Podfukáři

Jeden z nejlepších seriálů co jsem měl tu čest shlédnout. Pokud mě něco dokáže dostat ze špatné nálady, jsou to právě Hustle. Seriál o partě, která bohatým a zlým bere a chudým nebo jen sobě dává je pro mě nesmrtelný a podívám se na něj rád kdykoliv a kdekoliv. O kvalitě svědčí i fakt, že i v sedmé sérii se jak malý kluk těším na každý díl. Prostě kult. EDIT: Po osmé sérii musím říct, že nechci, aby tenhle seriál někdy skončil. Neuvěřitelné... (03.12.2012)

Ačkoliv má každý díl téměř stejný scénář (vytipujem oběť -> nasadíme na ní stejné lidi -> okrademe jí -> juchů máme peníze), tak seriál nesklouzává k nudě. Možná, že by bylo zajímavé vidět také neúspěch (což se splní ve třetí sérii). Celkově ale příjemní herci, výjimečně dobrý dabing (ČT1, dost podobný originálu) a něco, co na seriálovém poli chybělo. To vše mě nutí k 5*. (08.09.2006)

Jsem nevděčný televizní divák. Aby si nějaký seriál zajistil mou důvěru a každotýdenní účast, musí projít komplikovaným schvalovacím procesem, který vede od mozku přes srdce a... nepřejte si vědět, kde většina kandidátů končí. :o) Žijeme v době, kdy televize všechno přehánějí a co chvíli v upoutávkách vykřikují, že máme zapomenout na vše, co jsme dosud viděli, protože TEPRVE TEĎ přichází to úplně nejfajnovější a ten, kdo se nepodívá, bude společensky vyřízen. Seriál, který dosud nikdo neviděl, hystericky avizují jako "kultovní" (Chirurgové), formálně šalebnou konfekci jako revoluční (24 hodin) a na stokrát nastavovanou a vychladlou kaši lákají vodopádem údajných emocí (Rodinná pouta). No vidíte. A přitom mě v poslední době nejvíc baví dvě nenápadné série, které uvádí ČT víceméně s nulovou reklamou, Black Books a Podfukáři. Na Podfukářích se mi líbí neokázalost, s jakou do 50 minut každé epizody vtěsnat desetkrát originálnější zápletku, než mají třeba dvouhodinoví Dannyho parťáci. A hravost. Třebaže to nepřehánějí s komediálními ambicemi, tvůrci i jejich hrdinové mají vtip a šarm. Mezi všemi seriály s kriminální tematikou a jejich ocelově neprůstřelnými drsoni působí Podfukáři mile a pohostinně jako pařezová chaloupka mezi mrakodrapy. 80% (23.10.2006)

Srdcovka. Bohužel jen do 3 série. Další party už nebyly tak dobré, sehrané či co já vím. Prostě to už tak neklapalo. ale jinak první tři série luxus bez chyby. Tak omyl omyl přátelé. Po 4. sezóně nastoupila nejdříve nevýrazná sestava, ovšem opět s Mickim v čele a ono jim to jde! A jak panečku. Sedmá sezóna právě začala a já jsem nadšeně sledoval, jak se jim podařilo sehrát dohromady a znovu oživit kouzlo podfuků. Moc se těším na další díly. (26.11.2009)

Úvodní epizoda mě nadchla, po druhé jsem zchladl, po třetí jsem byl opět nadšen. Čtvrtá, pátá a šestá zopakovaly stejný cyklus. Po dlouhém přemýšlení jsem dospěl k závěru, že Podfukáři si navzdory jistým výkyvům nejvyšší hodnocení zaslouží. A co v tomto seriálu jde? O partičku povedených výlupků, kteří jsou schopni obrat o slušné jmění kohokoliv, krom lidí poctivých, razíc přitom zásadu: „najděte toho, kdo chce všechno za nic a dejte mu nic za všechno“. Je to pětice podrazáků natolik šarmantních a provádějících své kousky s takovou elegancí, že je nelze nemilovat. Seriál často, ať přímo či nepřímo, odkazuje ke starým švindlům a filmům o nich, obzvlášť k legendárnímu Podrazu, kterému se (ač na ploše několikanásobně delší) svou lehkostí vyrovnává. Jednotlivé epizody na sebe navazují jen velmi volně, platí co díl to podvod. Ten přitom obvykle sestává z krátkého nastínění a následného provedení s nečekaným rozuzlením (například pointa hned první epizody mě velmi potěšila svou nečekaností). Po technické stránce se jedná o absolutní špičku, oblíbené je „zamražení“ jedné osoby (zpravidla podváděného) a následné vysvětlení jejího pravděpodobného chování postavami jinými, živými, kolem se pohybujícími. Sympatická je rovněž snaha nebrat se nikdy zcela vážně, čehož důkazem jsou promluvy do kamery i mírné úlety nepředvídatelnými směry (viz taneční vystoupení v páté nebo čtvrté epizodě, nejsem si jistý). Co mi na druhou stranu vadí, je přílišné spoléhání se na náhodu při realizaci toho kterého podrazu, podporované navíc lehkou retardací podváděných (vám by nebyla podezřelá novotou vonící sázková kancelář?). Ale v celkovém souhrnu to jsou detaily, pošramocující celkový dojem z této britské lahůdky jen minimálně. Ono se ani není čemu divit, protože když už byla nějaká epizoda slabší, pak slabší oproti epizodě bez výhrad vynikající, což přece není žádná prohra. (07.10.2006)