Ďáblova čísla

Již úvodní slovo Dustina Hoffmana slibovalo výrazný umělecký zážitek. Neviděl jsem pořádně dlouho film týkající se druhé světové války. Ďáblova čísla jsou zajímavě podána, ukazují vztyčený prst na ignoraci hrůz dějin, které by neměly být zapomenuty. Jen ta Kirsten Dunst mi není příliš sympatická, Brittany Murphy ji jasně přehrává. (08.09.2008)

Od tohohle filmu jsem nic nečekal a ani jsem od něj nic nechtěl, a tak jsem byl mile překvapen, B. Murphy jsem kdysi miloval, a Dunst kterou jsem nikdy extra rád neměl mi nevadila. A tyhle dvě ženy když byly u sebe mě totálně dostávaly, jejich herecký koncert je parádní a Murphy i když ne moc pěkná tak exelovala. Je sice pravda že na film se už asi nepodívám tak říkám paráda. (22.08.2011)

Je až k neuvěření, co je schopna americká produkce vypotit. Kdyby to byl pouze vzdělávací film pro děti prvního stupně, tak bych to bral s rezervou. Ale takhle hloupě si pohrávat s tématikou holocaustu? Hlavní postava se opije a dostane se záhadným způsobem do roku 1941 do polské židovské komunity ... Poté nastává asi nejsvětlejší chvilka filmu, kde jsou celkem zajímavě představeny židovské zvyky a tradice při svatbě. Po převozu do koncentráku nastává nejhorší a bouhužel převažující část. Ztvárnění lágru a hlavně nacistických oficírů je velice naivní. Muži si s ženami večer vždy v klidu poklábosí u plotu, velitel tábora je sice nácek ,ale celkem měkota. Co mě však vyrazilo dech, bylo, když Kirsten Dunst začne vyprávět svým židovským spoluvězenkyním o pizze a cheesburgrech. Vím že šlo autorům hlavně o to, upozornit nové generace že něco jako holocaust existovalo. Já bych jim však za zbůsob jaký zvolili s chutí nafackoval. (18.03.2009)

Dalo by se říct, že už samotné téma koncentráků a vyhlazování Židů vždy přiláká pozornost, na to vsadili i tvůrci. Mnoho dojemných scén, které mají jediný problém - vůbec nedojímají. Možná jsem už otupělá Pianistou a Schindlerovým seznamem (vím, srovnávat tento malý film s takovými velikány není fér). Zkráceně - nenadchlo mě to a nechápu tak vysoké hodnocení. Přemýšlela jsem i o jedné hvězdičce, ale budiž. (05.01.2008)

Připomínat mladé generaci, že existovaly časy, kdy šlo o víc než o nějaké LGBT či GDPR nebo kýho čerta, je chvályhodné, ale zřejmě marné. Film navíc není po umělecké stránce nijak zvlášť zdařilý. Děj, který se odehrává v koncentračním táboře, není realistický. Poučení o tom, jak to tam ve skutečnosti vypadalo, lze načerpat ze vzpomínek pamětníků, kteří pobyt v takovém zařízení zažili. Po roce 1945 u nás vyšla nejedna taková kniha, mnohdy i s autentickými fotografiemi pocházejícími z německých archivů. Také když se do plynové komory nasypaly granule, z nichž se začal uvolňovat kyanovodík, projevovalo se to jinak, než že Židé jenom poklidně kašlali. Dokládají to svědectví osob, které vyklízely z plynových komor mrtvá těla. Po dokoukání filmu mě napadlo, že dnešní mládež možná ještě zažije neméně zajímavou dobu, o níž se jednou budou točit podobně historicky zkreslené filmy. Lidé  jsou nepoučitelní, takže stačí, aby zlo přišlo v nějaké jiné masce a – – (25.12.2021)