Brainscan

Tohle je starej dobrej sci-fi horor, kterej se sice nevyznačuje nějakou úplně mrazivou atmosférou, i když v některých částech se rozhodně objevuje, ale dokáže spíš diváka dokonale chytit takovou mysteriózností, kerá je tvořená zaprvé zajímavě podivným dějem, kterej na mě působil podobnou atmosférou jako třeba Donnie darko a ústřední nesmírně temnou a tajemnou melodií, kterou posléze vykrad Southland tales. Krom toho T. Ryder Smith jako Trickster je prostě absolutně božskej (12.09.2008)

A protože Kanada, pak Cronenbergova stopa tu samozřejmě je (Videodrom a pozdější eXistenZ). Tak reálná počítačová hra, až se zdá, že je opravdu skutečná. Tedy Michael a divák se do ní tak zamotají, že těžko odhadovat, co skutečné je a co ne. První vražda byla přímo luxusní, jeden si při tom obřím míhajícím se noži vzpomenul na úplně jiného Michaela. Film se drží v rámci produkce 90. let, i když občas máte pocit, že sledujete spíše 80. léta. Konec mě trochu zklamal, avšak scéna u ředitele pobavila stejně jako mezititulková. Výborná hudba, mj. White Zombie, Primus, Old, Alcohol Funnycar, Mudhoney, Wade. Spíše pro žánrové fanoušky. 3,5* (30.08.2022)

Po slibném rozjezdu se sympatickým teenagerem-hororovým fandou, který se jedné noci ve svém velmi útulně zařízeném doupěti namísto šmírování sličné sousedky vnoří do podivné hry, zavraždí (?) v ní člověka, který zemře i v realitě, a následně hrdinu navštíví excentrický Trickster a nutí ho hrát dál, to bohužel vyzní do ztracena. Další výlety do virtuálna jsou totiž jalové, až na opět trochu zlověstné finále, a vykecávající se Trickster postupně přestane bavit. Škoda, být to trochu nápaditější, napínavější a atmosféričtější a mohl to být fajn Videodrom/Existenz pro teenagery. Ale zase je to o dost lepší než Pyunova o rok starší Arcade. (21.08.2021)

O tom, že kanadský horror na tom není jako český a že už delší dobu má vysokou kvalitu, myslím si, není pochyb. John Flynn natočil v roce 1994 dobrý, 80. léty načichlý "teenage" horror s Edwardem Furlongem v hlavní roli, kterého já osobně mám hodně rád a už jenom kvůli němu bych se na ten film dodíval do konce, ať už by to byla sebevětší sračka. Jenže jak už jsem naznačil výše, BRAINSCAN je kvalita. Nejde tu tak ani o gore detaily, ale spíš o atmosféru doplňovanou jednoduchým, ale skvělým hudebním motivem. Na plný počet nejdu, protože takový skvělý nápad, jakým scénář BRAINSCANu bezesporu je, šel dotáhnout ještě dál a kdyby se toho chopil dejme tomu třeba takový David Cronenberg (podobné téma zpracovává ve svém filmu eXistenZ), mohlo by to dopadnout ještě daleko líp. (23.09.2006)

Mladý tínedžer Michael (fušerský Furlong bol na toto vybraný úplne geniálne) žije na predmestí v architektonicky typickom americkom dome (alebo menšej vile?) úplne sám. Má prekrásnu záhradu s obrovskými, nádhernými listnatými stromami, dlhým štrkovým príjazdom a takmer vždy zamračeným počasím, akoby krátko pred búrkou. Na poschodí má veľkú, poriadne vyšperkovanú izbu, rovno aj s menšou kuchynskou linkou a chladničkou, izbu prešpikovanú rôznymi technologickými vychytávkami. Svoje dni trávi na deväťdesiatky v Amerike štandardne – večerný čil na posteli, telefonovanie cez pevnú linku, dial-up internet, heavy metal a grunge, magazíny a počítačové hry v rannom veku, čo je prakticky aj hlavnou premisou filmu, a tiež televízia, nie však trash TV tej doby, ale poctivé čiernobiele klasiky a horory, ktoré púšťa v škole cez VHS kazety na svojom voľnočasovom krúžku Hororový klub, občas na tajňáša (niečo podobné si pamätám z detstva aj ja). A, samozrejme, ako sa na správneho tínedžera/sliedila patrí – cez teleskop preveruje stav hrudných dvojičiek svojej spolužiačky-susedky v dome naproti. Výsledkom týchto večerných aktivít/znudení bývalo aj obalamutenie sa rôznymi hernými reklamami v časopisoch, kde jedna z nich prezentovala videohru Brainscan ako ultimátny zážitok interaktívneho teroru. Tomu sa len ťažko odoláva, preto nasledovala blesková objednávka. Na druhý deň po tom, ako Michael dostal v riaditeľni so zarámovaným portrétom vysmiateho Billa Clintona sódu za to, že v krúžku púšťal násilnejšie kafé hororu s trefným názvom Death, Death, Death, Part Two, si to razí domov na skútri, kde na neho v schránke už čaká Brainscan, tá oná videohra, interaktívny zážitok alterujúci realitu. Nahodí ju do čítačky dátových nosičov, spustí obrazovku a hra sa môže začať... A čo bude ďalej nasledovať zistíš sám, ak sa rozhodneš pozrieť si tento pomerne dosť zabudnutý kúsok. Cením obsadenie Langellu, T. Ryder Smith si to ako Trickster absolútne užíval, celková atmosféra senzačná, i keď efekty a "akčné" sekvencie sú fakt na mizernej úrovni. Clinton opakovane do éteru púšťa jeden motív, i keď dosť podarený (dopĺňajú ho tvrdšie skladby v tom čase novovzniknutých kapiel) a scenár, ktorý je debutom dnes už legendy filmovej scenáristiky, nebol úplne jednovrstevný, čo sa cení ešte o kus viac. Brainscan je veľmi pekne štylizovaný, istým spôsobom unikátny, presne preto sa k nemu opakovane vraciam a stále budem. Možno aj preto, že nič podobné & lepšie som nenašiel, a že som sa veru snažil...: WarGames, Antitrust, Nightmares, Evilspeak, eXistenZ, Electric Dreams, Crash Zone, Hackers, Lawnmower Man, Last Starfighter, Demon Seed, Brainstorm, Ghost in the Machine, How to Make a Monster, Hollywood Zap... no nie? ♪♫ (25.8.2018) (1.2.2019/∞2019) (13.1.2020) (25.5.2020) (11.1.2021) (28.2.2022) (23.1.2023) (24.01.2023)