Den poté

Den poté má svoje slabé, ale i silné stránky. Tou nejslabší je ten podivný naivní nadějný tón v pozadí, že časem bude zase dobře a že lidé budou žít dál. Bylo by fajn, aby už někdo konečně těm miliardám sebedestruktivních bytostí natvrdo ukázal, že až nebe ozáří tisíce sluncí, žádný den poté už nebude. Nejsilnější moment je pak vědomí, jak děsivě aktuální jsou úvodní události filmu. (18.05.2014)

Jaderná válka v tomto filmu je taková, jak jste si ji vždycky představovali. Ničí životy lidem napříč celou společností: mladým párům, raketčíků, lékařům, farmářům, otcům, synům, bílým, černým, mužům i ženám. Vlastně i zvířatům. To není samozřejmě ironie a výsměch hrozbě možnosti jaderné války, která je teď snad nižší (ale třebas Indové a Pákistánci se také nemají rádi), ale určité konvenčnosti, s níž je toto téma uchopeno. Věřím, že právě takový scénář, jaký má tento film, by sepsal každý trochu nadanější uživatel databáze, mít k ruce pár odborných poradců. Stvoření schematu: seznámení s postavami --> eskalace konfliktu --> odpálení raket --> jaderný "holocaust" --> dny poté, nevyžaduje mnoho přemýšlení. V něm samém není chyba, ale v jeho zaplnění povětšinou očekávatelnými scénami už ano. Nebýt té hrůzy vepsané do tváře lidí, kteří pozorují odpálené rakety a vědí, že to přijde, nebýt úplného závěru, nebýt snahy držet se fakt, nebýt naznačení rozkladu morálních hodnot (scéna zastřelení kovboje), ty silné *** bych nedal. (17.05.2010)

Povedený TV film, který je místy tak realistický až z toho mrazí. Jelikož je film poměrně starý nepřekvapivý nějakými převratnými triky (atomový výbuch je složen převážně z autentických záběrů skutečných výbuchů) ale o to v tomhle filmu opravdu nejde. Film se spíše zaměřuje na postavy a na to co se s nimi děje po výbuchu v důsledku ozáření, (nepočítejte s tím, že všichni hlavní hrdinové přežijí) což je možná i trochu problémem tohoto filmu, jelikož se tím zabírá celá druhá půlka filmu a chvílemi film ztrácí tempo. Nejdříve jsem filmu chtěl dát 3* ale závěrečné obětí mě donutilo hvězdu přidat (kdo viděl, ví o čem mluvím) (02.03.2007)

Ne tak děsivé jako Threads, daleko víc američtější (no, z jasného důvodu, že), přesto stále dobré. Ovšem právě kvůli Vláknům musím tomuto dát pouhý průměr-tady je totiž oproti nim příliš balastu-rodinné scénky, křesání slz a hrůzy skrz jednoduché a plytké prostředky a příliš okaté scény. V tomhle mi daleko více seděl chladný, popisný a rezervovaný styl Vláken. Porovnání se člověk prostě neubrání. (25.01.2011)

Samozřejmě smysluplný film, ale nikoli řešení a žádné přiložení pomyslného polínka do ohně. Takže minulo-li mě uvedení v 80. letech na americké nebo ruské televizi, je můj pohled shovívavější. Vnímám tedy Den poté jen jako exkurz do výrazných filmů existujících v domácím povědomí už před listopadem '89. Jinak bych musela zabřednout do úvah na téma, jak moc naivní je bojovat proti čemukoli filmem, potažmo televizním. (18.01.2010)