Reklama

Reklama

V lůžkovém oddělení nočního expresu Marseille-Paříž učiní černý pasažér Daniel hrůzný objev - jeden ze spolucestujících byl zavražděn. Inspektor Grazziani brzy dojde k závěru, že vrah chce zřejmě povraždit všechny cestující, kteří byli v době zločinu ve stejném oddělení jako jeho první oběť. Podle románu Sebastiena Japrisota. (Artcam Films)

(více)

Recenze (28)

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

Costa-Gavras mě osobně ještě více uzemnil nasledujícími, převažně politickými thrillery a dramaty v čele s Doznáním, na druhé straně mě větišnou tento režisér velice baví i v případech, kdy občas překvapí filmem vymykajícím se z obvyklého zaměření. Za mě tedy skvěle, takřka bez hluchých míst, zvládl už svůj debut ve víru klasické (na Gavrase až překvapivě apolitické) noirové kriminálky. Výborná atmosféra filmu se proměňuje do vícera podob, dynamicky rozjeté dialogy mezi policií vystřídavají vnitřní monology se samostatnými příběhy postav z řady obětí (scény s Michelem Piccolim dýchají až strhujícím neklidem, zatímco příběh postavy v podání Simone Signoret rozehrává smutnou až dojemně prchavou romanci). Napětí ohledně příčiny zvyšující se série mrtvých a rozplétání skutečností kolem jednotlivých cestujících, ještě s využíváním nákresu na tabuli, tu atraktivně graduje a drží do poslední chvíle, abychom záhy z momentu odhalení přešli do akce vrcholící automobilovou honičkou. Když jsem se na film díval před pár lety, oceňoval jsem zejména Yvese Montanda a jeho stylové podání klasického inspektora ze staré školy, po letech jsem si však stejně užil i jeho netradičního parťáka Pierra Mondyho a další herce vystihující charakterově odlišné svědky (osvěžující je vtipně provokativní figurka Charlese Dennera)... a odhalení skutečného motivu-nemotivu mě opětovně dostalo! [85%] ()

Flego 

všechny recenze uživatele

Zločin v exprese je veľmi zvláštne natočený kriminálny príbeh, vymyká sa všetkým zvyklostiam. Predovšetkým sú to vnútorné monológy podozrivých pri ich výpovediach, čo dodáva snímku zvláštnu originálnu príchuť. Film, založený predovšetkým na dialógoch, je prehliadkou celej plejády francúzskych hercov. Film bežal v našich kinách v roku 1967. ()

Reklama

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Na zápletku je nutno nahlížet optikou dnešních dní, ve své době ještě nebyla natolik obehraná. Perrin ani Mondy nikdy nepatřili k mým favoritům a zde ukazují, proč. Naštěstí ostatní odvádí svůj standard, čili velmi dobré herectví. U Costy-Gavrase jsem zvyklá na poněkud vyšší filmové tempo, což poskytla jen závěrečná honička a obklíčení padoucha na nábřeží. ()

dopitak 

všechny recenze uživatele

Postupem času velmi pěkně rozehraná krimi s partou velice ironických policajtů. Začátek v kupé a po příjezdu do Paříže se mi moc nelíbil, ale jakmile se objeví další mrtvola, všechno nabere obrátky. Výhrady mám jen k otravnému dabingu ČT, v původní verzi z šedesátých let to musela být jiná zábava. Paradoxem prvního dlouhometrážního filmu režiséra Gavrase je, že kniha v kufru nese titul Le Capital - jeho nejnovějšího filmu, jehož recenzi jsme nedávno publikovali v kultu. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Costa-Gavras mi ve svém režijním debutu trochu připomněl Františka Peterku v Jáchyme, hoď ho do stroje. Než přijde na lámaní chleba  přesvědčí diváka o své zkušenosti a jeho psychologické náčrty, motivace a charaktery mu zobete z ruky jako ochočený papoušek. Nicméně pak se ve dveřích zasekne František Koudelka ze zřejmě slušnýho oddílu a už se raději nebude pouštět do žádnejch větších akcí. Oním Koudelkou je osobnost vraha/vražedkyně (ať vám tu nespoileruju), jeho motivace, jednání a charakter se smrskne (POZOR TADY TO BEZ SPOILERU NELZE) v tichou a nijak nekomentovanou de facto sebevraždu, protože prostě proto...  a titulky.  Jestli se nemýlím, tak se tomuhle říká oslí můstek a  tenhle snad nebyl ani postavený a já se zase ocitl v jiným filmu, kde se zase říká: Ale tady žádnej most není!  -   Drž hubu a plav!   Nejzvláštnější na tom všem, ale je, že já se přes tuhle nebetyčnou drzost páně Costy-Gavrase u filmu vlastně ani chvíli nenudil a zobal, zobal, zobal. Montand a Mondy,  Signoret a Trintignant, Perrin a Allégret, sledovat všechny ty interakce, minipříběhy, psychologické hrátky a přitom rozplétající se klubko zapeklitého případu bylo prostě  nadmíru příjemným zážitkem.  Herecky a ze tří čtvrtin i  co do scénáře špičková záležitost, jejíž konec jako vystřižený z akčního béčka s Chuckem Norrisem (chcípni hajzle, ups, to byl zase asi spoiler) nemůže diváka jako jsem já vyvést z míry, že ano. Pět  kulek.. jako ze samopalu. ()

Galerie (12)

Zajímavosti (4)

  • Ve filmu si zahráli dva Simone Signoret a Yves Montand, kteří přes své silně levicové smýšlení a angažovanost pro komunistickou stranu nesměli být po roce 1968 uváděni v českých kinech z důvodů veřejného odsouzení sovětské okupace tehdejšího Československa. V soukromém životě byli manželé. (MVanis)
  • Poté, co Costa-Gavras objevil knihu Sébastiena Japrisota „Compartiment tueurs“, napsal scénář a podařilo se mu zaujmout producenta Juliena Derodeho. Film se stal hitem ve Francii a dokonce i ve Spojených státech, kde získal nadšené recenze. (classic)

Reklama

Reklama