Policie

Tento film vzniknul v době největšího úpadku nejen francouzské kinematografie. A je to na něm znát, takřka nulový děj, postavy jsou načrtnuty jen mlhavě, tudíž neumožní divákovi, aby se s kteroukoliv z nich pokusil ztotožnit, herci se sice snaží hrát, ale je vidět, že jen zoufale tápou, protože nemají co hrát. A k tomu všemu se ještě přidává otřesná móda osmdesátých let, která z jinak šarmantních Francouzek udělala roztodivné fuchtle. (06.03.2016)

Policie je u nás málo známý (dalo by vlastně říct vůbec neznámý) film s Gerardem Depardieu v hlavní roli policajta Mangina, který je na jednu stranu drsný a nelítostný ("...rád mlátím lidi, ale teď na to nemám náladu..."), ale na druhou stranu zranitelný a schopný podlehnout krásné dívce, i když tato je prolhaná až na půdu a morálně naprosto prázdná. Příběh začíná zatknutím jednoho ze tří bratrů, kteří vedou obávaný arabský drogový gang. Spolu s ním Mangin zatkne i jeho holku Noriu (Sophie Marceau), které postupně podléhá, ačkoli ta hraje dvojí hru a jde jí jen o osobní prospěch. Po propuštění Noria ukradla gangu 2 miliony franku a zásilku drog a hrozí ji (a jejímu právníkovi) nebezpečí. Nebudu dál spoilerovat, rozhodně stojí za to se na tenhle film podívat. Pialat snímek pojal velice syrově, všechny postavy jsou naprosto přirozené, vykresluje problematické podsvětí Paříže, kde prim hrají arabští dealeři. Depardieu je v roli inspektora bezchybný - za svého Mangina dostal v roce 1985 na MFF v Benátkách Volpiho pohár. Ostatně samotná postava je dokonale napsaná - není to ten hollywoodský hrdina bez chyb a kterému všechno vychází, ale zranitelný člověk, který se musí opravdu prát a překonávat skutečné překážky. (28.09.2006)

"Informace přicházejí samy, netřeba je hledat!" Ač nejsem věhlasným odborníkem na francouzské trestní právo, tak přesto mám důvodné podezření, že se inspektor Mangin při svých vyšetřovacích metodách pohybuje daleko za hranou zákona. Shovívavě tedy budu jeho jednání považovat za umělecké zobrazení jeho nekompromisnosti, která pozvolna taje při kontaktu s ulhaně sličnou delikventkou. Já bych tedy Norii sledoval, vyslýchal i ... no to je jedno, docela rád a rozhodně svědomitě. Ale zpět k filmu, protože k němu mám nejednu, ale hned dvě výhrady. Jednak jsou to občas stupiditou jiskřící dialogy a také jednání postav, které sice často je v souladu se scénářem, ale nikoli se zdravým rozumem. (07.09.2016)

Již tak příliš necelistvý snímek dále tříští Depardieovo intenzivní herectví: měl jsem dojem, že v každé scéně hraje (ovšem naprosto věrohodně) někoho úplně jiného než v těch předešlých. Snad právě to by bylo tím nejcennějším, co tento film přináší. V tom, abych se těšil na tu pokaždé novou polohu, další, nečekanou fazetu mnohostranné osobnosti mi ale zabránila vedle toho, že se jeho postava neproměňovala souvisle, i nenápaditost celého příběhu. (25.11.2020)

Policie, název filmu, čistej jak kokain od Fandy z právě vyhořelýho bytu na sídlišti. Tak, jak je nekompromisní název, je i nekompromisní celý film. Upřímnost nadevše. Gérard drsnej, kolikrát né moc férovej chlap a příběh odehrávající se tak nějak souběžně s jeho životem. Řiká se, že francouzské kriminálky jsou top. A tahle je určitě jedna z těch lepších. Typicky nekompromisních, bez humoru, ale s vážností, kde i vášeň Vám příjde naprosto přiměřená lidská činnost. (31.12.2010)