Narušení

Docela působivý film, kde vynikají skvělé herecké výkony nejen Angeliny Jolie, ale především Winony Ryder. Bohužel mi přišlo, že různé vedlejší dějové zápletky byly razantně zkráceny, což je docela škoda (původně měl film přes 3 hodiny, režisér jej poté přestříhal) například u vztahu ošetřovatele a Susie. (30.04.2003)

Angelina v dobách, než ji továrna na sny proměnila v odevzdanou dělnici, je fakt dobrá, ale přijde mi mírně nefér, že se její výkon zdůrazňuje na úkor ostatních jenom proto, že se její Lisa chová vyšinutěji než ostatní. Podle mě to má herec ztvárňující postavu, které od pohledu fičí pod tašky, paradoxně snadnější než ten, který má k dispozici jen subtilnější formy vyjádření. Proti hereckým výkonům se nedá nic namítnout, sice je to vzhledem k tématu skoro výhradně dámská jízda, ale holky rozhodně vědí, kdy šlápnout na plyn, kdy to přibrzdit a kdy se jenom vézt. Jenže film jako celek je nejenom děsivě nevyrovnaný, ale navíc neskutečně falešný a hloupý. Pominu obvyklé filmové žonglování diagnózami, protože fakt, že mi pije krev, je spíš moje profesionální deformace (případně diagnóza), a to, že postavy zásadně trpí něčím úplně jiným, než mají napsáno v chorobopisu/scénáři, se dá přičíst diagnosticko-léčebnému pravěku, kdy se příběh odehrává, i když hraniční porucha osobnosti je noční můrou odborníků v jakékoli době. Jenže Girl, Interrupted není o tenké hranici mezi normalitou a chorobností a není ani metaforou o světě prohlašujícím za nenormální všechno, co se mu nehodí do spořádaného rámu, takže řeči o feminizovaném Přeletu nad kukaččím hnízdem mi přijdou krajně mimo a výraz "takhle to fakt bylo" dost problematický, protože myslet si, že psychiatrie se sestává z prohlášení k nemocnému "jsi jenom líná, sobecká a rozmazlená," načež se postižený kaje a dá se do pořádku, může leda šílenec (no pun intended). Tudíž mi uniká celkový smysl snímku, ale zase taková ztráta času to nebyla, i kdyby jen díky herečkám a neodolatelné britské kočičce Ruby. Já si vůbec myslím, že filmy by byly lepší, kdyby v nich bylo víc koček. (27.01.2012)

Krásné a zajímavé drama z prostředí psychiatrické léčebny s nezapomenutelnými hereckými výkony Winony Ryder a Angeliny Jolie. Ikdyž z mého pohledu si zasloužila Oscara spíše Winona. Tím, že jsem sáhnul po tomhle filmu, jak se říká, naslepo, o to víc jsem byl překvapen. Jak tenká může být hranice mezi normálním životem dospívajícího jedince a bláznovstvím... (11.11.2007)

Dvacet let jsem kolem toho filmu chodil a neměl nijak velký zájem ho vidět. Když zvědavost nakonec zvítězila, usoudil jsem bohužel, že bych o moc nepřišel, kdybych ho dál ignoroval. Filmy o lidech zavřených za zdmi nějakého ústavu mě nikdy moc nebraly, a tento je navíc ještě životopisný, jak jsem zjistil, což vysvětluje, proč mi přišel tak nudný (osobně asi neznám žánr, který by byl nudnější). Kromě úmorné délky mě moc neoslovilo ani obsazení - nikdy jsem nebyl nějakým velkým fandou Winony Ryder (byť zde je velmi dobrá), na Angelinu Jolie mám vyloženě alergii a nemůžu ji ani vystát, a ani ve zbytku castu jsem nenarazil na jméno, které by mě nějak plnilo nadšením. Střídavě mě to nudilo a střídavě mi to přišlo jako strašná depka, u které jsem nepochopil, proč to vlastně chtít vidět a co by mi to mělo dát. Navíc souhlasím s názorem, že tenhle typ filmů do značné míry vulgarizuje psychiatrii, s čímž mám osobně dost problém. Podle mě je zde tento film dost přeceňovaný. (25.03.2020)

Není to zrovna Přelet nad kukaččím hnízdem, ale i tak se jedná o zdařilou podívanou, jejíž úvod mě navnadil do sledování a zvýšil mé očekávání, jež utrpělo mírné zklamání v druhé půlce filmu, avšak stále hodnotím nadprůměrně. Winona Ryder a Angelina Jolie velmi potěšily ve svých rolích. Opomenout nelze vynikající hudba. So go downtown. Where all the lights are bright, downtown. Waiting for you tonight, downtown. You're gonna be alright now, downtown. (14.07.2015)