Výměna

Soustředěná, minimalistická a uvědomělá režie filmového velikána, která není tak suverénní a divácky vděčná jako některé předešlé kusy (Tajemná řeka, The Million Dollar Baby), ale i tak se Eastwood spolehlivě strefuje do diváckého zájmu. A navrch své scény šperkuje dobovou atmosférou. Není to ale jen příběh ženy, která hledá své dítě a neztrácí naději – nebyl by to Eastwood, který by sáhl po příběhu, kde jen všechno nějak dopadne. Máme tu přidané hodnoty v podobě korupce, odlehlé farmy a děsivého tajemství. Mateřská epopej má nicméně pár kaněk a vad na kráse. Ne každý asi uvěří Angelině Jolie její urputný boj za svého syna. V některých scénách je naprosto výborná, jindy jako by měla mezi natáčecími dny ještě nějaký jiný job v úplně jiném žánru. A jako by tlačila na pilu, aby se konečně zazlatilo. Druhou kaňkou je skutečně přepálená stopáž, která jako by nechtěla skončit. Pořád nějaký dodatek, dovysvětlení.. polopatický závěr.. a také postava policejního šéfa, jehož chování je spíš, no, úsměvné. Přesto Eastwood ve svých neuvěřitelných sedmdesáti letech nabízí další promyšlené drama, které pohladí zejména svou vyzrálostí. Emočně na mě výše zmíněné snímky ale dolehly mnohem výrazněji!! (27.06.2011)

Eastwood si vybral dobové drama dvacátých let podle skutečných událostí, nadčasový motiv a herečku, která je i v civilním životě mediální ikonou mateřství. Angelina Jolie se pro roli zoufalé matky doslova narodila- její tvář zračí celé spektrum emocí a právě díky ní nepostrádá film s chladnou režií lidskou sílu. Nerozdává sice kknockouty v ringu, ale chopí se každé zbraně, jako každá matka chránící své dítě. Jiný pohled nabízí postava reverenda Briegeba /brilantní John Malkovich/, křižáka, jenž vede na rádiových vlnách válku proti korupci. Výměna však není jen černobílým příběhem z předměstí. Jak pátrání postupuje, objev sériových vražd přidá krimithrillerové prvky a nakonec se promění v atmosférické soudní drama. Ústřední humanistické téma filmu- boj jedince proti zkorumpovanému systému- však zůstává silné ve všech žánrových podobách. Ačkoliv poslední půlhodina je, přísně vzato, redundantní:) (26.02.2009)

Klíčová otázka: Jak může starosvětský film bojovat proti institucím? Není v tom cosi schizofrenního? Není, protože Eastwoodovi nejde o kritiku samotné jejich existence, jeho jen popouzí, pokud nefungují, jak by měly. Protože můžeme – a také musíme – orgány politické moci bedlivě sledovat, co nejpřísněji kontrolovat a v případě potřeby si na ně stěžovat (to bychom měli skoro pořád), nesmíme si však stěžovat na samu nutnost a existenci moci, ledaže bychom vymysleli jiný svět, o což se už mnozí pokoušeli, ale zatím vždy neúspěšně. ____ Připomněl bych názor jednoho známého filozofa, který řekl, že nejpůvodnější umělecké dílo vzniká jen v autorově mysli a že jeho realizace a všechno ostatní už je jenom byznys. To není případ Výměny, která stojí přesně naproti filmům točeným na zakázku, neboť z každého záběru, totiž v každém záběru lze vysledovat ohromný cit pro věc. Vskutku uchvacující film, zejména herecky (kdo jiný než herecký Metuzalém Eastwood by měl vědět, jak pracovat s herci) a hudebně (jak říká Tarantino, kdybych uměl skládat jako Clint, dělal bych si hudbu k filmům taky sám). (16.02.2009)

Kdo by to před nějakými 40 lety řekl, že nejdrsnější pistolník divokého západu bude na stará kolena točit tak jemná emocionální dramata i se špetkou pečlivě zabaleného citového vydírání uvnitř jako je Gran Torino nebo Changeling? Zatímco Gran Torino je lineární, avšak vyzrálé a přímo rozlučkové (co se Eastwooda jako herce týče) drama, Changeling prochází skrz několik žánrů (ovšem stále zůstává čistě mainstreamové a imho ani není podvratné). Kombinuje emocionální prožitek mateřské lásky, navíc postupně obměňované za sílu odhodlání a boje za spravedlnost s historickým dramatem faktu o tristním fungováním policie a navrch s jednou "bolavou" krimi zápletkou, při jejimž rozluštění se zase vracíme zpět k těm emocím. Přechody jsou plynulé a uhlazené, ale snad díky tomu vyhýbání se extrémům není ani celkový požitek... Tolik extrémní. PS: Angelina sice onu pro sebe netypickou polohu předvedla dostatečně procíteně, ale na zlatou sošku to stačit nebude. 8/10 (29.12.2008)

Něco prostě musí skončit druhé, a v duelu dvou filmů natočených v jednom roce od Clinta Eastwooda to nakonec odsrala Výměna, i když i přesto je hodně dobrým filmem. S přehledem jí dominuje Angelina Jolie v roli matky, a dost možná nejlepší roli jakou kdy zahrála. Dostat za ní Oskara musí snad být i povinností, na druhou stranu jsem pochopil, proč je vlastně John Malkovich tak nevýrazná postava co se filmů ale i osobního života týče. Výměna určitě není špatným filmem. Clint Eastwood zvládl své dílo opět na výbornou. Je vidět že si umí vybírat příběhy, které z diváka vydřou uplně nejvíc, a hlavně tomu všemu nechává hezky volný průběh. To se mi na jeho filmech hodně líbí. Ty konce filmů totiž nemají chybu, vždy dokáže překvapit, a to se málokterému filmu povede, většinou mě hlavně závěrem dokáže šokovat ale nedokážu o něm říct, že by mě překvapil. Clint Eastwood si bere na mušku opravdu zajímavé téma a i když se to na první pohled zdá nudné, opak je pravdou, vše se tak nenápadně zvrhne, že jsem se nestačil divit. Díky skvělému výkonu Angeliny Jolie jsem tak měl pocit, jako bych film na podobné téma nikdy neviděl, ale přitom jich už pár vzniklo, jen právě režisér tomu dokázal přidat zajímavě osobité kouzlo, které na první pohled asi nezaujme, ale po shlédnutí se na to divák bude tvářit trošku jinak. (22.01.2009)