ochoten o tom diskutovat;)), ale naše doba má zase své ujeté tmářské postuláty. Můj extra oblíbený je ten, že homosexuálové ohrožují tradiční rodinu. Jako by v ní někdy žili:P BTW v roce 1997 při rozsáhlém průzkumu veřejného mínění ve Francii zaškrtla u homosexuality čtvrtina dotázaných možnost "homosexualita je nemoc, která by se měla léčit". Zrovna od pronároda zženštilých prokletých básníků a kolaborantských alkoholiků bych to nečekal;) Ale dost řečí, zpět k filmu - Kinsey je životopisným dramatem se vším všudy. Přistoupil jsem na Condonovo pojetí, a tak svoje výhrady k možná trochu zbytečně natáhnuté stopáži přecházím mávnutím ruky. "Vzestupy a pády" velkého společenského štváče a svým způsobem i pěkného úchyla (teď myslím tu posedlost žlabatkami;)) jsou díky Liamu Neesonovi silné tak jak mají být, a taktéž Laura Linney je - nemůžu si to odpustit - s těma svýma tmavýma očima naprosto úžasná. Mimochodem, byly tak strašně tmavě hnědé nebo prostě černé?:) I na ostatních hercích je vidět, s jakou chutí si střihli tu svoji roli, ať větší nebo menší. I díky tomu je film jako takový velmi povedený a může diváka obohatit hned v několika rovinách. Jednou z nich je například i informace o tom, v čem všem může americký senátor taky vidět zákeřnou komunistickou diverzi:)) Dalo by se toho napsat a říci daleko více, ale já končím a dávám naprosto zasloužených 80%. (16.04.2008)

Další z řady komplikovaných životů (jako dělaný spíše pro Formana), který, seč je výtečně zahraný i napsaný, mě nedokázal dostatečně vtáhnout do děje. Životní dráha muže, který byl svými vědeckými kolegy nepochopen a církevními kruhy odsuzován, se opírá zejména o herecké umění Liama Neesona, jenž přesvědčivě ztvárnil muže, považovaného za průkopníka moderní sexuologie. Jenže celý film, sic je chytrý i zajímavý, je spíše konzervativním, nikterak vybočujícím vyprávěním, které vás citově nepřipoutá ani neohromí!! (05.09.2007)