Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Drama
  • Akční
  • Komedie
  • Krimi

Recenze (5 393)

plakát

The Hearse (1980) 

Vcelku sympatický snímek se zbytečně dlouhou stopáží, která ale nakonec až tak neunavuje. Zpočátku to vypadá na duchařinu, pak na satanský horor, opět duchařinu, a to se několikrát zopakuje. Neklidný příběh s místy strašidelnou hudbou, kdy napětí se stupňuje směrem k závěru. Jane Hardyová odjede z města na venkov, kde zdědila dům po tetě. Hodlá v něm strávit léto, jelikož ji sužují deprese a o na věří, že čerstvý vzduch ji přivede na jiné myšlenky. Na konci léta se chce rozhodnout, zda si dům ponechá. Jenže v domě se dějí podivné věci, místní se s ní nechtějí bavit a mluví o strašidelném domě a večer ji pronásleduje tajemný muž v pohřebním voze. K tomu ještě noční můry, z nichž ta kostelní je velmi pěkně atmosférická, a nebýt  mladíka Paula, co ji pomáhá opravovat dům a tajně ji miluje (nakonec ji lásku vyzná, ale...), a uhrančivého mladého muže Toma, k němuž zaplane láskou, asi by velmi brzy sbalila kufry. Jenže netuší, že smrt už začala obcházet její dům. A od dob Psycha nemůže chybět ani koupelna a vana se závěsem...

plakát

The Crazies (1973) 

Záhadná nákaza, co lidi buď usmrtí, nebo z nich udělá totální blázny umírající nakonec v bolestech, jelikož zasahuje mozek, se objeví v malém městečku Evan´s. Poměrně brzy se divák dozví, že letadlo, které před několika dny u městečka havarovalo, převáželo biologickou zbraň - smrtící virus. Ten se dostal do spodních vod a nakazil část obyvatelstva. Armáda, která městečko záhy uvrhne do karantény, tyhle informace tají nejen před obyvateli, ale i před vojáky. Syrové nemilosrdné drama, kde lidský život příliš velkou cenu nemá. V rámci národní bezpečnosti zvažuje armáda použití jaderné zbraně. Otázkou je, zda virus mezitím neunikl za střežené hranice Evan´s. Naděje, zoufalost, beznaděj. Několik scén je až památných, na příklad drsný úvod s dětmi nebo babka s pletacími jehlicemi. V závěru si člověk vzpomene na Bílou nemoc a doktora Galéna. Celkově možná děsivější, než Romerovy zombie snímky, jelikož tohle je skutečnosti mnohem blíže. Film má sílu i po těch letech a restaurovaná kopie zprostředkovává v dokonalých barvách příběh, který nechceme zažít.

plakát

The Dorm That Dripped Blood (1982) 

Osmdesátá léta byla zlatým věkem slasherů, tenhle je ale veskrze průměrný a plný všech klišé, chybí snad jen nahota. Skupina studentů si chce přivydělat, a tak vyklízí prostory přes sedmdesát let staré budovy, co má být zrenovována na apartmány. Během jejich bohulibé činnosti tu začne řádit vrah. Podezření padne na podivína, co bydlí v sousedství a neustále se kolem potuluje. Divák ale brzy před koncem zjistí, o koho jde. Vražd je hodně, avšak nijak nápadité, ani příliš krvavé. Viděl jsem verzi o 10 sekund kratší, tak nevím, jestli v ní je alespoň vrtačka v přímém záběru. Nejnapínavějších je posledních patnáct minut, za ně jednu slabou přihodím. Policie ukázkově dementní. - Něco tu strašně smrdí!-To víš, je to všechno starý...- Asi tak. 2,5*

plakát

Il treno (1989) 

Jak zastavit vlak, který, když na to přijde, nepotřebuje ani koleje? Těžko, páč je pekelný. Výborný paganhoror o americké studentce Beverly, co je vybrána s dalšími spolužáky na studijní cestu do Jugoslávie. Tam se setkají s tamějším profesorem, co jim chce ukázat prastarý pohanský rituál. Už jim ale neřekne, že budou jeho součástí. Hlavní hvězdou má být ovšem Beverly - je totiž panna a má tajemství, o němž sama dost dobře neví. Na poslední chvíli se jí podaří uniknout před obětováním, stejně jako většině studentů ze skupiny, a při útěku naskočí na projíždějící vlak. Jedna ze studentek ale vlak nedožene, a tak za ní seskočí její přítel. Ten se však zraní, a tak se dvojice snaží najít bezpečné místo. Vlak ovládají temné síly, a proto jeho cílem je místo nacházející se nedaleko svatyně, kde studenti nastoupili. Skvělá hudba udržuje permanentní napětí, restaurovaná kopie poskytuje vynikající obraz parádní kamery. Mlha, temné kmeny tyčící se k nebi, mlčící zahalení vesničané a mordy. Ty jsou ovšem špičkové, tak jak to italská  škola uměla - třikrát dekapitace hlavy, dvojí efektní probodnutí, strhávání masa z obličeje a střeva ven. Vlak, řítící se krajinou, je krásně nasnímán. Vše směřuje k velmi temnému konci. Smysl pro detail - oči, ruka s pohybujícími se červy, dávení krve. Závěr přesně takový, jaký by měl divák očekávat.

plakát

Žraloci v Paříži (2024) 

Po delší době výborný žraločí survival, který má vše, co člověk od tohohle žánru očekává. Hned v otevírací scéně ukáže žralok, kdo je pánem oceánů. A to je samozřejmě začátek. Podvodní scény jsou natočeny působivě. Když se žralok, s příhodným jménem Lilith, dostane do Seiny a zamíří na Paříž, je o zábavu postaráno. Scéna v kryptě je jen malým masomlejnem, než dojde na ten velký. Lidi jsou nemilosrdně masakrováni ve vodě, která vaří rudě. Občas černohumorný vtípek typu - Podej mi ruku.... jenže chudák ji má ukousnutou. Pěkně je ukázáno, kam až přehnaní ekoaktivisté dokážou zajít a jak za to zaplatí. Nu a pak starostka kráva (odkaz na Čelisti), které jsou přednější peníze, než lidské životy - měli ji předhodit žralokům hned. Samozřejmě podobně by to asi vypadalo kdekoliv na světě a nás nevyjímaje. Odkazů na čelisti je více, na příklad žluté bójky jsou připomínkou památných barelů. Žraloci perfektní. A že se postavy nechovají vždy logicky? A život je pořád logický? Akorát v žánrech chybí sci-fi. Nechápu odpady, protože už jen formální stránka si to nezaslouží. Co by asi dotyční dali filmům z produkce Syfy ne Asylum? Jistě, to samé, ale srovnání tu není. Momentální hodnocení na IMDb (5,6) mi přijde adekvátní. A možná, jak bývá bohužel na CSFD zvykem, mnozí ani film neviděli...p.s. tenhle film je zábava, tak ho neberte vážně. Normální divák, co si film pustí, chce přeci vidět trhání obětí a toho je tu dost.

plakát

Chlupatá rodinka (2024) 

Národopisný dokument, kdy jakýkoliv jiný o jihoamerických indiánech z Amazonie by mi přišel zajímavější. Tedy alespoň do poloviny, pak se to začne lámat. O filmu je dobré toho moc nevědět, pak překvapí střet rodinky s jiným světem, která jako by z jiného světa i přišla. Zjišťování, co je k jídlu, mi přišlo podivné, když dva příslušníci byli dospělí, tudíž to by měli znát. Nejzábavnější scénka - s želvou, nejdramatičtější - s kládou. Trochu mi to připomnělo v jistých chvílích Boj o oheň, tohle je ale naturalističtější, i když v současném filmu asi nikoliv šokující (možná pro někoho ano). Permanentní touha po páření, vyměšování, co je zde ale spojeno se značkováním teritoria, pojídání rybích jiker, normální porod tak, jak probíhá u zvířat a střet s predátorem, co by nejspíše dopadl mnohem hůř. Muchomůrka červená je potvora, ale zvířata ji záměrně vyhledávají, tak nevím, zda by těmto bytostem natolik zamotala pajšl. Skupina Erasure vyvolává agresivní reakci...hm...zajímavé. Závěrečný obraz oceňuji jako jasnou alegorii pro současnou společnost. Velmi hezký vizuál - nádherná příroda, příjemná hudba. K filmu se ale už nejspíš nevrátím.

plakát

Boy Kills World (2023) 

Hlavní hrdina je dement, kterému se zjevuje mrtvý spratek, tedy jeho mladší sestřička. Nemůžu si pomoct, ale když je nejdůležitější postava kretén, zvládám film těžko. A nic na tom nezměnily závěrečný zvrat a krvavý souboj z říše fantazie. OK, řežba chvílemi pěkná, jenže postupně unaví, když se opakuje stále dokola. Zkraje jsem se těšil, že to bude odkaz na akční filmy 80. let a hrdinské komiksy, jenže postupně jsem zjistil, že je to pěkná kravina. Škoda, že Famke Janssenová hrála třetí housle, páč ta tomu mohla dát alespoň šťávu. Není to ani vtipné, ani vážné a kam se film hrabe na Sebevražedný oddíl, o comicsovkách s Deadpoolem či nedejbože Johnu Wickovi nemluvě. 1,5*

plakát

Das Wirtshaus von Dartmoor (1964) 

Za poslední 3 roky uteklo z věznice Dartmoor 12 vězňů, všichni ale zmizeli. Jejich nejbližší dostali jen jednu pohlednici z ciziny, často z exotických zemí, například z Afriky, že jsou v pořádku. Od té doby se už ale neozvali. Anthony Nash hledá bývalého přítele, který byl jedním z uprchlých vězňů. Jeho pátrání se ale začne křížit a prolínat s pátráním inspektora Cromwella ze Scotland Yardu. Pomalu rozplétají klubko záhad a mimo jiné zjišťují, že v pozadí stojí společnost Motýl, již řídí renomovaný právník Gray. Přestože je inspektor přesvědčen, že vězni byli zavražděni, chybí mu klíčový důkaz - jejich těla. Močály a vřesoviště, mlha, tajná cesta bažinami. Hojné záběry na noční Londýn. V krajině se neustále válí mlha dodávající filmovým obrazům skličující atmosféru. Kromě ztracených vězňů přijdou na řadu i vraždy. Břitvou! Typická pochmurná detektivka s občasným (ale jen občasným) vtípkem přesně v duchu doby. Ano, má blízko zejména k populárním wallaceovkám, což já rád. Napětí se směrem k závěru stupňuje, skvělá hudba a velmi dobrá černobílá kamera. Dnes ocení asi hlavně žánroví příznivci.

plakát

Bury Me Dead (1947) 

Ve výčtu žánrů chybí komedie, což jsem tedy nečekal. Možná i proto mě film bavil méně než Úžasný pan X. Případným zájemcům rozhodně nedoporučuji číst zdejší obsah, páč nejen že vyzrazuje téměř celý děj, ale výrazně naznačuje, kdo za vraždou stojí. Celý příběh se točí kolem záhady, kdo a proč se pokusil zabít Barbaru. Za mě lehké zklamání, avšak kvůli krátké stopáži vcelku slušný kousek pro milovníky starých černobílých snímků - velmi pěkná kamera. Poslední minuty jsou drama a policie je nepříliš schopná jako ostatně asi všude.

plakát

Občanská válka (2024) 

Na prvním místě v žánrech je drama, což sedí. Z větší části užvaněné a utahané protkané několika slušnými scénami. Syrový úvod navnadil a byl asi ze všeho nejlepší. Jedna z nejnapínavějších scén je přelézání z aut. Naopak střílečky jsou tuctové a ta počítačová nedokonalost v závěru, kdy nejen budovy, ale i chodby Bílého domu jsou pixelově placaté, způsobovala, že jsem si připadal jak v počítačové hře. Netušil jsem však, jak poeticky může vypadat hořící les. Nejhorší postavou byla Jessie. Chápu snahu ukázat ji jako neohroženou fotografku, jenže ona svým naprosto nezodpovědným chováním rozsévala smrt. A ve finále si šla cynicky pro nejlepší záběr. OK, fotografové války to tak asi mají, mé sympatie ale ne. Civilně uvěřitelná Dunstová, parádní kamera a z větší části skvělá hudba. Jen při tom pobrnkávání a záběrech na vojáky jsem čekal, kdy se rozezní Pink Floyd. Jako celek zklamání a jsem rád, že jsem na to nešel do kina. 2,5*