Bitva v Ardenách

Klasický americký válečný film, který je sice plný hvězd, ale historická přesnost mu absolutně nic neříká. Nechápu jak může film mít tak vysoké hodnocení, jelikož až na povedené herecké výkony absolutně nic nefunguje. Největším propadákem na filmu je zvolená vojenská technika, kdy všechny tanky hraje prakticky jeden typ a to jak německé tak americké. Pohled na největší tank celé války nemeckého Tigera je urážející. Nemluvě o další technice a zbraních. To, že bojové scény vypadají příšerně a nereálně nechci moc hodnotit, jelikož nevím jak na lidi působili v době vzniku tohoto filmu, v dnešní době ale působí příšerně a už tehdy vznikaly lepší a uvěřitelnější válečné filmy. Další a absolutně neodpustitelná vlastnost filmu je, že neodpovídá historické přesnosti a to i v těch nejzákladnějších vyobrazeních. To že se jednalo o ardenské zalesněné prostory a krutou zimu asi nic tvůrcům neříkalo, jelikož po většinu filmu se bitvy odehrávají v lehkém stepním terénu a největším vrcholem je závěrečná bitva v krajině připomínající poušt. Netřeba mluvit o tom jak jsou američtí vojáci vyobrazeny hrdinsky a na druhé straně sfanatizovaná armáda Německa, která je udělaná jako by to ani nebyli lidi aby je náhodou nezačal divák litovat. Naivní vyobrazení, které ale je bohužel u podobných amerických filmů běžné. Ale abych jenom nekritizoval, film má i pozitivní stránky. Snaha pohlédnout na celou akci z dvou různých stran oceňuji. Stejně tak pár povedených scéna jako třeba zpívání německých tankistů píseň Panzerlied. Film ale nemůžu hodnotit jinak než pouhou jednou hvězdičkou jelikož historická nepřesnost a špatná technika je trnem do oka nejen historikům, ale i běžnému divákovi, který se v dané problematice aspoň trochu vyzná. Určitě existují lepší filmy vyobrazující tuto bitvu. Moje hodnocení 20%. (13.07.2011)

Tento film je ve srovnání s jinými ze své doby naprosto nejslabší, protože průběh poslední nacistické ofenzivy na západě popisuje naprosto mimózně a zcela v rozporu s realitou (kritizoval jej proto i sám Ike), nadto náhradou za prznění skutečnosti nenabízí nějak silný příběh. Kromě toho užívá zcela neodpovídající bojovou techniku (M24 jako M4 Sherman, M47 jako Königstiger, transportér M3 jako SdKfz 251 atd.), závěr vypadá spíš jako někde z pouště než v mrazivém prosinci a tak dále. Ve srovnání s konkurenčním sovětským opusem Osvobození prohrává na celé čáře. Jedinou působivou scénou je zpěv Panzerlied. (30.11.2005)

Velkolepý, starosvětsky řízný válečný velkofilm, jenž dnes většinou narazí. Ano, much tu je hodně - v té parné poušti možná někdo nerozpozná ardenskou lesnatou krajinu prosince 1944 -, ale já osobně si stěžovat ani v nejmenším nemohu. Velmi sympaticky podaná válka z obou stran s naprosto přesvědčivými protagonisty. O plukovníkovi Martinu Hesslerovi netřeba mluvit, lepšího velitele elitní tankové brigády těžko pohledat - Robert Shaw naprosto fenomenální. Z hlediska scénáře je sice celkem podařeně zachycena vyhrocenost, beznaděj a zoufalství německé situace, ovšem ta všudypřítomnost Fondovy a Savalasovy postavy není tím nejzdařilejším. Každopádně minimálně jedna scéna neztrácí na působivosti ani dnes: Ob's stürmt oder schneit, ob die Sonne uns lacht, der Tag glühend heiß, oder eiskalt die Nacht. Bestaubt sind die Gesichter, doch froh ist unser Sinn, ja unser Sinn; es braust unser Panzer im Sturmwind dahin. (02.07.2006)

Ze všeho nejvíc se mi líbila dějová linie mezi německým velícím důstojníkem (přesvědčivý Robert Shaw tentokrát na blond) a jeho řidičem, desátníkem Konrádem. V jejich rozhovorech se střetávaly dva naprosto odlišné světy. Jeden se narodil pro uniformu a válka byla jeho život, druhý si nepřál nic jiného, než aby to celé už nějak skončilo. (03.07.2007)

Film si nehraje na velké umění, ale nabízí především gigantický obraz bitvy, která vychází především z ověřených pramenů historie. Při níž německá armáda chtěla bezstarostné Američany překvapit. Herci jako Henry Fonda, Robert Shaw, Robert Ryan, Dana Andrews, George Montgomery, film zvedají v sugestivní podívané válečných scén. (16.03.2008)