Westworld

Je příliš snadné odsoudit Westworld kvůli zjevné režijní nezkušenosti Michaela Crichtona. Ano, mnohé scény jsou nesmyslně zdlouhavé, nedaří se mu efektivně provázat paralelní děje z westernového, renesančního a starořímského světa a iluze autenticity těchto umělých světů každou chvíli zakopne o nějaký formální nedostatek... Jsou to důvody, proč nejdu nad tři hvězdičky. Ale někde vespod té vnější neohrabanosti se možná skrývá cosi zajímavějšího, než jsou triky nebo přestřelky. Westworld se dá chápat i jako komentář k zániku žánrů Starého Hollywoodu a vyjádření stesku po jejich půvabné přímočarosti. Po tom, co představitelé Nového Hollywoodu odsoudili jako šablony a překonaná klišé, než se k nim o dekádu či dvě později všichni pokorně vrátili. Hrdinové filmu se jedou povyrazit právě tímto způsobem, protože paralelní realita filmových westernů, se všemi typizovanými budovami, krajinou a jasně definovanou hierarchií obyvatel, shodnou v každém filmu tohoto žánru, jim připadá důvěrně známá a bezpečná. Jako schéma, do něhož snadno zapadnou a budou se v něm cítit dobře, protože má svá pravidla, protože se jim zdá srozumitelnější a ovladatelnější, než je reálný svět a potažmo rozervaný Nový Hollywood. Takže tito živí lidé - návštěvníci - se paradoxně chovají jako roboti. Vyfasovaný klobouk s plíšky a pončo přimějí Jamese Brolina se sebevědomou samozřejmostí přijmout roli Clinta Eastwooda, obstarožní manželský pár oživuje svůj vyčerpaný vztah obřadně rytířskými námluvami, jaké zná z idealizovaných romanticko-historických filmů. Ale tak jako se vyčerpaly tradiční filmové žánry nebo jejich hvězdy, podléhají opotřebení i roboti a nastane zmatek. Kdo ví, možná to tak Michael Crichton nemyslel; ani nevím, zda svůj román nenapsal ještě v dobách, kdy filmům kralovali Cary Grant a spol. a jejich budoucí vrahové si teprve brousili nože. Ale je to přinejmenším jeden z možných výkladů. 60% (06.01.2011)

Yul Brynner a jeho charisma pryštící do prostorou, aniž by za celý film řekl jedinou repliku. Michael Crichton vytvořil zábavné nenáročné sci-fi béčko na které je radost pohledět. Věci, které s tímto námětem může udělat HBO & Nolan II. ve svém televizním remaku mají šanci zapsat mezi to nejlepší na poli sci-fi. (12.06.2016)

Snímek stojí na zajímavém tématu a originálním nápadu skloubit western a sci-fi a padá na Crichtonově režii a nestabilitě vyprávění. Spoustu scén je zdlouhavých a slibné scény (za všechny závěrečná honička) nemají potřebné grády. Film se rozjíždí hodně ze široka, přičemž pasáže ze středověku a starověku víceméně vyznívají doztracena. Pokud by se Michael Crichton věnoval pouze westernovému světu (či na větší ploše rozehrál všechny tři) a film režíroval zručný režisér, hodnocení by bylo jistě vyšší. Takto jej i přes nesporné klady (neotřelost příběhu, takřka dokonalý Yul Brynner) považuji spíše za pozoruhodný a zajímavý, nežli skvělý a jedinečný. 60%. (14.09.2012)

I robot má jen jedny nervy, a tak když Yulla Brynnera už poněkolikáté zastřelí rozesmátý dovolenkář, nemůže to zkrátka dobře dopadnout :) Westworld se mi kdysi ohromně líbil a dodnes si živě vybavím tu hrůzu, která mě popadala hlavně v závěru, kdy jde o vše. No, po letech film sice trochu vyčichl a je nutno uznat, že se místy táhne skoro nesnesitelně, ale jeho myšlenka naštěstí zůstala stejná. (27.11.2016)

Navštivte náš zaručeně ne-všivý zábavní park! Antické orgie všech úchylek s roboty? Máme! Rozsekávání robotických rytířů na staroanglickém dvoře a následné prznění robotických děveček a robotických královen? Máme! Nebo snad střílení robotických padouchů na divokém západě a následná návštěba robo-bordelu? Taky!! Takže, o tomhle je první hodina filmu, celkem okej, docela dobře natočená, ale není v ní nic, co by mělo nějaké ambice být něčím víc, než průměrem. A potom roboti zmagoří, což možná zní zajímavě, ale zas tolik není. A taky je tam jeden robo-chřestýš, abych nezapomněl. (06.06.2015)