Její tělo

Velmi studený film a citelně lze poznat, že jej natočila dokumentaristka. Vyžívá se v dlouhých záběrech a de facto nás informuje o třech etapách života nadějné sportovkyně. Jsem rád, že té poslední bylo věnováno nejméně času. Film ve mně nevyvolal žádné emoce, ačkoli by zákonitě měl. Nemastné, neslané, zapomenutelné. (28.03.2024)

Předně je nutno uvést, že je dobře, že se podobné projekty v našich končinách konečně realizují a tvůrci se lehce kontroverzních témat už tolik nebojí. O to větší je škoda, že Natálie Císařovská kolem něj našlapuje velmi jemně a snaží se sice ukázat život Andrey Absolonové komplexněji, jenomže nedokáže úplně zaujmout a strhnout, především se ale rozhodnout, co chce divákovi říct. V až artovém stylu velmi dobře pracuje s detailními záběry na "její tělo", které se pro hlavní hrdinku stává obživou a něčím, co jí zajistí úspěch a slávu, i když jinak, než asi čekala. Po velmi slibném začátku jako by si autorka na sebe upletla až moc dlouhý bič, protože většinu témat jen nakousne, zmíní dost povrchně a jde od nich dál, aniž by divákovi umožnila jakkoli se emočně napojit na některou z postav. Přitom je tu velký potenciál (rozpad rodiny, detailní náhled do pornoprůmyslu, který pravděpodobně bude dost drsný, srovnání pornografie se sportem), který ale režisérka bohužel nevyužívá. Typickým příkladem budiž samotný závěr, v němž MINISPOILER hlavní hrdinka zemře mimo obraz, ale publikum to nechá absolutně chladné KONEC MINISPOILERU. V tomto případě je paradoxně ke škodě krátká stopáž, protože k určitému dořešení naznačených motivů by bylo potřeba minimálně půl hodiny navíc, dá se ale předpokládat, že náročnější divák by byl ochoten je u filmu trávit. Natalia Germani se s titulní rolí poprala více než dobře, protože právě ona je tím nejzajímavějším, i když někdy má její postava nejasnou motivaci, za zmínku pak stojí ještě Denisa Barešová, která svou žárlivou sestru na malém prostoru dělá hodně výraznou, ostatní už tolik místa nemají. Její tělo je nepochybně film, který stojí za pozornost, protože do světa, který je pro většinu lidí stále jaksi tabuizován a automaticky budí pohoršení, nahlíží hodně citlivě a se vší úctou, jen se zkrátka nedokáže zaměřit na tematiku, kterou by vypíchl a tak zůstává zoufale jednorozměrný, povrchní a nedokáže proniknout do hloubky postav, které určitě prožívaly zajímavá dilemata. Škoda. 60 % (10.03.2024)

Z podstaty věci na český film hodně odvážné téma. Zároveň na debut si myslím, že i poměrně solidní zpracování. O hereckých výkonech pak ani netřeba hovořit. Natalia Germani je skvělá a to, že na roli kývla si zaslouží od diváka respekt a uznání. Největší problém ale spočívá podle mě ve dvou věcech. Jednak tu film námětem jde hodně opatrně po povrchu (úplně ignoruje například jakýkoliv vztah Andrey s rodinou a předkládá obecně jasná fakta) a zároveň tu citlivě vypráví složitý životní příběh, aby nečekaně a naprosto uměle šokovala extrémní pornografickou scénou. To mi zde úplně nesedlo a navíc i dost otrávilo. Šokovat se dá i jinak. (22.04.2024)

Hodnoenie JEJ TELA nie je kritické, ale pocitové, tak ako to už s telami býva – nielen pre to, že mi tá osoba niekoho pripomínala a nemyslím tým istú, vo svojej dobe slávnu, pornoherečku. Ale poďme k nej – Natálie nám ukázali skutočne len jej telo - a telá okolo nej. Ale vari niečo iné sľubovali ? Nedomýšľali sa, čo sú to za pohnútky, ktoré ju vedú k tomu či onomu… Ono totiž telesní ľudia uvažujú telesne, nemusia mať všetko racionálne zdôvodnené, verbálne sformulované. Ja som dostal silný príbeh a parádnu filmárčinu, za ktorú by sa nehanbil ani mladý Aronofsky (alebo jeho telo), nebudem teda fňukať, že som nedostal aj analýzu dievčenskej mysle a/alebo psychologický profil páchateľa v sociálnom kontexte mladej českej ženy 90. rokov. Nevravím, že som to nečakal alebo že by som to neuvítal, nevravím, že si neviem predstaviť úplne inú, bohato prepracovanú a mnohovrstevnatú dramaturgiu, ale čo už. Možno práve pre ich absenciu na mňa ten film tak zapôsobil - že ma do deja len dokumentárnym spôsobom preniesol, bez komentára, že mi nechal priestor na dohady, že ešte viac roznietil moju zvedavosť. Videli sme teda len JeJ TeLo – ale videli sme ho v parádnej forme. Duša ostala tajomstvom. A my si o nej môžeme len domýšľať, môžeme o nej ďalej snívať. (01.12.2023)

Kdyby to tak mělo režiséra, scénáristu a dramaturga aneb Dokundmentaristky by se měly držet svého kopyta. Vždyť jaký může být lepší námět na audiovizuální ukojení zdejších nejširších lopatích bulvárních mas, než životem psaný skutečný příběh z našich lůzrů a hnojů, obsahující sport, porno a smrt! A co z toho vzniklo? Inu, takový poměrně suchý až nezáživný časosběrný dokument o mrdavé skokance s glioblastomem, specialistce na anál, která se bezradně, sterilně až nudně promenáduje etapami svého života, přičemž konstantně jen tak tupě čumí jako retardovaná sova na prcající netopýry. I když zrovna tohle může být vcelku autentické, protože jak známo, pornoherečky vesměs nebývají nejostřejší tužky v penále a po nocích rozhodně nerozbíjejí atom. Každopádně je to film bez filmu, porno pro narkoleptiky a „dramaturg“ patrně trpí bradypsychismem. Nicméně na debut to zase až tak úplný průser není, na tu kundí sqadru v pozadí to kupodivu nijak výrazně nepičismí ani nefeminizuje a má to stokrát vyšší kulturní hodnotu než libovolná pásová Prachařolangmajerovina pro lobotomy, tudíž dvě suché rudé bradavky a kiš kiš tomu prozíravci, co na to dal prachy. (12.03.2024)