Blízko

Snaha o emocionální drama v každé chvíli. Mno, čeho je moc... Když toto pominu, film je upozorněním na dva problémy dospívání. První - sebevraždy dětí jsou problém, který je potřeba řešit. S tím nelze než souhlasit. Trochu se ale obávám, že emoce převáží tento vzkaz, protože místo zamyšlení se nad problémem se budou všichni dojímat. A druhý - podlehnutí kolektivu. Místo, aby Léo hodil na ostatní fakáče, snaží se zapadnout, jen aby nebylo nějaké podezření na něco, co není obecně zrovna populární (zde sex. orientace). Na řešení druhého by prostor byl, ale cílem tvůrců to evidentně nebylo. Herecky perfektní, naopak příšerná nazoomovaná kamera (ano, vím, že je to hrozně cool, ale opět - čeho je moc...). (17.11.2022)

Emocionální, křehké, zranitelné, stejně jako je onen věku opouštění dětství a prvních lásek. Dokud je všichni brali jako dva nerozlučné kamarády, byli šťastni. S prvními dotazy přišly první pochybnosti a snaha skrývat city. Pochybnosti, útěk, zranění. Druhá polovina výborně ilustruje, jak Léo utíká před sebou a urputně v sobě dusí žal a pochyby. Bolestná poezie v letním zářivých barvách. (15.02.2023)

Před několika měsíci jsem zahlédl ukázku na tento film a už od té chvíle jsem věděl, že pokud se na tohle podívám, silně mě to zasáhne. Věděl jsem, že tohle bude hodně "Blízko" k nepohodlí, a nakonec až včera jsem našel odvahu si k tomu sednout a snímek zhlédnout. Film, který vás emocionálně rozloží vypráví o opravdovém klukovském přátelství, jenž je kvůli posměchům a mylnému tvrzení okolí tragicky zničeno. Emocionální scény, ať ty krásné, tak ty velmi smutné nejsou podbarvované žádnou dramatickou hudbou jak známe z jiných snímků, nýbrž naprostým tichem. A tohle ticho je jak nůž bodnutý rovnou do srdce. (19.04.2023)

Takový klasický příběh o kamarádství, který je ale podaný s neuvěřitelnou něhou, citem a melancholií. Už dlouho jsem totiž v kině nezažil, aby tolik lidí frkalo dojetím do kapesníků – a není se taky čemu divit, protože Blízko pečlivě pracuje jak s emocemi, tak s motivem smutku. Kdyby se však snímek víc zaměřil na vztah Lea a Remiho, byl by ještě o píď emotivnější a nad 5* bych neváhal.... i tak jde o extrémně silnej zážitek, který vám rozdrtí srdce na padrť. (06.01.2023)

Mladý belgický režisér Lukas Dhont je pro mě naprostým zjevením. Už svým celovečerním debutem Dívka okamžitě upoutal mou pozornost, ale ještě víc jsem nadšená a zároveň velmi dojatá z filmu Blízko. Poskytl mi totiž zcela výjimečnou možnost nahlédnout do samého nitra emocionálně zmateného chlapce. Citlivým a přitom nevtíravým způsobem odvyprávěný příběh o přátelství, problémech dospívání a zranitelnosti mládí poukazuje na to, jak je důležité o svých myšlenkách a pocitech mluvit. Uzavření se do sebe pak může vyústit v lidskou tragédii, která se nedá vrátit a obvykle mívá i nedozírné psychické následky pro všechny blízké osoby. Vynikající Eden Dambrine coby Léo musel nejprve zakusit fyzickou bolest v podobě zlomené ruky, aby dal konečně patřičný průchod té duševní, jež byla doslova spalující... Kromě povedeného scénáře a přesvědčivých hereckých výkonů obou hlavních aktérů mě také hodně zaujala obrazová poetika snímku. (95%) (06.10.2023)