Mezi námi zloději

Film Mezi námi zloději je výstavní výchovná komunistická komedie. S karatelsky hravým způsobem pohlíží na rozbujelé nešvary socialistické společnosti. Český, respektive československý, lid se uměl vždy s neuvěřitelnou flexibilitou přizpůsobit režimním poměrům v té nejpřízemnější podobě. Pochopitelně, měl vždy názorné vzory v autoritách a vůdčích osobnostech společnosti. Příběh není složitý, herecké výkony jsou přesvědčivě vynikající. Socialistické reálie komunistické společnosti se v této podobě proměňují až v neplánovanou sarkastickou satiru. Díky tomu všemu a několika rozkošně rozpustilým hláškám je pro mne film příjemnou zábavou. Hlavní postavou příběhu je propuštěný kasař Josef Laštovka (dobrý Otomar Krejča st.), který se s nedůvěřivostí ujme funkce účetního JZD. Zprvu jednoduchý plán dostává povážlivé trhliny již na svém počátku. A kdo by chtěl ničit sladké plody své poctivé práce a osobních sympatií? Druhým do party je propuštěný sňatkový podvodník Lojza Bazan (velmi dobrý Vladimír Menšík) s vlastní sobeckou cestou za blahobytem budoucnosti. Trojlístek uzavírá propuštěný falešný hráč František Fafejta (sympatický Jiří Sovák) s drzým sebevědomým a balancováním únosnosti a limitů vlastních schopností. Vše lze poznávat za pochodu, vše lze hravě a netradičně řešit ve vlastní prospěch. Z dalších rolí: jeden z vůdčích a nenasytných obyvatel vesnice Josef Musil (dobrý Rudolf Deyl ml.), nejuvědomělejší z rodu Musilů Alois Musil (zajímavý Václav Lohniský), zatrpklý nejstarší člen rodu Musilů Vincek Musil (dobrý Bohuš Záhorský), vypečená slaměná vdova a hostinská Růžena Musilová (dobrá Stella Zázvorková), Růženin překvapený manžel a vězeňský holič Béďa Musil (dobrý František Filipovský), přikyvující nový předseda JZD Paroubek (velmi zajímavý Josef Kemr), mladá nadlesní a Josefova dcera Vlastička Musilová (Zuzana Stivínová), či družstevnice Zdenka Zouzalová se slabostí pro nového účetního (šarmantní Jarmila Smejkalová). Ano, je to komunistické, ale i mile rozverné. Navíc, když někdo umí dělit čísla, může mít velmi zajímavou perspektivu na venkově v zemědělství. (24.10.2016)

Dobří herci v příšerném ideologickém filmu o tom, že je zločinem nechávat si produkty svého hospodářství, protože na ně má nárok družstvo. Kvůli strašlivému lživému nánosu, zvlášť když člověk ví, jak to se zakládáním družstev bylo doopravdy, si to zaslouží odpad, i když je film zručně řemeslně udělaný a hraje v něm herecká špička. /2. 6. 13./ (02.06.2013)

Československá komedie o propuštěných vězních hledající nové uplatnění ve společnosti, a proto se na doporučení připojují s nekalými úmysly k družstevníkům v obci Vejtonice, ovládané neobyčejně rozsáhlým, všeho schopným klanem Musilů. Komedie, jež zaujala originálně graficky zpracovanými úvodními titulky, ale zejména je charakteristická svým vynikajícím hereckým obsazením, neboť pouze v ústřední trojici bývalých trestanců můžeme sledovat O. Krejču, velikána československého divadla, jenž byl zvolen jako účetní místního JZD, dále J. Sováka, organizátora akcí JZD a V. Menšíka, elegantně obsluhujícího v místním hostinci po boku S. Zázvorkové. Z těchto významných osobností mě nejvíce zaujal J. Sovák, v jeho klasické méně hovorné postavě, vyznačující se jeho známými kousavými poznámkami a glosami. V rozsáhlé, devítičlenné(?), komické rodině Musilů, držíce všechny strategické funkce v obci, se představili např. R. Deyl, V. Lohniský, B. Záhorský, M. Nedbal a mnozí další známí umělci, byť v pouze malých rolích. Právě rivalita mezi Musilovými, typickými vychytralými venkovany, jež si libují ve zlodějnách všeho druhu a nově zvolenými funkcionáři pokoušející se zabránit tunelování JZD představuje hlavní humornou složku. V první polovině snímku jsem zaznamenal několik satirických politických narážek (F. Filipovský ve věznici : Já milost nedostanu, já jsem politickej), jež se postupně vytrácely a naopak postupně se stále více dominantnější stával tradiční socialistický soudružský tón. Zmíněný počátek snímku skutečně vypadal hodně nadějně, bohužel však od jisté doby jde úroveň a kvalita snímku velmi rychle dolů. Totálně nepodařený, diletantský závěr, jež má na svědomí nepříliš úspěšný režisér V. Čech, snížil hodnocení minimálně o stupeň a jistě je důvodem všeobecného zapomenutí této veselohry, neboť jak jsem už jsem zmínil, obsazení i úvod je nadprůměrný. (11.01.2016)

Když obyčejní lidé jsou větší zloději než propuštění odsouzenci. Docela solidní průměrná komedie. Jen bylo nevkusné vybrat si takové téma pár let po 50. letech, kdy zemědělci byli šikanováni a trestně odsuzováni za neplnění plánu atd. Samozřejmě na druhou stranu tou dobou už se začal projevovat relativní růst životní úrovně českého venkova, což je asi reálné pozadí toho filmu. (16.07.2012)

Komentáře většiny uživatelů říkají asi toto: skvělé obsazení ale zbytek nic moc. Ačkoli je to v podstatě pravda a jedná se o průměrný film, tak bych se ho trochu zastal. Předně bych nespojoval polepšení zlodějů s působením „dobrého kolektivu“. Již v první části filmu je vidět, že hlavní hrdinové (přinejmenším dva ze tří) nejsou bezcharakterní lotři. Přičteme li, že v závěru filmu kradou peníze, které s nemalým úsilím vyzískaly, a které značnou měrou patří jim známým osobám (ke kterým mají citový vztah), tak závěrečné „obrácení“ působí přinejmenším uvěřitelně. Film je lidovou komedií „fraškou“ a v tomto směru se mu dá málo co vyčíst, snad jen pár scén které jsou zbytečné nebo zbytečně dlouhé. Zápletka i děj je jednoduchý, ale ne podprůměrný (srovnatelný se Sluhou dvou pánu, či Zkrocením zlé ženy). Tu a tam vytýkaná tendenčnost je věcí názoru, ale v porovnání s jinými filmy (např. Císařův pekař, Pyšná princezna) mi nepřišla tak citelná. (26.02.2009)