Zkouška umění

Nejasná zpráva o konci umění v ČR. Zvídavé nahlédnutí do umělecké školy a přijímaček. Překvapivá prázdnota budoucích studentů bez názoru a rozhledu. Více šílení jsou ale učitelé, kteří jsou většinou zcela mimo. Stále se tu řeší sexualita uchazečů a kdo není alespoň bi, tak je nudný a asi i bez tvůrčího potenciálu. Snaha šokovat za každou cenu. Byla to plochá a vlastně smutná ukázka umělecké generace budoucnosti. (20.09.2023)

Zábavné, realistické, nevysmívající se. Prostě to tak je. Jsou to uchazeči v druhém kole, tedy ti, kdo slibují jistý potenciál. A vyučující jsou zčásti také svého druhu. Výborně vyváženo dámami z recepce a technickým personálem. Za mě nejlepší už vstup – je tam klasická klika, no cvak dolů, samo se neotevře. Super symbol jako úvod celému uměleckému vzletu. K uměleckému talentu jistá míra ujetosti patří. Pokora před řemeslem v umění přichází s lety, a ne u každého. Je jen tenká linka mezi uměním a exhibicionismem. (05.11.2022)

V mnoha ohledech velmi diskutabilní záležitost, která je sice zábavná, ale dost necitlivě zpracovaná. Studenti jsou tímto dokumentem jednoduše diskreditováni a předsudek o umělcích tak zůstává neměnný. Jsem ráda, že se podařilo se dostat do zákulisí AVU a natočit dokument, to je obdivuhodně, nicméně je velká škoda, že dokument podává velmi zkreslený pohled jak na instituci tak na umělce. Umělec je ukazován v nelichotivém světle - umělec = neinteligentní člověk, který je výstřední a moc se neumí vyjadřovat, a řeší se jen sexualita. Problém tohoto dokumentu je dle mého názoru nedostatečná informovanost, jak to na těchto školách chodí, jak psychicky náročné takové procesy jsou a co sebou obnáší osobní přístup (ať už ze strany profesora, tak studenta). Přijímací zkoušky jsou velmi intimní záležitost a nejsem si jistá, jestli byla podána správným způsobem. (09.07.2022)

Velké překvapení. I když se dá debatovat, nakolik je zodpovědné pustit do světa film, který mnoha lidem stvrdí ty nejhorší předsudky o umělcích tím, že se soustředí na humor a absurditu. Pořád bych ale nechtěl přijít o to, co bude dost možná nejvtipnější český film roku. A když člověk chce, najde v něm i kus zranitelnosti a křehkosti. Tak nevím, jak z toho ven, a jsem rád, že to je... 4 a 1/2 (06.07.2022)

Ještě den po zhlédnutí jsem z toho v rozpacích. Co ale ukázal podle mého film přesně, je nepřirozenost konstruktu o genderové nebinaritě, kdy se dotyčná bytost zoufale snažila nevypadnout z nebinární role, ale moc se jí to nedařilo. Co se týká Duhového jednorožce a Magické ženy, musel jsem si vyhledat na webu AVU ateliér Nových médií 2 a ujistit se, že jde skutečně o pedagožky a nikoli o bizarní nastrčené figurantky. (07.09.2023)