Přežili jsme Ardeny

Já nevim. Tenhle film má v sobě obrovskej potenciál. Ač nízkej rozpočet, tak tenhle film tim vůbec netrpí, naopak mám pocit, že chvílema je to jeho plus. Líbí se mi kamera, líbí se mi atmosféra. Navíc se taky konečně nějakej film dotýká Masakru u Malmed. Ale bohužel jako celek to trochu pokulhává. Nevim možná je to koncem, možná mdlejma hereckejma výkonama. Pokaždý když se na to koukám, mám na to jinej názor a pocit z toho. (20.01.2008)

Nevím, snad ten název mi naznačoval, že se bude dít něco velkolepého a záživného. Když se však 3/4 filmu snaží pětičlenná skupinka vojáků proběhnout zasněženým lesem a sdělují si přitom svá největší tajemství, dvakrát jsem si nevýskal. Na filmu se strašně podepsal minimální rozpočet. Závěrečných dvacet minut má ale přeci jen slušnou atmosféru a scény jsou natočeny roztřesenou kamerou, která trochu dodává na reálnosti. Pár nábojů je taky vystřeleno, takže nakonec mírný podprůměr. Z větší části nuda. 780 tisíc dolarů(rozpočet)/1,3 miliónů dolarů(výdělek Amerika) (18.03.2007)

Ale fuj. Přežili jsme Ardeny je film vezoucí se na úspěchu moderních válečných filmů a la Saving private Ryan, bohužel nám servíruje pouze pobíhaní vojáků po lese, hloupé řeči a občasné přestřelky. Vizuál nestojí za nic, nestačí totiž jen třást kamerou a točit ve vyblitých barvách....Zkousnutelná "pif-paf" jednohubka, nic víc... (24.09.2007)

Přežili jsme Ardény je takový válečný Stalker. Na začátku uteče parta amerických vojáků Němcům a většinu filmu jde po lese, občas se zastaví, zafilosofuje, zavzpomíná nebo někdo řekne nějakou historku z dětství, aby se chlapi víc poznali. A pak zase jdou a jdou... je jim zima, mají hlad... a jdou. Kamera je sleduje v dlouhých záběrech, pořád sněží, barvy jsou umělecky vyblité a oni pořád jdou. Když náhodou promluví, aby ze sebe vysypali nějaké moudro, jejich hlas je přiškrcený, unavený a ospalý, jako by jim před chvílí všem umřeli babička, dědeček, maminka, tatínek i milovaný křeček Puffy, občas mají nějaké ty vidiny. V rukou jiného režiséra a v podání jiných herců by to mohl být docela zajímavý film, jenže ten případ nenastal a pomalu plynoucí putování zasněženým lesem je divácky vyčerpávající a hlavně otravné. Toužebně čekáte, až se tam objeví Němci a rozvíří dění na obrazovce prostřelenou hlavou amerického fňukala nebo britského letce (který se k nim přidá). Objeví se na chvíli uprostřed filmu, trochu pozvednou náladu, jenže pak si na ně musíte počkat až do úplného závěru, kde se konečně dostanou ke slovu. Nehodlám ve filmu hledat absurdity, protože mám dojem, že nejabsurdnější je vůbec fakt, jak mohl někdo natočit tak uspávající a prázdný film, ale stejně mě jen ženou a dítětem obydlený dům uprostřed fronty poněkud překvapil. Příjemnou zprávou je, že druhá půlka přece jen odsýpá trošku rychleji než první, ubude uměleckých záběrů lesa a trpících poutníků v zeleném, ale začne se konečně něco dít. Je paradoxní, že ačkoli se film zoufale snaží, aby jste se do postav vcítili a záleželo vám na nich, až do závěrečných titulků se vinou mdlých hereckých výkonů dost obtížně orientuje, kdo je vlastně kdo. A pokud se tak děje po hodině a půl přehlídky posmutnělých obličejů a tragických historek, je někde něco špatně... (15.11.2005)

Barevně fascinující, příběhem nudící a herecky mdlý film, ve kterém se po celou dobu vlastně nic neděje. Něco se stane v úvodu, něco na konci a jinak se hodinu koukáte na vojáky, kteří vypráví své zážitky z války či dětství, přičemž hlavní trauma jednoho z nich je stěžejním bodem tohoto celého spektáklu. I to se nakonec dozvíte, ale prostě je tenhle film o ničem a tudíž zbytečný. [březen 2005] (20.12.2005)