Režie:
Charlotte WellsScénář:
Charlotte WellsKamera:
Gregory OkeHudba:
Oliver CoatesObsahy(1)
Někdy v devadesátých letech, kdesi v tureckém přímořském resortu tráví dovolenou rozvedený mladý otec Calum (Paul Mescal) se skoro náctiletou dcerou Sophií (Francesca Corio). Pohodové vystupování táty, který žádnou legraci nezkazí a baví se tím, že jej okolí považuje za dívčina staršího bratra, však zastírá znepokojivý závoj melancholie. Debut Charlotte Wells má nádech vzpomínky z dětství a nepotřebuje okázalá gesta k vystižení nepopsatelně intenzivních životních pocitů. Díky svému křehce impresivnímu vyprávění a ohromující empatii se stal diváckým hitem desítek festivalů, včetně Cannes, Toronta i Karlových Varů. (Aerofilms)
(více)Videa (1)
Recenze (230)
(8/2023) / Ťažký, ťažký film, ktorý sa vyše hodinu vôbec nezdá ťažký, skôr nevýrazný a nudný. Neviem si spomenúť na veľa filmov, ktoré ma dokázali svojim záverom tak prekvapiť. V priebehu záverečných pár minút som pochopil o čo tu vlastne šlo. A že tie zdanlivo úmorné minúty boli veľmi šikovne vymyslené. Áno, je to typický festivalový film, ale trpezlivému divákovi vie ponúknuť zaujímavé emócie. (8/10) ()
Sonda do života malé holky, která až děsivě zrcadlí to, co je mi povědomé. O to víc ve mně příběh doznívá i s odstupem času. A co víc, přidává emocím na intenzitě. Debutující Wells ponechává mnoho neznámých a rozumím tomu, když se její melancholické vyprávění s laskavým humor netrefí každému. Ovšem když se to sejde, věřím, že to v člověku zanechá spoustu dobrovolně nezodpovězených otázek a pocitů, k nimž si najde odpověď až časem. A jak jsem poznávala svět Sophii, tak díky neuvěřitelné autentičnosti Paula Mascala, slovním výměnám a i větám, které zůstaly nevyřčeny, jsem rozuměla pocitům a stavům, které měla postava otce. Vše podtrhávala kamera, která si častokrát vybírala neotřelé záběry a vytvářela tak atmosféru zasnění, snění až utopie. To vše v letním prosluněném resortu, kde se topit, není tak těžké. ()
,,Užila sis dovolenou?'' - ,,Báječně'' --- Tak tohle mne rozsekalo... Charlotte Wells natočila neskutečně citlivé intimní drama a dám ruku do ohně, že to možná celé postavila na svých vlastních zážitcíh. Protože pokud ne, pak neskutečně přesně vystihla to, co jiní zažili a zažívají i s tou bolestí, která je celý film přítomna. Skrze dovolenou táty Caluma s osmiletou dcerkou Sopfhií, který tvoří kostru příběhu na níž jsou nastavovány drobné příběhové linky ze kterých divák zjišťuje jak to vlastně s hrdiny tohoto filmu je. Calum je rozvedený a nejspíše soud přiřkl Sophii matce. Zřejmě psychicky zdevastován rozvodem odešel do Anglie, zatímco mataka se Sophií zůstaly ve Skotsku v Edingurghu. Calum Sophii miluje tak moc jak jen táta může milovat svoji dcerku a trpí bez ní. Ač nemá moc peněz, jezdí s ní každý rok na společnou dovolenou ve dvou. Tentokráte je pobřeží s hotelovým komplexem obklopeným horami kdesi v Turecku. Ačkoliv si oba dovolenou užívají, divák vidí, že Calum ač se snaží dcerku bavit není vůbec v pohodě. Vypadá smutně a vyhořele a ten stav se pomalu zhoršuje s ubývajícími dny, kdy jsou spolu. Jsou devadesátky, svět a hotely ještě pořádně neví co je wifi a tak se kolem bazénů leží na lehátkách a poslouchají kazety z walkmanů. Rodiny se opalují, povídají si, nebo hrají karty. Nikdo ač na společné dovolené každý sám nečumí do mobilů... Animátoři učí hosty tančit právě populární hit Macarenu a na neklimatizovaných pokojích hučí tyčové ventilátory a rohánějí horký vzduch. Vzpomínky uchovávají kamery systému VH-C a svět je ještě mnohem normálnější než je dnes. Kameraman Oke si hraje s detaily a zabírá zvolna plovoucí lehátky na hladině bazénu, i nám všem všelijaké tak dobře známé detaily z života v prázdninovém resortu. Navíc příběhová linka jede podle všem známého schématu. Příjezd, lapálie s pokojem a jiným počtem lůžek, dny na pláži či u bazénu, večerní zábavy, výlety na blízké památky... Sám jsem se chtě nechtě přenesl na jednu takovou dovču v devadesátkách... Odnesl nás tam z Ruzyně ještě klasický tryskáč Boeing 727 a celé se to neslo v duchu tohoto filmu i s tou melancholií. Možná kvůli podobným prožitkům jsem měl možnost ocenit tu skvěle zachycenou sílu tohoto filmu a neberu jej jako nudnou záležitost z půlky točenou třesoucí se rukou na véháesku (jak čtu místní komenty) ... Paul i Francesca hráli fantasticky, hlavně malá Francesca. Naprosto přirozený bezprostřední výkon bez jakékoliv křeče z filmování a štábu kolem. Nádherný a silný film! Tleskám! Dávám za 5 namazání zad krémem proti sluníčku :-). * * * * * ()
Ne, že bych snímek nepochopil, jen zřejmě nejsem na takovéto utahané festivalové snímky. Je sice hezké, že někdo pro změnu nepovažuje diváky za hlupáky, kterým se musí vše vysvětlovat jak batoleti, ale na druhou stranu ta vágnost by také měla být použita s mírou. Přestože mám empatii vysokou, nedokázal jsem se na postavy úplně napojit, částečně i proto, že krom pár indicií vůbec nevíme, proč Calum tolik trpí. Bylo mi ho líto, jistě, ale zkrátka mi tam chyběl nějaký kontext. Zoufale mi chyběly nějaké zajímavé dialogy. A emoce... Takže ač mohu s klidem říct, že jde o nuancovaný snímek, který skrývá mnohem víc, než se mi zprvu zdálo, nejsem typ člověka, co bude chválit umění, jen protože je intelektuálně sofistikované, když ve mně nevyvolá skoro žádné emoce. Umění mě musí stimulovat nejen intelektuálně, ale hlavně emocionálně. Zde se bohužel povedlo jakž takž to první (a i tam šlo spíše o samotnou strukturu snímku, než že bych se najednou díval na věci jinýma očima), ale emočně mě to pak už minulo totálně. Je to velmi jednoduchý film, který za mě stojí primárně na realistických hereckých výkonech, bez nichž bych to klidně považoval jen za nějaký lépe technicky zvládnutý studentský film. Proto hodnotím jen třemi. Ale na debut to není špatné, a komu vyhovují pomalejší, impresionističtější filmy, to jistě sedne více. ()
Aftersun mě dokonale ubilo. Opatrně jsem se těšil na indie žánrovku, která se dostala do nejednoho shortlistu kdejakých filmových ocenění, ale dostal jsem pouze takové prázdné cvičení o vztahu dcery a mladého otce, kde není rozhodně všechno řečeno na plnou hubu a v povzdálí se vznáší určité znepokojivé ozvěny minulosti. Oceňuji výkony obou hlavních představitelů, ale absolutně jsem v Aftersun nenašel, to co jsem hledal. ()
Galerie (32)
Photo © A24
Zajímavosti (11)
- Celosvětová premiéra proběhla 21. května 2022 na filmovém festivalu v Cannes. (Homerking)
- Na sekvencie s ručnou kamerou sa používali aj kamery Panasonic NV-DS77 EG alebo NV DS-55B. (winetach)
- Režisérka Charlotte Wells viděla na castingu přes 800 dívek, které se přišly ucházet o roli Sophie, než roli dostala Frankie Corio. (Axarus)
Reklama