Zvony pana Mlácena

To není film, to je defilé Josefa Kemra, Vlastimila Brodského, Luďka Kopřivy a Stelly Zázvorkové, kteří svým hereckým mistrovstvím dokázali pod taktovkou Zdeňka Podskalského vytvořit z celkem obyčejného příběhu nezapomenutelnou komedii. Divák se nekochá jen příběhem jako takovým, ale doslova hltá herecké výkony hlavních protagonistů. O tom se nedá moc psát, to se musí vidět. (14.02.2011)

Výborné herecké obsazení a Podskalského režie dělají z téhle malé staropražské švejkoviny televizní klenot, jehož krásu jsem objevil až dnes. Anžto jsem vůbec o existenci této mikrokomedie nevěděl. Kouzelné tu je naprosto vše,  od ukřičené pavlačové matróny Zázvorkové přes obchodníčky Brodského, Libíčka a Homoly až k psychiatru páně Kopřivy s jeho praštěnou kolegyní Skořepovou. Sedly mi hospodské řeči, hurónsky řev na pavlači, bezradnost pana Mlacena i Kopřivovo milé přehrávání v závěru. Inu klenot,  u nějž sedí každý brus. (06.10.2023)

Rozjezd pomalejší, ale jsem ráda, že jsem se nenechala odradit příšernou úvodní písní v podání Zímy a Laufera, kterej teda imitoval hru na housle takovým způsobem, že bych ho nejradši vzala přes ruce smyčcem. V 8. minutě mě zaujala moucha sedící na polopleši mistra Homoly a to už chtěl Kemr něco k pití "něco míň alkoholickýho třeba tu borovičku, to je přece jenom kus přírody." Suma sumárum to je za tři a půl hvězdy. (02.02.2016)

"Dneska chodí po Praze jeden pán a prodává zvony všude. Nebojte se, von není zlej, ale kdoví, jak to s ním bude." Milá komediální hříčka podle Jaroslava Haška, o tom jak pan Mlácen tak dlouho usilovně přesvědčoval své okolí o (zdánlivě) bláznivém nápadu, aby od něj odkoupili jeho zděděné zvony, až se mu nakonec podařilo totálně zblbnout ředitele blázince.  Příběh celkem obyčejný, herectví nejen Josefa Kemra, ale i Vlastimila Brodského, Luďka Kopřivy a Stelly Zázvorkové z něj však dělá skvělý komediální zážitek. Zděnek Podskalský tenhle typ malých komedií vskutku uměl. PS: Shlédnuto v den 100. výročí narození Josefa Kemra. (20.06.2022)

Som si vedomý toho, že Jaroslav Hašek patrí medzi špičku českých spisovateľov. Napriek tomu, že sa dožil iba tridsaťdeväť rokov, sa mu podarilo stať sa jedným z najznámejších českých literátov. S jeho tvorbou som sa však doposiaľ zoznámil len okrajovo, budem mu musieť venovať nejaký ten čas. Zatiaľ som si aspoň pozrel snímok "Zvony pána Mlácena", ktorý vznikol podľa jednej z jeho poviedok. Do podoby televízneho filmu ju v roku 1973 spracoval režisér Zdeněk Podskalský st. Do titulnej úlohy obsadil Josefa Kemra, ktorému sekundujú ďalší výborní herci. Je to komédia o podivnom pánovi, ktorý chce predať dva kostolné zvony. Je to krátka, príjemná filmová anekdota, s podmanivou prvorepublikovou staropražskou hašekovskou atmoférou. *** (22.03.2024)