Svět kde se žebrá

Tato komedie stojí za shlédnutí díky excelentnímu výkonu Hugo Haase, představiteli hlavní role žebráka Josefa Dostála. Je to soucit vzbuzující žebrák i majitel činžáku a akcií, chlap s dobrým srdcem, ale také morous s despotickým sklonem. Život glosuje s nezaměnitelnou směsicí prostoty, moudrosti, ironie a cynismu, kterou trefně komentuje stav společnosti. Haas se opět proměňuje v živel, který burácí, pobíhá kolem všeho a všech, straší, běsní, rozdává, chlácholí, bublá, brebentí, vzteká se a zároveň i prožívá radost. Z dalších rolí: Dostálova dobře stavěná schovanka Zorka Náhlíková (Marie Glázrová), zkrachovalý idealistický právník Václav Neprosil (Ladislav Boháč), vášnivý pěstitel květin Alois Řeřicha (František Kreuzmann st.), osamělá vdova Slabá (Milada Smolíková) a zvědavá a poslušná domovnice (Ella Nollová). Samotná zápletka filmu není ničím zvláštní, všechno stojí na Haasovi. Na drzosti, cynické ironii, osobitých hláškách, ale třeba také hrátkách se jmény hlavních postav. On bude tak dlouho poctivej, až mu na to přijdou. Žebrat se v konzumní společnosti musí, ale poctivě, s noblesou, s dobrým úmyslem a s usilovnou zarputilostí. Nejvíce se totiž vydělává na chudácích. (10.12.2015)

Je pravda, že mravní filosofie divadelní hry dr. Edmonda Konráda Kde se žebrá, podle níž byl film natočen, může někomu připadat problematická. Však se proti Hugo Haasovi, který se autorsky podílel na scénáři, postavila všechna fašistická periodika. Jejich kritici Haasovi vyčítali nepochopení světa ubohých a nesmyslnou touhu vstupovat do světa bídy nesprávným způsobem jako do muzea kuriozit. Ve své zaujatosti si neuvědomovali pravé motivy tohoto příběhu, ve kterém hrála hlavní roli láska a obětavá péče o budoucnost svěřeného dítěte. Postava bohatého žebráka Haase přímo fascinovala, až absurdně rozpolcený život podivínského dobrodince nabízel další kreaci komediálních drobnokreseb i závažnějších duševních poloh, v níž měl možnost předvést své mistrovské umění proměn v jediném příběhu. Moment, kdy se z umolousaného škemrala stává pan domácí, co si potrpí na pravidelnou partii kulečníku a svěže vypadající palmu, je v rámci celého filmu jasně nejzdařilejší. Ke škodě diváků patří tento snímek v rámci početné Haasovy filmografie k těm opomíjeným a přehlíženým, ale nemělo by tomu tak být už proto, že v něm přetrvává jakási historická paralela k současnému společenskému propadu, v němž stejně jako ve třicátých letech hrají prim vysoká procenta nezaměstnanosti. (03.08.2009)

I tenhle film si H. Haas vybral zřejmě skrz svůj sociální zájem o člověka, protože musel kolem sebe i v té době vidět hodně lidí podobných hlavní postavě. Protože nebylo tehdy v českém filmu žádoucí, zaobírat se vážnými tématy o člověku, měl především ambici pobavit diváky, tak se vše i tragické, převádělo do humorné roviny. I tenhle film je až příliš jednostrunný, záměrně postrádá povahokresbu hlavní postavy, a snaží se především navodit v divákovi příjemné pocity o optimismu postiženého člověka.***(21.10.2010) (21.10.2010)

„Jak mně můžeš říkat maminko, na mou duši?! Di pryč, tos zbodala, ještě mně zkazíš obchod, di pryč! Bez talentu…žádnej dorost po nás nezůstane.“ Pan Dostál se věnuje žebráctví dlouho. Jenže už to není jako dřív, tedy za Rakouska-Uherska. Lidé už tolik nepřispívají, někteří kolegové jsou vysloveně neschopní a dělají mu akorát tak ostudu, to aby s tím na stará kolena snad raději sekl. Teď jen nějak investovat těžce nažebrané úspory a provdat anektovanou, topinkami provoněnou schovanku…Haas nejenže skoro nejde poznat, ale zároveň je k popukání. Ty jeho drobné, nenápadné komentáře a gesta jsou často ještě zábavnější než plnohodnotné promluvy. Sice je na vše prakticky sám, když má za jediného nahrávače palmy ničícího a peníze žádajícího doktora (toporný Boháč), ale Haas to zvládá a film táhne až k slušným 4* (a to i přes menší natahování v podobě všelijakých nedorozumění a spíš překážející romantiku). „No a nemyslíte, že advokáti jsou právě od toho, aby ten zákon obešli? Tedy, v mezích zákona, myslím.“ (22.09.2019)

Stejné téma zvolil Hugo Hass v Americe ve filmu Jednou nohou v pekle. Film je prošpikovaný infantilními vtípky, které ovšem v podaní Hasse nepůsobí lacině, naopak fimu dodávají potřebnou lehkost a úsměvnost. Jako většina provorepublikových filmů je příběh velice jednoduchý, používají se běžná filmová klišé (chodoba, bohatství, milostný příběh ...) (15.03.2014)