Hitler: Vzestup zla

Tvářil se citlivě, jako žena toužící po souloži. Tak husté komentáře bych v dokumentu nečekal. Prvních 25% dokumentu je nabito zajímavými postřehy. Pak přijde na řadu nudná a monotonní část o Hitlerově vzestupu a proslovech. Ikdyž zrovna tady chápu nadšení "fanoušků" kvuli velkému množství obrazových materiálů. No a poslední část se bohužel mění jen v obyčejný rychlokurz o průběhu druhé světové války, nepřinášející nic co bych už mnohokrát neviděl jinde. Celkově nepovažuju dokument za nijak ohromující a od režiséra poměrně kvalitních hraných filmů jsem čekal mnohem víc. Škoda, že se Vzestup zla nedrží celý na výši úvodní části. (21.12.2008)

I géniové zla a arcizločinci se museli narodit, byli malými dětmi, měli své rodiče, sourozence, lásky i nenávisti, vzestupy a propady. Skutečnost, že Hitler byl (snad?) poloincestní dítě, krutý stařecký otec, který byl v jedné osobě i svéhlavým strýcem, rozpor mezi skutečnými schopnostmi a neúměrnými tužbami minimálně exaltovaného mladíka, to všechno jsou mateřské půdy pro zrod latentních psychotiků, polotovarových vzdělanců, koukolíkovských deprivantů, lidí, žijících s více či méně závažnými poruchami osobnosti. Poněkud překvapující je v této souvislosti poznání, že Hitler nebyl prvoplánovým zbabělcem ani skrznaskrz lží prosyceným rádobyhrdinou. Co zaráží mnohem více a co film zachycuje přesně, to jsou reakce jednoho z nejkulturnějších a nejvyspělejších, navíc největších evropských národů. Autorský tým se poprávu koncentruje na nosná období Hitlerova života: na události počátečního zakladatelského období NSDAP vrcholící mnichovským pučem i na dobu bezprostředně předcházející nečekanému převzetí moci a posléze noc dlouhých nožů; právě tady, v tomto místě a čase, se dotváří hitlerovský mýtus, jeho splývání s německými mocenskými světovládnými aspiracemi. (Vyhasne až během posledních výstřelů druhé světové války a v doutnajících uhlících přežívá neonacisticky pro některé z nás dodnes. Přes některé nedůslednosti a sporná místa chronologie prvního nacistického válečného zločince VZESTUP plní své poslání. Poslání varování a výzvy. Výzvy humanismu a úcty k lidským právům. (24.12.2010)

Tohle je nářez. Úžasný televizní film, ve kterém nechybí ani herecké hvězdy. Jmenovitě Carlyle je jako Áda úplně přesvědčivý. Stejně mi ale film neodpověděl na otázku, jak je možné že takový směšný zakomplexovaný vzteklounek dokázal zfanatizovat většinou celého národa a to včetně ineligentů. V kontextu současné politiky je zajímavé porovnávat Hitlera s Bushem, ten ale zblbnul jen půlku národa. (18.11.2004)

Čekal jsem o něco víc. Spíše o dost víc. Celý film(pokud nepočítáme jeho rozdělení na dvě části) vypráví o životě Adolfa Hitlera předtím než začla druhá světová válka. Film mě nevtáhl do děje a připadal jsem si jako člověk co sleduje pár herců bez zájmu a zábavy. Robert Carlyle není špatný herec, ale když jsem se na něj díval viděl jsem stále JEN Roberta Carlyle a né Adolfa Hitlera. Musím však uznat, že asi jednou za 40 let se najde herec, který zahraje Hitlera přesvědčivě a věrohodně. Celkově jde o zajímavý televizní film. (11.05.2005)

Ačkoliv jsem byl zpočátku vůči filmu skeptický( TV film, nepříliš přesvědčivý Robert Carlyle), přestaly mi již po necelé půl hodině tyto dva aspekty vadit. Přes tříhodinovou stopáž je zde minimum hluchých míst a agresivní Hitlerův vzestup drží téměř po celou dobu diváka v napětí. Detailní rozprava o jeho osobním i profesním životě je dle mého názoru historicky přesná a z hlediska filmového zpracování se jedná o dost možná nejkomplexnější biografii. I přesto, že se film odehrává v době, kdy ty nejzrůdnější činy měly teprve přijít, běhá i tak v některých sekvencích mráz po zádech (smrt Ernsta Röhma, údajné sexuální úchylky s neteří Geli či zanícený antisemitismus vyjádřený během řečnění.) Z tohoto pohledu je Hitler: The Rise of Evil velmi funkční a má i své nesporné filmařské kvality. (27.05.2014)