Tajná přání

Spellování, to je jedna věc, která mi nikdy nešla na rozum (u nás je to přirozenej skill a v Americe z toho dělaj vědu). Takže téma jde úplně mimo mě. Další věc je to neustálý kecání o bohu a námoženství, což je největší zlo na světě. Bohužel lituju lidi, kteří si nechají kázat kraviny do života nějakejma vychytralejma páprdama (samozřejmě mluvím o křesťanství a podobnejch náboženstvích čekajících na mesiáše - například proti budhismu nic moc nemám)... Všichni jsou to jedna velká podělaná sekta. Bohužel je to pro mě nicneříkající film... Dobře, dám hvězdu za to kolem té matky, ale taky mě to vůbec nebralo. Ne, nedám, nuda to byla. (02.01.2009)

Ta rodina byla už od začátku divná a divná zůstala až do konce. Otec napřed upřednostňoval syna před dcerou, pak dcera začala bodovat v hláskování slov a otec se zaměřil více na ní než na syna, který začal hledat spřízněné duše u buddhistů, matka skončila v blázinci, prostě naprosto šílená rodina, do které bych nechtěl patřit ani za nic. A do toho pořád nějaký Bůh smíchaný s filozofií, holčička, která se snaží promluvit s Bohem, prostě tohle je film, ve kterém se mohu jen velmi těžko vyznat a těžko pochopit úmysl tvůrců. Vůbec jsem nechápal, co to tam dělala ta matka, což bylo částečně vysvětleno až v druhé polovině filmu, ale stejně jsem její pohnutky a smysl počínání vůbec nepochopil. Nejnormálnější tam byl asi ten jejich syn, který se pokusil zdrhnout, dokud to šlo. Jistě film má i své nesporné kvality, ale bohužel se ztrácí v neprostupnosti některých scén, které jsem opravdu nechápal. Celkově tak ve mně po skončení filmu zůstává jakýsi zmatek a smíšené pocity, protože tohle bylo rozhodně něco, co bych nemusel vidět znovu, dokonce jsem přemýšlel, jestli film dokoukat. Ale vydržel jsem až do konce a nakonec, možná i k mému překvapení, uděluji docela solidní tři hvězdy, a to především za vynikající herecké výkony, díky kterým tenhle film je aspoň trochu zajímavý. (28.04.2010)

Eliza Naumann (Flora Cross) se připravuje na soutěž ve spellování (hláskování - to je takovýto, že když vám řeknou například "nejneobhospodařovatelnějšími", tak vy jim to zopáknete písmenko po pískenku). Je pravda, že u nás bychom to asi zvládli už v první třídě, ale v angličtině to bude asi o kapku složitější (proto si na to vytvořili vlastní soutěž). A jak Eliza postupuje od základních kol přes "okresní", "oblastní", "státní" a "národní", její otec v ní vidí znovuvtělení "kohosi". Oba jsou tak zaujati přípravou na soutěž, že si nevšímají rozpadu zbytku rodiny - matka je kapku cvok a syn, škoda mluvit - jelikož jsou židé a on se zamiluje do holky - křesťanky, tak se spolu rovnou dají na budhismus ... Sice ve filmu bylo pár zajímavých myšlenek (opravdu jen pár, na spočítání by stačila ruka nešikovného dřevorubce), bohužel zbytek byl jen docela velký chaos. Mám takový pocit, že se režisérům popletli scénáře minimálně ke dvou-třem rozdílným filmům, a při natáčení už to tak nechali. Vzhledem k tomu, že i motiv nikoho u nás moc neosloví, celý film pak padá do hlubin - odkud jej snad vytahují jen Richard Gere a Juliette Binoche ... (30.06.2008)

Nedávno jsem viděla film na podobné téma, Akeelah and the Bee a to bylo úplně jiné kafe (daleko lepší!!!). Proč to nefunguje tady? Nevím. Řekla bych, že Gere nestačí a mé oblíbené Binochetové taky jaksi dochází výrazových prostředků. O co vlastně jde? SPOILER: Rodina s Gerem v čele funguje docela v zajetých kolejích, ale zdá se, že tyto koleje vlastně nikomu pořádně nevyhovují. Gere je tak trochu despota a nenápadně určuje, co se má a nemá dělat. A svoboda všech je tím značně omezená...Vše se mění, když se dcera (je tu ještě starší bratr) probojuje na soutěž ve spellování slov. Bratr, do té doby favorit a spojenec otce, je odsunut na vedlejší kolej. Matka s obavami sleduje, jak si otec bere dceru pro svá křídla a formuje ji do svých představ a nenaplněných přání (přímo rozmlouvat s Bohem). Sama tak (matka) uniká do svého světa, až ve výsledku ... ale to už bych zbytečně prozradila moc. Hodně komorní drama, ovšem se slabými hereckými výkony. Film má značné aspirace (které by i mohly být splněny), ale vše je jaksi rozmělněno v plytký tok děje... (25.07.2009)

Keď sa pri filme nenudíte a pomerne príjemne vám ubehne, ešte to neznamená, že musí byť niečím výnimočný. Táto jedinečná dráma, ktorej jedinečnosť sa skrýva v pomerne divnej tématike, je niečím podobným. Zladenie tichej spirituálnej drámy s nábožensko duchovnou tématikou v prostredí americkej súťaže 'hláskovania'. To je určite jedinečné. Spolu s hercami. Ale buď mám pocit, že by v tom mohol film trošku ubrať, alebo že si toho zobral na ramená až príliš veľa. Zvláštne. Ako aj celá podstata tejto kvázi-súťaže. 60%. (21.02.2008)