Silo

V rámci vzájomnej rivality streamovacích spoločností Apple TV+ vyprodukovala desať-dielny seriál Silo a dosť to vyšlo. Paranoidný príbeh z pochmúrnej, dystopickej budúcnosti o napínavom dianí v sile, v obrovskom, značne vybavenom kryte/bunkri, ktorý je vlastne kolosálnou podzemnou stavbou, kde žijú takto tisíce ľudí, aby boli v bezpečí pred vonkajšou, smrteľnou toxicitou. (Text môže obsahovať spoilery.) Až kým nedôjde k zvláštnemu úmrtiu istého "ajťáka", ktorý skúmal jeden artefakt... Seriál je v mnohých okamihoch vlastne takou sci-fi detektívkou, so snahou vyšetriť smrť chlapíka z IT, ale je tu aj snaha zistiť pravdu o samotnej stavbe a o tom, čo je vonku. ("Nevieme, prečo sme tu. Nevieme, kto Silo postavil. Nevieme, prečo je všetko mimo Sila také, aké je.") (Inak možno k žánrom by som pridal - mysteriózny.) Rebecca Ferguson vo svojej úlohe mechaničky/šerifky bez problémov uveriteľná, Tim Robbins potešil. (Uvidí sa, čo prinesie potvrdená druhá séria, ktorá by sa podľa predbežných informácií mala objaviť údajne dáko v polovici r. 2024.) Tak či tak, ide o pecku. Za štyri nahryznuté jablká ;), ehm, štyri veľmi silné hviezdy. (08.07.2023)

Scifi a postapo je schované venku. Uvnitř je to roztahaná detektivka s divadelními kulisami. Chtělo by to celé zrychlit, do finále se jde hroooozně pomalu a v závěru žádné velké uspokojení nepřijde. Zajímalo by mě víc praktické fungování sila. Za deset hodin se toho dozvíme strašně málo. Co tam jedí? Chovají zvířata? Jsou všichni vegani? Co se učí děti ve škole? Je tam i jiná zábava, než že se běhá po schodech na čas? Působí to tak, že to někdo pouze otrocky překlopil z knihy do audiovizuálu. Film má více možností a ty mi zde přišly nevyužity. Áčkové zpracování, odfláklý scénář. 60%. (20.07.2023)

Včera večer u sila komplet jsem se zhnusila, tramtarará, tramtarará, mám to za sebou… Soudruhům z manipulativního prodeje brutálně předražených pleček snobským kokotům se zdařila vskutku unikátní věc. Sebrali totiž snad nejpřitroublejší a nejomletější postapo klišé s výživností maximálně na sto padesát minut repetitivní nudy a nahovnili jej unylou vatou na plných deset hodin hrací doby, čímž uplácali nejnudnější seroš všech dob, proti němuž jsou i takové excelentní uspávačky hadů jako Neznáme věci či jednička a trojka Opravdového detektiva kurevsky odsejpajícími a ultrazábavnými sqosty pro nezbedné narkoleptiky. Seroš natolik hypnotický, že jsem po pětadvaceti minutách každého dílu bez výjimky nynal jako eplem praštěný, a druhý den to musel dojíždět, vděčen všem bohům plíživých nekróz za tlačítko FFW, abych mohl adekvátně ohovnotit a dočkal se toho tolik překvapivého a strhujícího závěru. Ano, tušíte správně, ten unylý festival čarokrásné nudy, jehož jediný jakž takž snesitelný díl pojednával o hodinovém měnění lopatky v generátoru, samosebou uzavřeli ke všemu tomu pomalému točení se kolem ničeho a neumětelskému napínání nenapnutelného ještě i otevřeným konečníkem v podobě snad nejpřitroublejšího a nejomletějšího postapo klišé a hrozně rádoby myslomrdu, jenž tomu navíc propůjčil děsivý „potenciál“ Ztracených. To znamená, že bradypsychický scénárista a nekrotizující dramaturg teď budou chodit kolem horké, řídké sračky tak minimálně dalších pět sezón, až opět kompletně zapomenou, do čeho to vlastně chtěli vyústit, tudíž to zase vyústí do hajzlu. No, já už u toho nebudu, abych náhodou neobrostl mechem, a to i navzdory tomu, že je paní Fergasnová docela qalitní náhon na pravačku. (12.07.2023)

Ak tretinu série zaberie pobehovanie po schodoch hore dole, tak je Vám asi jasné, že ide o silne nadstavovanú kašu. Zbytočné dejové línie, postavy, vybavovačky každodenných úkonov. Po dvoch dieloch zistíte podstatu života v Sile, hierarchiu obyvateľov, zákony, a potom už Vám scenáristi odmietajú povedať čokoľvek nové, zaujímavé. Sledujete nudné vyšetrovanie či sebevražda nebola vražda. Potom pribudnú ďalšie úmrtia, ale nijako to dej nezrýchľuje. Ťahákom má byť fakt, že na pozadí toho všetkého požmurkáva jeden veľký podfuk. A viete čo? Jeho odhalenie mi vôbec nedokázalo vyvážiť putovanie, ktoré bolo pocitovo ako dve série. Potenciál minimálne na priemernú sci-fi detektívku tam bol, ale ísť cestou rozriedenosti, je cesta do pekiel. Dosť hrozí, že týmto spôsobom sa diváci finále nikdy nedočkajú, pretože absolvovať takéto 3-4 série je nezmysel. (02.09.2023)

„Bez stromů, bez slunce, bez noci... bez mozků živoří, v bezmoci.“ Zlaté naše paneláky. Ale když už do postapo králíkárny, tak do stylové. Obří betonová šroubovice, pohřbená hluboko pod zemí, tisíce stísněných kójí a slepých uliček. Nekonečných 170 pater. A výtah zase nejede. Ani cedulku domovník nepověsil... Pěší turistice zdar, shromažďování disidentů zmar. Permanentní pološero, bezvýrazné, zmačkané ksichty, na schodech se mlčky míjejí silážníci a za každým oblým rohem číhá deprese. Nebo uvědomělý občan bonzák, se zevrubnou znalostí Dohody a všeho, co tato betonová Bible zakazuje. Prakticky každý prd. Nejnebezpečnější jsou pak tzv. relikvie, například prázdný obal od cucacího Lipa, ten vás může zabít rychleji, než by švec řekl: „Já chci ven.“ A ve společné jídelně přes celou stěnu POSTAPO OKNO: [][] Co nám ukazuje? [][][] Proč máme být rádi, že jsme kde jsme. [][][] Kolik disidentů už vyfasovalo erární hadr. [][][] Divné svítící body na nebi, vytvářející podivné obrazce, např písmeno W. Co jsou zač a proč tam vlastně svítí? Kdo bude moc zvědavej, už nikdy nebude starej! [][] První série navnadila. Při čekání na druhou zvažuji vlézt do Sila znovu, tentokrát ovšem do knižního. Jen mám strach, aby to manželce něco nepřipomnělo. Po první epizodě totiž vedla divné řeči, chrastila kýblem a strkala mi Okenu. Odbyl jsem ji: „Už zase?! Vždyť jsem okna už čistil... Loni na jaře.“ (03.07.2023)