Režie:
Donald PetrieScénář:
Mark Steven JohnsonKamera:
Johnny E. JensenHudba:
Alan SilvestriHrají:
Jack Lemmon, Walter Matthau, Ann-Margret, Burgess Meredith, Daryl Hannah, Kevin Pollak, Ossie Davis, Buck Henry, Christopher McDonald, John Carroll Lynch (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Film režiséra Donalda Petrieho (Mystic Pizza) je především hereckým koncertem dvou osobností – Waltera Matthaua a Jacka Lemmona. Herečtí bardi tu představují dva letité rivaly a zároveň sousedy Johna a Maxe. Oba si už vlastně ani nepamatují, čím začalo jejich „dědkovsky paličaté“ škodolibé nepřátelství, které se sestává z drobných lumpáren a zlomyslností. Karty jsou už léta rozdány a nic by se nezměnilo, kdyby se do sousedství nepřestěhovala extravagantní a stále velmi atraktivní dáma jménem Ariel. Její volnomyšlenkářské chování okouzlí oba postarší pány tak, že v nich navíc vzplane žárlivá mužská rivalita. Svérázná a temperamentní Ariel si ovšem do ničeho nenechá mluvit a vybere si podle svého. Úsměvná komedie někdy s nadhledem a někdy vážněji ukazuje, jak chutná „podzim života“. V druhém plánu sledujeme i milostné vztahy Johnovy dcery Melanie (Daryl Hannahová), která právě opustila manžela a nyní až příliš sympatií věnuje Maxovu synovi Jacobovi. Že by mladí konečně usmířili znepřátelené staříky? (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (187)
O hodně slabší film než když byli Lemmon a Matthau v plné životní formě. Je vidět, že v hollywoodské filmové tvorbě 90. let už se točilo na klasickou ucindanou notu, která vyhovovala primitivnímu americkému publiku a přinášela do kasy hodně dolarů. Ne že bych se občas nezasmál, ta potápějící s chata na jezeře byla dobře vymyšlená. Ale mám řadu důvodů k tomu, abych ubíral jednu hvězdičku po druhé. Především to předpokládané klišé, k němuž se od začátku schyluje a končící svatbou a jedním rozvodem. Potom sníh, každý film, z něhož cítím zimu, musím automaticky jednu hvězdičku škrtnout. A pak ty sentimentálně nostalgické žvásty o vánocích a jak na sebe máme o těchto svátcích být hodní. Když to člověk slyší každý rok, tak si už říká, aby bylo po nich. A nakonec ta nenáviděná brokolice. Vida, skutečně k nám po roce 1989 přišla z USA. Odkud jinud. ()
Jasný důkaz toho, že jak do hry vstoupí ženská, i v důchodcích se najednou zažehne jiskra mládí a můžou spolu s přehledem soupeřit jako dva puberťáci..samozřejmě nejlepší ze všech filmů o dvou kamarádech, kteří si dokážou navzájem pěkně lízt na nervy................moje hodnocení = 8 z 10. ()
"Krindy pindy!". Jedna z nejlepších komedií nerozlučné dvojky Matthau + Lemmon. A také skutečná romantická, která stojí za to. Jejich škádlení ve znamení "co se škádlívá, rádo se mívá", vtipné dialogy a vůbec příjemný a lidský humor a chování hlavních postav jsou největší devízou, pro kterou je možné tento film vidět kdykoliv... ()
Film má tempo stejně závratné jako obě hlavní postavy po celodenním sezení u dírky v ledu čekající na to až zabere nějaká mřenka, a dokážou zrychlit jen když se v sousedství objeví šťabajzna která i mě, o polovinu mladšímu, přišla jako milfka která by stála za hřích, nevidím se tedy že se jim postavily rafičky do polohy 1/2na3. Jinak ale snímek nabízí to co je předurčeno už názvem - dejte si pohov, diváci, tady nic náročného nečekejte. (To krindy pindy mě rozčilovalo fest!) ()
Zasněžený vidlákov, dva furianti a svérázná nová sousedka, stačí k tomu, aby dvojice hereckých legend rozjela skvělý koncert plný škodolibých vtípků a slovních přestřelek, ve válce dvou maníků, kteří ani za nic nepřiznají, že jsou vlastně kamarádi. Skvělá dvojka Lemmon a Matthau ukazují, že to i na stará kolena umí rozjet jako zamlada, zejména, když je k tomu popichuje energicky bláznivá, přesto stále šarmantní a okouzlující Ann-Margret. ()
Galerie (24)
Zajímavosti (3)
- Walter Matthau utrpěl díky mrazivým podmínkám v Minesotě zápal plic. (HellFire)
Reklama