Ztracený obzor

Famozni film, jehoz originalni verze byla v 60tych letech znicena a muselo dojit ke komplikovane restoraci z ruznych zdroju. Prestoze uz nikdy film nebude kompletni, stopaz je poskladana z posbiranych materialu ruznych kvalit a nektere sceny musely dokonce nahradit fotky, nic to vysledku neubira, naopak ma clovek pocit, ze prave objevil poklad a neco skutecne unikatniho. Shlednutim "Lost Horizon" mam tak pocit jakobych objevil mysteriozni udoli Shangri-la. Na svou dobu vzniku 1937 se jedna o naprosto uzasne lehce fantasy dobrodruzstvi s hodne zasadnim poselstvim a vizi pro budoucnost lidske rasy. Co v dnesni dobe do detailu analyzuji dokumenty typu "Zeitgeist: Moving Forward", to Frank Capra svym oldschool vizionarstvim nastinil uz temer pred 100 lety. 9/10 (04.02.2013)

Dnes pôsobí Lost Horizon asi viac "ezo fantasy" než by bolo zdravé a rovnako obsahuje aj menej deja, ale to platí aj pre svoju dobu. Ale Caprovo a Riskinovo rozhodnutie predať divákovi všetky myšlienky sú pochopiteľné a navyše film získal nový rozmer po začatí vojny. V podstate tu ale ide len o to, či sa hlavná postava rozhodne zostať, alebo odísť a pochopiteľne argumentom pre zotrvanie na "večnosť" je aj láska. Aby to ale bolo komplikovanejšie, tak tu ide o viacero postáv a ich postoje k netradičnej situácii. Najlepšie sú na filme expozícia a vyvrcholenie, stred mohol mať pokojne o 20 minút menej. 70% (15.09.2023)

Frank Capra je neuvěřitelný snílek, o čemž jsem se přesvědčila právě u filmu Ztracený obzor. Mám moc ráda jeho rodinné komedie, které jsou tím pravým lékem na smutnou náladu, ale dělala jsem si iluze, že dobrodružnější žánr posune Capru někam jinam. V Caprových komediích je naivita na správném místě a dobře se na ni dívá, ovšem Ztracený horizont je jakási nesplněná touha malého dítěte žít někde jinde, než právě v tomto století a s těmito lidmi. Capra si vysnil svět uprostřed světa, kde je všechno dokonalé, všichni se mají rádi a každý tam chce zůstat. Velkým alibi je pro Capru fakt, že svůj film natáčel uprostřed druhé světové války a možná právě Caprův svět chtěli lidé vidět. U původní 132 minutové verze se zachoval pouze zvuk, a tak některé obrazy zůstaly statické. (24.03.2006)

Tak na jednu stranu to má skutečně přestřelenou délku a zbytečně dlouhé a doslovné scény, jenže na druhou stranu v tom všem Capra dokáže vytvořit určitou poutavost a atmosféru, takže si to naštěstí drželo moji pozornost a zvědavost ohledně toho, kam se to posune dál. Navíc je to taky naprosto skvěle natočené a docela dobře zahrané, jenže i tak jsem z toho většinu času měl jenom průměrné dojmy. Těch jsem se ale naštěstí částečně zbavil, když mi došlo, jak hodně chytře do pozadí skryl Capra hrozbu blížící se druhé světové války. Přece jenom, film z roku 1937 vyprávějící o bájném místě, kde je vše dokonalé, všichni lidé se mezi sebou mají skutečně rádi a vzájemně si neubližují... už jen z toho obsahu to plyne, ta touha utéct z kruté šedé reality do takového bezchybného světa. Kvůli tomu to pro mě má nějakou hlubší hodnotu a kvůli ní nakonec ty slabé čtyři hvězdičky dám. Ale i tak to celé mohlo vypadat o něco líp. Slabé 4* (10.11.2021)

Nejdříve jsem četl knížku Jamese Hiltona, vzápětí se podíval na krásně zrestaurovaný film. Nepřestává mě udivovat schopnost těch nejlepších hollywoodských filmařů jako byl právě Frank Capra vzít knižní námět a přetvořit ho tak, aby perfektně fungoval i v jiném médiu, tedy filmu. Kniha byla napsaná ve třicátých letech a slouží jako varování před válkou. Ve filmu jsem ale mnohem víc než v knize vnímal obyvatele Shangri-La jako určité eskapisty, kteří si žijí své skvělé životy uchráněny před hrozbami "civilizovaného" světa, ale zároveň dělají pramálo (nic?), aby nějaké dobro i aktivně šířili. A kromě toho jsou to takoví kolonialisté - běloši, kteří dají domorodým obyvatelům potrubí a kulturu... Dneska se tomu člověk musí smát, ale tenkrát na tom určitě nikdo neviděl nic špatného, to je mi jasné. (13.04.2021)