Radiq

Nekvalitní obraz a zvuk a většina herců nevýrazných, ale Alex McArthur jako zločinec Patrick McLaren byl takovej dobrej mix Toma Hiddlestona a Charlieho Hunnama. Jo, jde na tom vidět ta televiznost, ale taky to, že Michael Mann není žádnej matlal patlal. Kvalitní scénář a hezky civilně zahrané, to tomu dodává na důvěryhodnosti.

Hned od začátku to zaujme vizuální stránkou - ty záběry a nájezdy jsou parádní (a Park Chan-wook si mě tím hned pojistil na další díly). Pak se ponoříme do světa, který nám není moc známý... a to je dobře. Pohled na vietnamskou (nebo americkou) válku z pohledu někoho jiného, než Američanů, je svěží a originální. A taky se dozvíme věci, které byly dlouhou dobu tabu. Je pravda, že se najdou místa, kdy se člověk i nudí, ale celkově se to nijak nevleče. Hoa Xuande se komoušské role vůbec nebál a zhostil se jí na jedničku. A Downey jr.? Byl skvělej a vtipnej, ale muselo ho tam opravdu být tolik? Podle mě ne. Raději bych uvítal, kdyby každou roli hrál někdo jiný. A hlavně bych uvítal, kdyby tam vůbec nehrála Sandra Oh, protože to je spíš Sandra Uh-Oh. Fakt ji nemám rád, nelíbí se mi a je škaredá a vůbec není pěkná a je strašná... a navíc si myslím, že ona si to nemyslí. Seriál fakt dobrej, akorát ten konec v lágru mi tam už moc neseděl.

Nejdřív co je na tom špatně: tak samozřejmě cestování v čase. Sice do budoucnosti posílají jen ty, co by tam měli být už mrtví a nemůžou tam tím pádem potkat sami sebe, ale pořád se můžou vrátit do současnosti, takže ty paradoxy tam jsou. Samotná monstra jsou trochu stereotyp - velké zuby a drápy, kvílení a řev, strašně rychlí, se schopností šplhat, skákat a plavat, špatně rozstřílitelní a s čichem na krev. Whitespikes neboli česky bělohroti je dost debilní název. Ale užnávám, že trochu zajímaví byli. Ale jak si oni nebo ti jejich přepravci dokázali postavit těma hnátama loď, to už by chtělo trochu zručnější stavbu těla. A inteligenci, kterou často asi postrádají. Teď to, co je na tom né tak špatně: nešetří se tady lidskými oběťmi, nepřátel se nelekejme a na množství nehleďme (jak by řekli rusáci: nás mnogo). Lidé umírají po hromadách, ale bohužel tam chybí nějaká ta krev nebo gore. Spíše vidíme spousty mimozemských tekutin a rozstřílených potvor, ale lidi umírají mimo kameru, z dálky nebo v rychlých záběrech. Chris Pratt je sice borec, ale má tady asi tak dvě dobré hlášky a navíc nic extra. Vtip se tady ani očekávat nedá, ale milovníci nepřehledných akcí si budou libovat. A nyní, co je na tom dobré:

Seriál je klasika a tohle je taková vzpomínková zbytečnost, co ani moc nepobaví. Za další čtvrt století dorazí už asi jenom zbytky plastů, co zbydou z Courteney Cox.

No jako říkal jsem si, že se na to podívám jen z povinnosti. Zase film o tom, jak nějakej outsider ke štěstí přišel, ach jo... A pak toho mlaďocha ukázali a on promluvil a měl divnej hlas, kterej mi k němu vůbec neseděl, tak to mě v tom jenom podpořilo. Ale ten film je fakt o závodění. Ani moc trapného balastu tady není! Wow. Ono je to dobré, moc dobré. Pořád se tam něco děje a závodů si užijeme ve velké míře. A kvalitně, realisticky natočených závodů. A tak po vzoru tohoto filmu, neboli bez zbytečného zdržování, musím hodnotit krásnými 4 hvězdičkami. Fakt si to zaslouží - o to víc, že to bylo nečekané. Neill Blomkamp se prostě zase jednou pochlapil a povedl se mu nadprůměrný kousek. A to i navzdory tomu, že to bylo nissanovo-playstationově propagační... a já teď docela lituju, že jsem podobné hry vždycky hrál jenom na klávesnici. Kdyby i ten Němec Šulin hrál Gran Turismo jako hru, zajímalo by mě, jakou by si dal přezdívku - asi Schwanz, chch.

Od Finchera jsem čekal větší bombu a ne jenom průměr, možná slabší nadprůměr. On ten scénář totiž na můj vkus nebyl zrovna nějaká extra bomba. Thriller sice thrilluje, ale taky trochu hapruje. Jodie Foster a Kristen Stewart jsou takové lesbické typy, takže sympatií u mě moc nezískala ani jedna. Herecky to sice zvládly, ale to by zvládly klidně nějaké úplně jiné dvě herečky. A ten děj někdy dělá z postav trochu hlupáky - konkrétně Jared Leto je úplně tragickej... a příchozí tatík úplně nepoužitelnej. Abych to zakončil - moc mě to nebavilo, ale aspoň už teď všichni ví, co je to Panic Room (rozhodně ne místnost s panicem).

Příjemné jednohubky, které dokážou pobavit, ale nijak nevybočují ze seriálu. Nic, co by bylo potřeba vidět.

Pěkně koukatelnej a nenáročnej příběh ze zajímavého prostředí kdesi v bažinách, s krásnými záběry přírody (ano, i v tom strašném močálu se mi to líbílo), ale něco mi v tom nesedělo. Hlavně jedna věc - že ta holka byla pořád nějaká čistá, upravená a pěkná, na to že žije v močále. Daisy Edgar-Jones úplně v pohodě, když teda pominu, že ve skutečnosti by ta holka z bažin určitě vypadala spíš jak ženskej Jožin z bažin. Ale dějově to šlo - máme tu lásku a milostné výpady, vraždu i soudní proces. A tak jsem se vlastně vůbec nenudil. Akorát jsem pořád čekal, kdy uvidím nějakého toho raka s mikrákem na pódiu, ale nebyl tam ani rak.

Nevím, jestli se to dá zaškatulkovat jako klasická romantika, když je to taková dávačka. Ale v Benátkách měli asi dávačky očividně rádi a dávačky jsou oblíbené i dnes. Akorát by mě zajímalo, jak to tenkrát dělaly, aby neměly děcka nebo syfla. Film krásně dobově zpracovanej a i přes ty nepostradatelná témata jako láska, to má zajímavý děj a docela mě to bavilo. No je to hlavně díky Catherine McCormack v hlavní roli. Zdálo se mi to, nebo mi připadala, že je skutečná dcera Jacqueline Bisset? Ta podoba je neskutečná - a obě krásné.

Nejprve jsem trochu nesvůj - Joseph Gordon-Levitt s retro účesem a šíleným francouzským akcentem? To nepůjde, říkám si. Ale zbytečně. Ze začátku sympatická seznamovačka s minulostí a postavami, pak docela zajímavé přípravy, ale pak se to přehouplo do výšek a už mě málem vomejvali. Ještě se mi snad nikdy nestalo, že by mě takhle málem vomejvali. Ani žádnej horor na mě takhle nikdy nepůsobil. Srdce mi bilo, v břichu pocit jak u maturity, z podpaží se pot linul, ruce se mi třásly, i hlava mě začala bolet. Ne, tohle se mi u filmů normálně nestává. Ale tohle bylo podle pravdy a ten Petitův umělecký výkon mě úplně odrovnal. Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu a nelituji, protože napětí jsem mohl krájel příborovým nožem a krve by se ve mě stejně nedořezal. Zemeckis mě tentokrát nenasral a konečně natočil po Forrestu Gumpovi zase něco nadprůměrného. Ne dost nadprůměrného, ale pořád hodně povedeného.