Napoleon - bitva u Slavkova
Austerlitz
Napoleone ad Austerlitz
The Battle of Austerlitz
Režie:
Abel GanceScénář:
Nelly KaplanHudba:
Jean LedrutHrají:
Pierre Mondy, Rossano Brazzi, Claudia Cardinale, Martine Carol, Leslie Caron, Vittorio De Sica, Jean Marais, Elvira Popesco, Jean Mercure, Georges Marchal (více)Obsahy(2)
Bitva tří císařů, geniální stratég a spousta padlých. Bitva u Slavkova, nazývaná jako bitva tří císařů, se odehrála 2. prosince 1805 mezi vesnicemi Telnice a Tvarožná nedaleko Slavkova u Brna. Pro Francouze a celý svět je toto historické místo známé jako Austerlitz (podle Palackého vznikl tento název ze snahy převést do němčiny jméno obce Novosedlice). Slavná bitva pro Napoleona i Francii. O Napoleonovi byla natočená celá řada filmů. Jen Česká televize jich v posledních letech uvedla hned několik, např. čtyřdílnou minisérii Napoleon či film o jeho posledních letech na ostrově Elba. Poprvé uvádí slavný velkofilm Abela Gance Austerlitz, který natočil v roce 1960, a představuje Napoleona jako geniálního stratéga. Velkým světovým a především francouzským hvězdám vévodí mladičký a poměrně neznámý Pierre Mondy, který se později proslavil díky válečným komediím o sedmé rotě. Jeho Napoleon je oceňován kritikou i diváky. Velkolepá kostýmní podívaná byla natočena v Jugoslávii za podpory jugoslávské armády. (Česká televize)
(více)Recenze (32)
Kostýmní drama plné intrik a zákulisních her, přičemž Napoleon Bonaparte jakoby byl spíše jejich obětí nežli strůjcem. Neboť vojevůdce - malý vzrůstem, leč velký duchem - se v dobách míru projevuje poněkud neuroticky a zbytečně sebou nechává manipulovat. Zato na bitevním poli - mezi svými vojáky, se cítí jako ryba ve vodě. Bohužel jeho schopnosti můžete plně ocenit až v samotném závěru, byť vyobrazená bitva se vyznačuje poněkud chaotickým zpracováním. Její výsledek je historicky doložený, tudíž očekávaný, leč z filmařského hlediska - stejně jako všechny předchozí scény - ne zcela uspokojivý. Slabší 3* ()
Celý obsah filmu by se dal shrnout do jediné věty: "Kterak se Napoleon prokecal až ke Slavkovu." Po výpravné, kostýmové nebo kulisové stránce je film sice v pořádku, ale jinak je to od začátku až do konce nebetyčná nuda, postrádající jakoukoliv akci (závěrečná bitva u Slavkova je sice výjimkou, ale oproti o deset let mladšímu Waterloo je naprosto nezáživná, nepřehledná a o ničem). Představitel Napoleona byl typově obsazen poměrně dobře, při jeho gestech a typickému stylu chůze s rukama za zády, jsem opravdu měl pocit, že sleduji Napoleona, ale bohužel nějakým větším charismatem neoplýval. Z herců nejvíc potěšili Orson Welles jako vynálezce Robert Fulton, který se císaři snaží neúspěšně prodávat svoje vynálezy parolodi a ponorky a Jack Palance coby rakouský stratég Weirother. Celý příběh sleduje Napoleona od doby, kdy se stal doživotním konzulem. Scéna císařské korunovace, která mohla být vizuálně zajímavá je přeskočena a pouze zmíněna se zásadní chybou, že papež nasadil Napoleonovi korunu. Ve skutečnosti si jí N. nasadil sám, aby ukázal, že má větší moc než papež. ()
Abel Gance sa rád venoval jednej látke dvakrát, a tak sme sa dočkali dvakrát spracovania filmu Žalujem! a dvakrát Napoleona. Pričom ten prvý Napoleon sa výrazne od toho druhého líši a bohužiaľ je aj lepší. Film z roku 1960 akoby trpel nižším rozpočtom, prvé dve tretiny pôsobia akoby divák sedel v divadle a pri bitke pri Slavkove sme často svedkami exteriérových záberov nakrútených v štúdiu a ani samotná bitka už dnes dych nikomu nevyrazí. Častokrát som sa v nej nevedel predovšetkým vďaka strihu zorientovať. Pokiaľ chcete vidieť skutočný megafilm o Napoleonovi, pozrite si Bondarčukov film Waterloo. Napoleon v podaní Pierrea Mondyho bol po celý čas tak uvrešťaný a rozčúlený, že mi z neho bude týždeň dunieť v hlave. ()
[zhlédnuto v 164minutové verzi] _______ Viděl jsem verzi, v níž Napoleon pobaveně vypráví, jak překvapenému papeži uzmul korunu a korunoval se sám. Režisér tedy skutečný průběh té události znal... to jen producent (nebo kdo) vystřižením téhle scény způsobil, že to v té kratší verzi vypadá, jako kdyby filmaři o Napoleonově korunovaci nic nevěděli. ()
Dej stopážou premršteného filmu sa dá rozdeliť na dve polovice. V tej prvej sa riši Napoleon (v celku dobre obsadený) a jeho cesta na francúzsky (samo)dosadený cisársky trón, jeho vzťahy s rodinou, jeho záletníctvo a potom nejaké tie prekáračky s Angličanmi. V druhej polovici je to samotná bitka pri Slavkove. Bitka je to prehnane dlhá a celkom sa aj začudujem, ak ju niekto dokázal dopozerať s plným sústredením. Obsahuje síce veľké davy vojakov a početnú streľbu, odohráva sa však iba v štúdiu (to vlastne celý film), čo nepridáva na atmosfére a akcia veľakrát pozostáva viacmenej iba z toho, že sa z jednej strany štúdia presunie rota vojakov na druhú stranu štúdia. Viac zaujme niekoľko drobných rolí v podaní svetoznámych hercov ako Orson Welles, Jack Palance či Jean Marais. Inak, Napoleon je opäť z pohľadu Francúzov predostrený ako čestný hrdina a vojenský génius, ktorý vraj musel bojovať proti polke Európy, bol k vojne donútený, rovnako ako aj k postu cisára a podobné nacionalistické rozprávky. Historickým reáliám sa tak približuje asi len vojenská stratégia u Slavkovskej bitky. ()
Reklama