Faustka

Poslední noc v Soho je film, který diváka zavede do víru šedesátých let, kde se snoubí elegance s temnotou. Edgar Wright nám předkládá příběh plný barev, hudby a tajemství, který vás vtáhne do světa, kde se každý detail počítá. Thomasin McKenzie a Anya Taylor-Joy jsou jako Eloise a Sandie dokonalé. Jejich herecké výkony vás pohltí a nepustí. Wrightův film je jako labyrint, ve kterém se snadno ztratíte, ale nechcete najít cestu ven. Je to směsice nostalgie, strachu a obdivu, která vás nutí zamyslet se nad tím, jak minulost ovlivňuje přítomnost. Poslední noc v Soho je film, který vás donutí přemýšlet, cítit a snít. Je to důkaz, že některé sny se mohou stát nočními můrami, ale i tak stojí za to jít za nimi.

V mnohém nápaditá komedie, ovšem chyběla mi v tom typicky italská expresivní gesta jako „špetka soli,“ „miska vody“ nebo „modlící dlaně.“ To si bohužel režisér Vittorio De Sica nepohlídal. I když jinak se Peter Sellers své role mazaného podfukáře a falešného režiséra s příhodným jménem Federico Fabrizi evokující Federica Felliniho zhostil skvěle.

Hluboce mě to zasáhlo. Když stojíte před takovou krutou diagnózou tváří v tvář, protože Alzheimer postihl někoho z vašich blízkých, je prožitek u tohoto filmu mnohem intenzivnější. Karel Roden nemůže nikdy zklamat a Regina Rázlová podala obdivuhodný výkon. Velká škoda, že nominaci na Českého lva neproměnila.