Král Artuš

Legenda o králi Artušovi v novém kabátě, a že jí to sluší. Antoine Fuqua se opět předvedl jako schopný režisér a navíc dokázal, že umí zfilmovat jakékoli téma. Tento film pojal bez kouzel a mýtů, ale stejně je to natočené s nepřehlédnutelným mystickým nádechem, kterého je tam tak akorát. Filmu taktéž prospívá že se celý odehrává na krásně zelené travičce vyjma bitky na ledu, která se opravdu povedla. Nevadily mi ani "matrixovské" kecy o svobodné vůli atd. jelikož se to tam docela hodilo. Clive Owen zahrál výborně a začínám ho mít opravdu rád stejně tak Ioan Gruffudd, který s fousama vypadá hodně cool. Keira je hezká a bitky a válečnej řev jsem jí věřil (narozdíl od Pirátů z Karibiku). Záporáci jsou taky super Til Schweiger s barbarsky šviháckou image vypadá drsně a Stellan Skarsgård je opravdu namakanej bezskurpulózní a hrůzostrašnej navíc vybavenej super sípavým hlasem (tak se mi to líbí). Pojetí Merlina jako jakéhosi šamana je good idea a celkově je Král Artuš myslím hodně podceňován. Třeba časem si lidi uvědomí že jde o hodně dobrej film. (08.06.2005)

Ani doktorát z Uměleckých věd by případnému režisérovi nepomohl od toho, aby pod produkčním bičem Jerryho Bruckheimera nenatočil film, který by se na historii díval z „řádné“ a všeobecně uznávané stránky. Pravda, navrtat dolarový vrt v klasické anglické mytologii je čin odvážný, ale proč ne? Antoine Fuqua je na jednu stranu zručný řemeslník, ale s danou látkou si bohužel neví rady. Dějově dosti rozpolcená freska, jenž zbavuje klasiku nánosu mytologie, je sice opřena o parádní výpravu (130 milionový rozpočet je znát), ale v dialozích a vůbec celkové dramatické stavbě příběhu režisér selhává na plné čáře. Berličkami jsou zde slušní herci (duo Skarsgard – Schweiger je jeden z nejlepších castingových kroků l.p. 2004). V technických disciplínách je však Král Artuš nadstandardní podívanou (potažmo i poslechovou). Mistrovsky vedená kamera Slawomira Idziaka (oscarová nominace za nasnímání filmu Černý jestřáb sestřelen), kterou Idziak podpořil zajímavým tónováním, jenž odpovídá pochmurným klimatickým podmínkám severoanglických vysočin, filmu jasně dominuje. Zimmerova hudba je koncentrátem těch nejheroičtějších motivů, které v syntenzátorových nástrojích přechovává. A opomenout brilantní práci zvukařů, kteří se vyřádili (společně s kameramanem) při bitvě na jezeře s pukajícím ledy, by bylo neodpustitelné. Ano, je to ptákovina, je to plně klišé, ale ty dvě hodiny jsem se nenudil ani minutu, což zase až tak ve větší míře vídaný jev není. (16.02.2006)

Prosíme fanoušky "Modrých", aby nevhazovali dýmovnice, či světelnou pyrotechniku na hrací plochu… Legenda britské mytologie análně znásilněná hollywoodským dildem namočeným v Coca-Cole. Těžko říct, kolik procent viny leží na Fuquovi, ale ono se asi těžko pracuje s na zátylek dýchajícím Bruckheimerem, jenž hodlá počet svých vložených zelených papírků minimálně ztrojnásobit. A pak vznikne produkt, kde všude hoří ohně, herci pronáší tupé fráze o boji za svobodu a hraje patetická hudba, jako by se zrovna Bruce Willis chystal rozdrolit velký šutr hořící touhou rozpoutat na Zemi Armageddon. Vzhledem k oblíbenosti látky nakonec přimhuřuji své kritické oko, odpouštím C.Owenovi majestátnou prkennost a zvedám palec směrem k S.Skarsgardovi, který pojal svého saského lídra tak, jako by měl v krvi neustále 1,5 promile z domácí medoviny. A modrá Keira vyrážející na zteč s půlmetrem kobercové pásky obtočené kolem hrudníku, skrz něhož jde vidět Hadriánův val? Koneckonců, proč ne, vždyť to byla pohádka a Sasové se aspoň zasmáli.. (13.06.2011)

Navzdory pověsti, která tenhle film předchází, se rozhodně nejedná o žádnou epochální katastrofu. Pravda, vyplísnit by zasloužil scénárista, který si jaksi neuvědomil, že když úvod filmu posadí do roviny "dle nejnovějších archeologických nálezů" a děj potom opatří lacinými fantasy proprietami, bude výsledek přinejmenším pochybný. Stejně tak si měl uvědomit, že samotné rozbouraní mytického syžetu nepostačí, když jej nenahradí jiným. Nenahradil. Král Artuš je film o ničem, je to cesta odnikud nikam. Chybí tu legendistické pnutí mezi postavami, bohatá fabulace. Zůstává jen výpravné popojíždění po Albionu a majestátní cancání před bitvami. Naštěstí se režiséru Fuquovi dostal do rukou velice kvalitní herecký ansámbl v čele s opravdu skvělým Clivem Owenem, kterého nezastaví ani fakt, že jeho Artuš je v podstatě totální psychologický nonsens, hrdina tak impulzivní a eklektický, že to místy působí až směšně. Jenže díky podání také charismaticky. Stejně jako podání ostatních rytířů kulatého stolu. Film je místy dokonce napínavý, bohužel nejvíce právě ve chvíli, kdy divákovi dojde, že tohle je ONO, že dál už se nepojede, že děj už se nikam nevyvine. Šlus. Je to velká škoda, protože díky postavám tu potenciál byl, stačilo přidat alespoň nějaký příběh. Tahle holá širá pláň nemůže zaujmout více než osudový fantasy epos Excalibur. Je mi líto, hra na skutečnou historii opravdu není přesvědčivá. (22.09.2005)

Viděl jsem director´s cut verzi, takže netuším, do jaké míry je kino verze odlišná, ať v tom negativním či naopak. Pro vyznavače např. Boormanovy klasiky ale tohle opravdu není. Tvůrci maximálním možným způsobem podupali zažitou mytologii, zcela vyškrtli její atraktivní mytické prvky a vznikl tak pseudohistorický patvar, který je historicky úplně out. Film by se mohl jmenovat třeba "Franta Procházka" a vyšlo by to nastejno. Ohlédnuto od této smutné skutečnosti, co zbylo po filmařské stránce? První půle je překvapivě stravitelná. Úvodní brutální a solidně krvavá bitka navnadí, zimní scény jsou krásně atmosférické, dialogy netahají za uši, Clive Owen je velmi charismatický chlapík a Stellanu Skarsgardovi ta dlouhá paruka a vousy opravdu sednou :o) Ale příchodem Saxonů k obrannému valu film sklouzává ke kýči a nesnesitelnému patosu a některé scény vzbuzují otázku, jestli to tvůrci opravdu mysleli vážně. Nebýt nepovedené poslední třetiny, byl bych ochoten jít i do tří*. Jinak výprava, základní to ingredience každého správného historického spektáklu, není nic moc, těch 120 milionů opravdu není vidět..... (23.01.2005)