Téměř bez šance

Obhájcova výzva obžalovaným: doznejte svou vinu, projevte lítost a soudce k vám bude vstřícný a obdržíte minimální trest, tak 40 let nepodmíněně. Holt jiná země, jiný mrav a jiný trestní řád. O tom se mohli přesvědčit i dva čeští mládenci, kteří obdrželi 50 let natvrdo. O thajském soudnictví jdou v Evropě i ve Státech legendy, ale že by drakonické tresty dokázaly snížit tamní kriminalitu a omezit obchod s narkotiky, se skutečně říct nedá. Právě díky výpovědi jednoho z českých vězňů, který se mohl vrátit do vlasti, máme celkem slušnou představu o tom, jak to v Bangkoku se zahraničními trestanci vlastně chodí. Obě dvě dívky to jako filmové hrdinky měly přece jen snazší, protože Spojené státy si dokázaly vyjednat zvláštní podmínky pro své odsouzené - k velkému vzteku ostatních vězňů ze zahraničí. Téměř bez šance je sice solidně zahraný thriller z atraktivního prostředí, ale nemá tak kvalitní režii a scénář, aby mohl atakovat nejvyšší příčky příslušného žánru a v podstatě představuje jen lepší průměr. Jonathan Kaplan zkouší zatraktivnit svůj snímek nejistotou ohledně míry viny svých hrdinek, které pochopitelně hrají obvyklou hru obviněných a odsouzených na soudní omyl či komplot justice. V podstatě jediná opravdu výborná scéna v závěru ale špičkové drama ještě nedělá. To nejzajímavější na Kaplanově filmu je asi přítomnost tehdy se teprve prosazujících nynějších hvězd televizní obrazovky a filmového plátna Claire Danes a Kate Beckinsale. Celkový dojem: 65 %. (05.04.2014)

Než jsem viděl tenhle film, tak jsem si myslel, že jsou Claire s Kate solidní šťabajzny. Jenže oni jsou lepší teď než tomu bylo v době, kdy jim bylo dvacet. Jinak se ve svých mladých letech zamotali do docela zajímavého konfliktu s klasickou devadesátkovou atmoškou a solidním blow-upem na konci filmu. Kvůli němu to stojí za to tenhle film vidět. Dokud to neuvidíte, tak tomu neuvěříte. Podle mě největší filmové sebeobětování vůbec. (03.10.2016)

Ano i američani mají své reprezentanty v pašování v Thajských vězeních a taky si o nich točí filmy. Potěšily mě záběry z Bangkoku, naopak mě nepotěšilo drobné a větší překrucování. Co se mi ale nejvíc líbilo, bylo to bezelstné zděšení: "My jsme američanky, okamžitě nás pusťte!" Je jen dobře, že existují místa, kde nejsou američani páni světa a nevěřím tomu, že každý thajský policajt je zkorumpovaný. Konec se mi ve výsledku líbíl, jelikož pointou není bezduché obviňování thajského režimu a poměrů, ale i sebekritika a jakési "zamyšlení se nad sebou." (18.08.2008)

Dvě mladé američanky se vydají do Thajska na nezapomenutelné prázdniny a vskutku nezapomenutelnými se stanou. Proti své vůli se dostanou do vězení, které by jistě nechtěl nikdo navštívit. Čemuž nasvědčuje i několik drsných scén, kterých je sice málo, ale přesto dostatečně. Přátelství obou hrdinek se v průběhu filmu mění a dojde dokonce až k nenávisti. Filmu svým výkonem dominuje má oblíbená Claire Danes avšak ani Kate Beckinsale nehraje špatně. No a ponaučení? Rozhodně nepašujte drogy v Asii :) (29.06.2009)

Čekala jsem pořádné drama odehrávající se v thajském vězení. Šokovalo mě, že některé dívky si v klidu četly časopisy nebo poslouchaly sluchátka. Myslela jsem si, že dozorkyně budou mnohem krutější. Taky jsem si ale myslela, že konec je jasný a všechno dobře dopadne (já hloupá). To, co udělala Alice pro Darlene, bych pro svoji nejlepší kamarádku neudělala. Vůbec jsem kvůli tomu nemohla usnout. Nádherně ukázaná síla přátelství. (18.08.2008)