Krysy z temnot

Viděno po dlouhých letech, kdy v paměti mi tkvěla vzpomínka na náramnou legraci. Naštestí byla ta vzpomínka úspěšně naplněna. Vtipný, místy ztřeštěný a kousavý film. A navíc film stále prudce aktuální a skoro až prorocký - boj s developerskými barbary stále zuří. Škoda, že více prostoru nedostal ten ministr veřejných prací (histriónský zakrslík s napoleonským komplexem), který by mohl být klidně kariaturou nynějšího francouzského prezidenta Sarkozyho. Jedna z těch inteligentních francouzských veseloher se skvělým hereckým obsazením, které vznikaly v šedesátých a sedmdesátých letech, a kterých není nikdy dost. (14.08.2011)

Velmi zdařilá komedie z nejlepší francouzské éry tohoto žánru. Noiret, Depardieu, Serrault..., všichni jsou zde krásně mlaďoučcí. Příjemné je, že základní myšlenka je o něčem víc, než že někdo někam spadne nebo se netradičně rozčiluje, i to, že se tvůrcům podařilo vyhnout trapnostem při všech těch originálních až zběsilých nápadech. (06.12.2009)

"My víme všechno, proto jsme policie." Zalít Seinu betonem, aby mohla vzniknout dálnice? No wau, to by museli mít hodně flegmatické památkáře, aby to prošlo:D Co památkáře, nýbrž i geology, milovníky přírody, vodovody a všechny. Těsně u věží Notre Dame postavit věže z betonu a oceli - gotický chrám a 20. st. se setkají. No tak z pohledu snad budoucího historika umění si to asi ani nechci představit :) Tento starší francouzský komediální bonbonek - nebo spíše mám říct dopravní značka pozor zákaz vjezdu osobám bez smyslu pro humor? - mě pohladila po bránici a opět zas a znovu mi dokázala, že francouzské staré komedie, hodí ty dnešní do škarpy či nějaké té ďoury v ementálové Paříži. Byla tu především spousta detailů a božích nápadů, které uchvátily oko mé jako výjezd do hlídací budky stráže nebo otevření dveří auta, jež je namalovano na plotě. Vytvoření komunity, spíše to nazývejme správným slovem a tím je sekta, pod zemí a krást pórek ze stropu (kdy vlastně ani ty kořínky nejsou v zemi, takže moc nechápu, jak mohl vyrůst, asi kouzlo jeptišek) z klášterní zahrady, to je přece sen všech krys, ne? P. S. Málem bych zapomněla na milé překvapení v podobě 26letého Gérarda Depardieu :) (26.06.2014)

Zpočátku mi Krysy z temnot připadaly jako poměrně slušná oddechovka, ale postupně jsem si začal tento film užívat tak, že to jen tak nějaká oddechovka nedokáže. Místy hodně ztřeštěný film o marném boji podzemních obyvatel Paříže, vedenými Gaspardem de Montfermeil (P. Noiret), s urputným a samolibým ministrem veřejných prací (Ch. Denner), je hodně povedeným příkladem klasické francouzské komedie sedmdesátých let. V malinké roličce se tu objeví i mladý Depardieu, svou klasickou roli komisaře si opět střihl M. Galabru a tuto squadru výborně doplňuje M. Serrault jako neposedný historik Rodin. O čem tento snímeček vlastně je...? S mírnou nadsázkou by se dalo říct, že jde o geniální parodii na chování betonové lobby, která nám vnucuje názor, že parkoviště je lepší než park a Hypernova užitečnější než dětské hřiště...:-) (29.01.2007)

Paríž sa masívne prebudováva. Nostalgia minulých čias ustupuje predstavám súčasných architektov. Všetko pod staviteľskou taktovkou ministra s vodcovskými sklonmi, ktorý nepripúšťa výnimku z jeho megalomanských staviteľských predstáv. Po úvodnom rozjazde nasleduje sympaticky pôsobiace upozornenie na potrebu vzdoru voči podobným šialeným plánom. Samotné spracovanie revolty už príliš humorné nie je, patrí k komediálnemu priemeru francúzskych filmov so sociálno-kritickým podtextom. Vtipné sú úvodné titulky a záver v znamení vytvorenia si súkromnej dočasnej autonómnej zóny ticha, pohody a hudby. Verejný priestor podzemnej revolty zabral mainstream, ako temer vždy. Tu má podobu stavebných mechanizmov, patriacich vládou dotovaným firmám. Pozn.: Obdobná situácia, ktorú neveselo predpovedá úvod filmu pre Paríž fakticky postihla Bratislavu v uplynulých desaťročiach. Množstvo technických a kultúrnych pamiatok bolo nenávratne zničených alebo necitlivo prerobených a tisícky stromov vyrúbaných. Zmizlo veľa zákutí tvoriacich génia loci (ducha miesta). Všetko v záujme vybudovania centier obchodu, administrácie a zábavy (hotely). Miesta kam môžu aj chudáci, či nižšie sociálne situovaní tak rapídne ubúdajú v prospech boháčov. Odpor je len slabučký a miestami zvláštne kompromisný (súhlas ochranárov s vyrúbaním stromov na nábreží Dunaja). (02.04.2014)