Pohrdání

S Godardem je to těžké. Ten film je samozřejmě hrozně chytrý a přitom jednoduchý a v podstatě nenáročný na interpretaci, ale to, co je na něm skvělé, mi zároveň jakýmsi způsobem hodně vadí a nedokážu se nad tím dojímat oním způsobem mnoha cinefilů, godardofilů a lemépris-filů. Úžasná kamera, hudba, můj oblíbenec Piccoli, Bardotka mě nikdy moc nebrala - ale ok, je to kultovní osoba, sebeuvědomělost filmu tisíckrát jinak atd. Objektivně je to téměř dokonale udělané, ale subjektivně tomu nedokážu podlehnout, aniž bych lhal sám sobě. To bych pak samozřejmě sám sebou musel pohrdat :). Přesto zatím asi nejlepší Godard. (22.11.2013)

Godard předělal Moraviovu literární předlohu k obrazu svému. Realismus románu nahradil originálními filmovými postupy a vlastní invencí. Zda tuto změnu budeme zatracovat nebo jí oslavovat, už záleží na každém z nás. Odysseova cesta a hledání ztracené lásky Penelope, do značné míry parafrázuje vztah Paula a Camilly. Zatímco Odysseus hledá cestu domů, Paulo hledá cestu ze své tvůrčí krize. Rozdíl je, že Odysseus hledá svou lásku, zatímco Paolo si myslí, že ji má a přitom jí postupně ztrácí. „Vědět, že člověk neví, je známka ušlechtilosti. Nevědět, a přesto si myslet, že vím, je chyba.“ Jde o příznačný prvek moderní společnosti. Krize manželství prostřednictvím zlehčování situace a selhání komunikace. Problém mezilidské komunikace je vůbec jedno z ústředních témat. Je symbolizováno dialogy prostřednictvím tlumočnice. Ale v životě jsou i další komunikační bariéry, kde už žádná tlumočnice nepomůže…… Jako další téma můžeme brát krizi identity. Domnívám se, že za tímto účelem Godard přetvořil postavu B.B. z plavovlasé sexbomby v usedlou paničku v kostýmu s černou parukou. (Jistě k neradosti velké části publika.) ____ Silným prvkem filmu je hudba. Periodicky se opakující kombinace smyčcových kvintakordů v molové tónině, dodává poněkud vleklým scénám dramatický ráz a emotivní náboj. Godard zde Delerueho minimalistický motiv hojně využívá a je tomu dobře, protože právě v opakování motivu je síla minimalismu. ____ Co říci závěrem? Fanoušci Godarda u filmu jistě zajásají. Já se jeho řeči teprve učím rozumět. Proto zatím berte moje hodnocení s rezervou 63% (01.11.2011)

Myslím, že tento film je zajímavý a řeší zajímavé téma - odklon a zrazení svých uměleckých zásad a ideálů. Jejich výměnu za peníze a ztrátu důstojnosti. A klade otázky...Jsou důležité tradice oproti komerci? Zmůže člověk něco proti moci peněz? Všechny tyto (jak by komentátor Bosák řekl "interesantní") otázky a témata ve filmu jsou ale podány (většinou) nudně a zdlouhavě. Krásná Bardot, některé dlouhé záběry a hudba ovšem tento snímek mé hodnocení zvedají...70% (31.01.2007)

"Pohrdám tebou a proto tě už nemiluju." To je smutné, ale na Brigitte Bardot je přitom opravdu nádherný pohled. Ovšem poněkud horší je to s tím neustálým překládáním, protože to hodně zdržuje, když producent Jeremy mluví anglicky, režisér Lang německy, manželé Javalovi francouzsky a do toho asistentka Francesca občas cosi plácne italsky. Ty věčné překlady zkrátka vytvořily příliš místa pro nudu a tu si jinak celkem zajímavé novodobé pojetí příběhu Odyssea a Penelopy určitě nezasloužilo. (12.08.2016)

Dobrý den, pane Godard. Jean Luc Godard mi při prvním setkání předvedl, co všechno dovede, a věru toho nebylo málo. Od posledního záběru až po ten poslední neskonale dobře promyšlené a já si jenom lahodil v síti Godardova talentu. Mistr dobře věděl, že nejlépe se kritizuje z pozic, které jsou dalekosáhle vzdálené od nepřítele. Tohoto nepřítele si vyhlédl v hollywoodském systému, ale kdyby jenom po příběhové a obsahové stránce, on se od něj distancoval i filmařským stylem (např. všimli jste si někde "výstřelu/protivýstřelu" typického pro hollywoodskou konvenci?). Za naprosto dokonalé taktéž považuji i neexistující začáteční titulky a taktéž demaskování podstaty samotného filmu (Pohrdání se ani nesnaží vytvářet nějakou iluzi reailty, svévolně a osobitě přiznává svou filmovou umělost). V těchto ohledech jsem se nabažil víc než dost, ale pak je tu druhý úhel pohledu. Francouzský maestro se totiž až příliš zakoukal do svého hlavního hrdiny a na pochopení jeho pohrdající partnerky již nezbyl čas ani místo. Kdyby tam byla aspoň nějaká snaha. Nedokázal jsem se zbavit pocitu, že krásné Camille se dostalo od režiséra stejného pohrdání, jaké cítila ke svému partnerovi. Ostatně osud samotných postav mluví za vše. Příště více toho pochopení, mistře, aspoň takového jakého se od vás dostalo ústřední dvojici ve filmu U konce se dechem. (18.01.2008)